Sněmovna - setkání předsedů parlamentů v Praze
Miloslav Vlček, Bernard Accoyer, předseda Národního
shromáždění Parlamentu Francie, Teresa Cunillera,
první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu
Španělska, Per Westerberg, předseda Parlamentu Švédska.
Předsedové parlamentů čtyř evropských zemí, které po sobě přebírají předsednictví Rady EU se spolu s předsedou Evropského parlamentu sešli na pozvání Miloslava Vlčka v pátek 30. ledna v Praze v Poslanecké sněmovně.
Jednali spolu mimo jiné o roli zákonodárců při vyjednávání smíru v různých konfliktech, o meziparlamentním příspěvku k řešení situace v Gaze a pochopitelně se zabývali i lisabonskou smlouvou. Česká republika v době svého předsednictví pozvala do Prahy předsedu Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa a představitele francouzského, švédského a španělského zákonodárného sboru. Česko převzalo vedení sedmadvacítky letos 1. ledna právě od Francouzů, v pololetí ho předá Švédům. Po nich se do čela EU postaví na začátku příštího roku Španělé.
Jedním z hlavních témat jednání bylo posílení parlamentní diplomacie. Podle předsedy české Sněmovny Miloslava Vlčka mohou poslanci například při konfliktech využít kontakty se členy zákonodárných sborů znesvářených stran a mohou vedle diplomatů přispět k nalezení řešení. Na tomto jednání předložil Miloslav Vlček prohlášení, do něhož shrnul návrhy na využití parlamentní diplomacie do deseti podnětů. Předseda EP Pöttering vyslovil s obsahem tohoto prohlášení principiální souhlas. Všichni účastníci se shodli, že jde o nesmírně závažnou problematiku, kterému je třeba se věnovat na Konferenci předsedů parlamentů všech členských států EU plánované na dny 27. – 28. února 2009 v Paříži. Desetibodový Vlčkův podnět je prvním příspěvkem do diskuse na této pařížské konferenci.
Jedním z hlavních témat jednání bylo posílení parlamentní diplomacie. Podle předsedy české Sněmovny Miloslava Vlčka mohou poslanci například při konfliktech využít kontakty se členy zákonodárných sborů znesvářených stran a mohou vedle diplomatů přispět k nalezení řešení. Na tomto jednání předložil Miloslav Vlček prohlášení, do něhož shrnul návrhy na využití parlamentní diplomacie do deseti podnětů. Předseda EP Pöttering vyslovil s obsahem tohoto prohlášení principiální souhlas. Všichni účastníci se shodli, že jde o nesmírně závažnou problematiku, kterému je třeba se věnovat na Konferenci předsedů parlamentů všech členských států EU plánované na dny 27. – 28. února 2009 v Paříži. Desetibodový Vlčkův podnět je prvním příspěvkem do diskuse na této pařížské konferenci.
Řidiči by v budoucnu na vybraných úsecích dálnic mohli jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině a v autobusech a kamiónech by měli mít ve své výbavě povinně přístroj na měření alkoholu v krvi. Vyplývá to z navrhované komplexní úpravy silničního zákona, kterou na tiskové konferenci představil poslanec David Šeich, jako výsledek spolupráce skupiny poslanců ODS a dopravních expertů. Za některé přestupky, jako jsou třeba nerozsvícená světla nebo telefonování za jízdy, navrhuje jen pokutu, a nikoli současně trestné body. Na vybraných úsecích dálnic, kde to dovolí provoz i stav vozovky, by se mohlo jezdit až stošedesátikilometrovou rychlostí. V opačných případech by ji mohlo proměnlivé dopravní značení omezit pod současných 130 kilometrů v hodině, zní jeden z návrhů.
Úřady zřejmě povedou část spisů v elektronické podobě místo v papírové. Počítá s tím vládní novela zákona o archivnictví a spisové službě, kterou se nyní bude zabývat Poslanecká sněmovna. Novela zavádí takzvanou elektronickou spisovou službu, která má nahradit dosavadní listinnou podobu. Zjednodušuje také výběr archiválií, jejich evidenci a povolování vývozu v kulturně vědeckých institucích. Norma upravuje nároky na poskytování státních příspěvků za výběr archiválií a péči o ně. Sjednocuje také praxi nahlížení do archivů, které obsahují osobní a citlivé údaje. Mimo jiné zpřesňuje působnost Národního a oblastních archivů a rozšiřuje ji o digitální archiv.
Text: -žam-
Foto: 2x Archiv PS PČR