OECD

Výbor pro veřejné vládnutí (Public Governance Committee, PGC)

Výbor pro veřejné vládnutí (PGC) se schází dvakrát ročně a pomáhá členským zemím efektivně využívat doporučení vyplývající z aktivit a výstupů OECD a podílet se na určování směřování a priorit OECD v oblasti veřejné správy. Setkání představitelů a odborníků členských států OECD umožňuje výměnu informací a odborných znalostí, údajů a analýz a především sdílení dobré praxe v oblasti veřejné správy. Jednání tematicky zahrnují problematiku otevřené veřejné správy, digitalizace pro veřejnou správu, kvalitu monitorování a evaluaci politiky, možnosti rozšíření OECD, zapojování mládeže, genderové rovnosti či boj proti korupci.

http://www.oecd.org/gov/public-governance-committee.htm

  

Nové instrumenty OECD

Doporučení Rady OECD k řízení infrastruktury; dostupné ZDE.

Obsahem doporučení jsou základní principy, které by měly být dodržované při realizaci investičních projektů do infrastruktury - strategické plánování, prioritizace, efektivita a dodržení rozpočtu, evaluace projektů, transparentnost a spolupráce se soukromým sektorem.

Globální report o mládeži a mezigenerační rovnosti; dostupné ZDE.

Tato studie obsahuje mnoho statistických dat týkajících se mládeže a jejich specifických potřeb a dává přehled o nástrojích využívaných různými státy pro zajištění mezigenerační rovnosti s vyhodnocením jejich funkčnosti a efektivnosti.

  

Reakce OECD na COVID-19

Pandemie COVID-19 má mnoho negativních důsledků a přináší nové výzvy, se kterými se musí jednotlivé vlády vypořádat. OECD zareagovala na tuto krizovou situaci a od počátku pandemie sbírala klíčová data o vládních opatřeních v jednotlivých zemích.

Direktorát OECD pro veřejnou správu (GOV) reaguje na současnou krizi sběrem dat a následnou analýzou každé fáze krize spojené s COVID-19:

1. Okamžitá vládní opatření reagující na koronavirus

2. Vytvoření podmínek pro zotavení ve střednědobém horizontu

3. Budování dlouhodobé odolnosti a schopnosti reagovat na budoucí krize

​  

Country Policy Tracker - aktualizovaná databáze vládních opatření od počátku koronaviru

První reakcí OECD na krizovou situaci bylo zřízení webové stránky s interaktivní mapou, tzv. Country Policy Tracker, na níž OECD průběžně aktualizuje údaje o klíčových opatřeních, která jednotlivé státy přijímají v souvislosti s koronavirem. Nejedná se o analýzu dat, nýbrž pouze seznam opatření v jednotlivých státech.

Interaktivní mapu najdete zde: https://oecd.github.io/OECD-covid-action-map/.

  

Příklady dobré praxe - Inovativní přístupy

Observatoř pro inovace ve veřejném sektoru při OECD průběžně mapuje nejzajímavější inovativní aktivity, kterými vlády bojují s pandemií covid-19. Česká republika přispěla do databáze také několika příklady z praxe. Jedná se například o mobilní aplikaci e-Rouška, vzdělávací program České televize pro školáky nebo vyhlášení výzvy Inovační vouchery COVID-19 ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, jejímž cílem je sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro boj proti koronavirové infekci.

Více informací naleznete zde: https://oecd-opsi.org/covid-19-innovative-responses-update-3/.

  

Management ve státní správě a COVID 19: Počáteční doporučení OECD

OECD sbírala příklady z praxe v oblasti managementu lidských zdrojů ve státní správě pro zajištění poskytování služeb veřejné správy i době pandemické krize. Následně OECD identifikovala principy, které se prolínaly napříč opatřeními uplatňovanými v jednotlivých zemích. Principy zaváděných opatření v oblasti managementu státní správy byly následující.

• Opatření pro zachování zdraví zaměstnanců a to i s důrazem na jejich psychické zdraví. Konkrétní příklady z praxe uváděly jak distribuci zdravotních pomůcek, tak i manuálů pro výkon práce v krizové situaci.

• Umožnění vzdáleného výkonu práce. Plošné zavedení práce z domova bylo navíc doplněno o realokaci zaměstnanců a dočasné přizpůsobení náplně práce tak, aby reagovala na aktuální potřeby.

• Zavádění nových způsobů práce za využití digitálních technologií. Státy, které v minulosti investovaly do vzdělání zaměstnanců v oblasti nových technologií pro vzdálený výkon práce, nyní z těchto opatření významně profitovaly.
   

Z výše uvedených opatření pak vyplývají otázky do budoucna, jako například - Je skutečně nutné dodržovat pevnou pracovní dobu? Nemělo by být zaměstnancům běžně umožněno pracovat ze vzdáleného přístupu a využívat při své práce nejmodernější digitální technologie?

Výzvou a úkolem pro vlády v příštích letech bude zhodnotit produktivitu práce zaměstnanců v krizových podmínkách, následně standardizovat inovačních opatření, která se osvědčila a fungovala a přispět tak k odolnosti veřejného sektoru vůči budoucím krizovým situacím.

Dokument je prozatím dostupný pouze v systému O.N.E. pro zaměstnance ústřední státní správy (GOV/PGC/PEM(2020)1).

  

Fiskální opatření napříč všemi úrovněmi vládnutí

OECD zkoumala krizi COVID-19 také ve spojitosti s fiskálními dopady na nižší úrovně vládnutí - na tzv. Sub-national governments (SNGs), což mohou být například federální státy v USA, spolkové země v Německu, kantony ve Švýcarsku a nebo lokální samosprávy obecně.

V různých zemích se právě tyto SNGs podílejí na financování klíčových oblastí, jako je zdravotnictví, různým procentuálním podílem. Vysoký podíl na financování zdravotnictví mají SNGs právě v zemích, které byly jedny z nejvíce postižených - například ve Španělsku nebo Itálii. V současné době je tedy vyvíjen velký tlak na jejich výdaje. Ve spojitosti s rozhodnutím centrálních vlád o odkladu výběrů daní to může znamenat i negativní dopad na jejich příjmy. Tyto dva efekty následně znamenají velké finanční riziko pro rozpočty SNGs. Proto již v některých zemích přistoupili k různým opatřením ze strany centrálních bank. Na základě srovnávacích grafů v publikaci však lze říci, že toto nebude jeden z klíčových problémů České republiky, jelikož výsledek hospodaření krajů a obcí je dlouhodobě veskrze pozitivní a procento jejich podílu na financování sektoru zdravotnictví a veřejné bezpečnosti je také poměrně nízké. Na druhou stranu jsou příjmy SNGs v České republice poměrně citlivé na změny v hrubém domácím produktu. Dokument zdůrazňuje nutnost koordinovaného postupu v boji s COVID-19 napříč všemi úrovněmi vládnutí a uvádí i příklady dobré praxe, které vycházejí z reakcí na finanční krizi v roce 2008.

Dokument je ke čtení dostupný ZDE.

  

Úloha center vládnutí při řízení krize COVID-19 a příprava na následné události

Centra vládnutí hrála hlavní roli při zvládání krize spojené s pandemií Covid-19. V této studii OECD zkoumá,  jakým způsobem jednotlivé vlády přistoupili k řešení krize, především z pohledu koordinace, strategického plánování, využívání dat a komunikace s veřejností.

Dokument je dostupný ke čtení ZDE.

  

Pandemie COVID-19 a její dopady na mládež

Pandemie Covid-19 měla specifické dopady i na skupinu mládeže. Studie uvádí, s jakými problémy se potýkala mládež nejvíce (nedostupné vzdělání, psychické problémy způsobené odloučeností, zadlužení budoucích generací atd.) Studie se přitom zaměřuje i na to, jakým způsobem jednotlivé státy reagovaly na problémy zranitelných skupin obyvatel, jak zajistit budoucí odolnost systému a jakou roli v tom bude hrát mládež.

Studie je ke čtení dostupná ZDE.

  

OECD se zaměřuje i na další dílčí oblasti veřejné správy a reakce na pandemii Covid-19

• Obnova veřejných financí;
• Řešení pandemie: Přehled inovativních reakcí vlády na COVID19;
• Příklady dobré praxe v oblasti komunikace s veřejností pro transparentnost a odpovědnost v době krize;
• Vytváření komplexních odpovědí pro udržitelnou obnovu po odeznění COVID-19;
• Spending reviews - přehledy se zaměřením na prioritizaci výdajů;
• Rovný přístup k právním službám a spravedlnosti v době krize;
• Všechny výstupy a aktivity OECD k tomuto tématu naleznete na webu OECD.

  

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook