Kohezní politika a její budoucnost po roce 2013
Konzultace
Kohezní politika, neboli politika hospodářské sociální a územní soudržnosti, je jednou z klíčových politik Evropské unie.
Základy se datují k roku 1986, kdy byl podepsán Jednotný evropský akt. Následně se tato politika promítla do Maastrichtské smlouvy. Právním základem stávající kohezní politiky je čl. 158 Smlouvy o založení Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství. Cílem kohezní politiky pro programové období 2007 - 2013 je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.
Před rozšířením Evropské unie v roce 2004 o deset nových států byly největšími příjemci prostředků v rámci kohezní politiky Portugalsko, Řecko a také Irsko. Po rozšíření se socioekonomické rozdíly mezi nejzaostalejšími a nejvyspělejšími regiony prakticky zdvojnásobily. K hlavním příjemcům finančních zdrojů kohezní politiky patří státy východní a střední Evropy, tedy i Česká republika. Kohezní politika je z hlediska výdajů z rozpočtu Evropské unie srovnatelná se Společnou zemědělskou politikou, její význam poroste a činí zhruba třetinu rozpočtu Evropské unie. Klíčovým nástrojem kohezní politiky jsou strukturální fondy. Česká republika v období 2007 - 2013 má možnost vyčerpat v rámci této politiky 26,6 miliardy euro.
Evropská komise vydala v roce 2007 „Čtvrtou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti“ s názvem „Rostoucí regiony, rostoucí Evropa“ (1).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2008.
Text: Ing. Milan Půček, MBA, PhD.
Externí odkaz - stránka se otevře v novém okně