Stížnosti: jak dál?
Konzultace
Vyřizování stížností, podnětů a oznámení do nedávné doby upravovala vládní vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Tento předpis byl velmi problematický, určitým přežitkem (i podle usnesení Ústavního soudu č. III. US 28/96 se nejednalo o právní předpis obecně závazné povahy, byl vydán bez zákonného zmocnění, a jeho účinnost zahrnovala pouze okruh subjektů, jež jsou vládě a jejím usnesením přímo podřízeny) a v současné době naprosto neodpovídal právnímu řádu a ani organizaci veřejné správy.
Paradoxně ovšem veřejná správa podle tohoto „problematického“ předpisu vyřizovala stížnosti, oznámení či podněty. Sami zaměstnanci vykonávající tuto agendu ve veřejné správě vládní vyhlášku aplikovali s určitým právním nadhledem a její zrušení nařízením vlády (1) tedy jistě bylo pozitivním krokem v rámci právní jistoty v České republice. Již při rušení této vládní vyhlášky byl učiněn závěr, že zatím není znám případ vyřízení věci „v působnosti vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících“, který by nemohl být vyřízen na základě působnosti nového správního řádu (2)(zejména ustanovení § 175 správního řádu řeší problematiku stížností v působnosti správního řádu - tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy) či jiného platného a účinného právního předpisu, jenž je součástí právního řádu ČR.
Pro zjištění možných nedostatků či nemožnosti vyřizovat určité stížnosti, oznámení a podněty bylo ministru vnitra uloženo (3) zpracovat ve spolupráci se všemi ministry a vedoucími ústředních orgánů státní správy (tedy na podkladě jimi zaslaných materiálů) souhrnnou zprávu o účinnosti právní úpravy vyřizování stížností. V žádném z obdržených podkladů nebyl uveden ani jeden konkrétní případ podání označeného jako „stížnost“, které by nebylo možno vyřídit, ať již podle nové zákonné úpravy stížností ve správním řádu či jinak (4).
V této souvislosti je možno jen přisvědčit často uplatňované připomínce na nutnost znalosti správního řádu při vyřizování stížnosti, kdy již nelze vystačit s pouhou znalostí příslušného zákonného ustanovení o stížnostech, ale k jeho aplikaci je třeba též poměrně dobré znalosti správního řádu jako celku (5)
Za dlouhou dobu existence vládní vyhlášky č. 105/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, si veřejná správa navykla existenci jednoho universálního „předpisu“, podle něhož se vyřizují podání občanů, pokud se přímo netýkají správního řízení. Po jejím zrušení činí potíže skutečnost, že mnoho podání fyzických i právnických osob, ač jsou označena jako stížnost, nejsou podle svého obsahu stížností ve smyslu správního řádu, ale například oznámením o možném přestupku, který je posléze nutno řešit v přestupkovém řízení. Problém tedy spíše spočívá v nutnosti posuzovat písemnosti, které pisatel označil jako stížnost, zásadně podle jejich obsahu. Pokud se při jejich vyřízení nepostupuje podle správního řádu, protože se netýkají postupu veřejné správy ani jejich zaměstnanců, je nutno postupovat podle specifické právní úpravy (stížnost na rušení nočního klidu sousedem = oznámení o možném přestupku), jsou li z oblasti, do níž státu nepřísluší zasahovat (stížnost na chování pracovníka banky, výši zálohy na spotřebovanou energii) poučit v rámci dobré správy podatele o možnostech řešení, které on sám má.
Shrnutí možností dalšího vývoje dané problematiky
-
Vytvoření dalšího právního předpisu obecné povahy, který by měl upravit stížnosti komplexně a v rámci všech oblastí veřejné správy. Požadavek na vytvoření nové právní úpravy z důvodu „potřeby komplexnosti, jednotnosti a ucelenosti obdobně jako je tomu ve Slovenské republice“ opomíjí odlišné právní poměry na Slovensku. V době přijímání „Zákona o stiažnosťach“ na Slovensku neexistovala žádná obecná úprava stížností, platil tam stále zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), byť komplexně novelizovaný. Právní řád ČR v současnosti, dle zjištěných poznatků, pojme všechny případy vyřizování podání, stížností, žádostí, které byly dříve vyřizovány podle vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l.
-
Novelizace správního řádu, tedy změna ustanovení správního řádu upravujících stížnosti. Při případné novelizaci správního řádu v budoucnosti zpřesnit ustanovení o stížnostech tak, aby bylo „průhlednější“, tedy, aby jeho aplikace byla snazší (nyní je třeba k jeho aplikaci kvalitní znalost správního řádu jako celku, nejen izolovaná znalost ustanovení o stížnostech – to je důsledek geneze zařazení tohoto ustanovení do správního řádu). Samotná novelizace je však nadbytečná a měla by téměř jistě problematický průběh při projednávání v Poslanecké sněmovně a zejména by neřešila komplexnost dané problematiky z důvodu působnosti správního řádu.
Závěry poradního sboru MV ČR ke správnímu řádu
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2008.
- Nařízení vlády č. 370/2005 Sb., kterým se zrušuje vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l. , o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
- Usnesení vlády ČR ze dne 17. srpna 2005 č. 1002 o nařízení vlády, kterým se zrušuje vládní vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.
- To v případě, že šlo o věc mimo působnost správního řádu, případně záležitost právem vůbec neregulovanou.
- Největšímu bezpečnostnímu sboru - Policii ČR, kde je vyřizováno velké množství různorodých oznámení a stížností však nečiní stávající úprava problémy, a to zejména díky pečlivé předchozí přípravě zaměstnanců a příslušníků vyřizující tato podání.