Evropský eGovernment: 7. ročník maratonu
Neplatí pro všechny členské státy stejně, že zavedení eGovernmentu přináší úspory. Zejména východoevropské státy mají různé potíže s využíváním všech výhod rozmanitých evropských modelů eGovernmentu, které jsou tvořeny službami, dokumenty, standardy nebo procesy.
Souvisí to s obecnými nedostatky ve sdílení dat a budování metadatových systémů, ale i s konkrétními problémy jednotlivých zemí, o čemž budou letos 23. a 24. dubna v Praze referovat vrcholní představitelé pro eGovernment z Lotyšska (ministryně Signa Balina), Maďarska (státní sekretář Gábor Bódi), Slovenska (vládní zmocněnec Pavol Tarina) a Rakouska (Christian Rupp). Diskuzi povede a doplní Thomas M. Buschbaum, předseda CAHDE [1] z Rady Evropy. Část současných potíží je dle CEN [2] vyvolána následujícími příčinami: chybějící komplexní (ale jednoduché pro používání) metadatové schéma popisu dat; chybějící jednotná a lehce dostupná administrativní terminologie pro práci s těmito popisy; nedostatečné pochopení kulturních odlišností včetně jazykových dovedností uživatelů (a jiných semiologických potíží).
Postupy, které ještě nedávno vyhovovaly v rámci národních systémů, se náhle stávají nedostačujícími, zejména v oblasti bezpečnosti výměny dat, a řada tradičních procesů se musí přehodnotit, například v souvislosti s potřebou dlouhodobé archivace elektronických dat a celků. Na konferenci zazní referáty na témata spojená s informační bezpečností a elektronickou identifikací (Identification and Authentication, Security and Identity Management, Information and Data Security), s rozvojem nástrojů a mechanizmů eParticipace, budou prezentovány případové studie o budoucnosti elektronických služeb v různých částech Evropy.
Řadu zmatků v poskytování služeb veřejné správy vyvolává i vývoj trhu s opakovaně využívanými informacemi veřejného sektoru [3] (PSI re-use). Problematika informací veřejného sektoru se těsně prolíná s agendou eGovernmentu a je do značné míry závislá na úrovni její implementace. Je paradoxem, že právě největší přednosti informačního věku vyvolávají často rozpaky tradičních organizací veřejné správy v oblasti opakovaného využívání informací veřejného sektoru, a to zejména proto, že se zvyšuje rychlost a snižuje se cena transakcí díky internetu, že dochází k nárůstu objemu dat v transakcích, že se masivně zvyšují kapacity pro analýzu dat (a jsou snadno dostupné) a že dochází ke ztrátě centrální kontroly nad odběrem dat.
Nabídka kvalitních služeb ze strany veřejné správy je nutně spojená s podporou tvorby obsahu, a to jak statických znalostí, tak i jeho dynamické části. V rámci koordinace elektronizace a vývoje informačních systémů ve veřejné správě (zejména na centrální úrovni) sem patří:
- budování centrálních registrů a sdílení dat,
- bezproblémová komunikace mezi jednotlivými systémy (interoperabilita),
- modernizace komunikační infrastruktury a zajištění její bezpečnosti,
- navržení centrálních datových skladů,
- užití otevřených formátů ve veřejné správě,
- důraz na ochranu osobních dat v informačních systémech,
- budování jednotných míst pro kontakt občanů s veřejnou správou (např. v ČR je to postupný přechod na tzv. virtuální Czech POINT),
- možnost vyřízení agendy prostřednictvím jednoho místa na úřadě, případně prostřednictvím informačních kiosků, mobilních telefonů či bankomatů,
- zrovnoprávnění elektronické formy komunikace s běžnou komunikaci,
- papírová vs. elektronická forma dokumentů.
Můžeme předpokládat, že úspěšné dořešení eGovernmentu v ČR vytvoří dobré systémové podmínky pro rozvoj opakovaného využívání PSI a růst trhu s informacemi. Pro vytváření jednotného evropského trhu s informacemi je nezbytné vědět, jak se členské státy vyrovnávají s rostoucími požadavky firem na velké objemy kvalitních informaci veřejného sektoru v potřebných formátech a jaké ekonomické aspekty řeší veřejná správa jako největší producent těchto dat. O stavu implementace evropské Směrnice 2003/98/EC bude na konferenci referovat představitel Evropské komise.
Nově vznikající oblast eJustice čelí stejným potížím a je také závislá na vyzrálosti eGovernmentu. Pro období předsednictví ČR patří mezi hlavní priority v rámci eJustice projekty Evropského portálu eJustice a propojení Rejstříků trestů a Insolvenčních rejstříků členských států. Tyto iniciativy poskytnou občanům EU i právním profesionálům jednotný přístupový bod k evropskému i národnímu právu, stanou se zdrojem informací i centrálním uzlem propojených rejstříků v oblasti eJustice v jednotlivých členských státech. V oblasti integrace Insolvenčních rejstříků se za účasti ČR rozběhl pilotní projekt devíti členských států, jejichž propojené Insolvenční rejstříky jsou obsahem prototypu Evropského portálu eJustice. Do budoucna se předpokládá rozšiřování tohoto pilotního projektu, ČR se v této oblasti dlouhodobě angažuje a spolu s partnery (především s Rakouskem, Německem a Slovinskem) se podílí na rozpracovávání příslušného IT řešení. Mimoto by měl portál fungovat rovněž jako zabezpečená komunikační platforma pro styk mezi justičními orgány členských států. Zejména v oblasti eJustice záleží na ochraně osobních údajů se zachováním přístupu k informacím (anonymizace, dostupnost, sémantické vyhledávací systémy). Na konferenci se budou projednávat i otázky IT podpory judikatury (databáze, administrace souborů, sémantická podpora, formuláře pro oficiální komunikaci), vývoj elektronického soudnictví a další otázky právních aspektů realizace eGovernmentu.
Dříve nebo později budou muset veřejné správy evropských států dořešit nedostatky, které se v oblasti zacházení s elektronickými informacemi postupně vyskytují v praxi. Těsná propojenost technologických, legislativních, manažerských a kulturních změn je charakteristická pro současné období, ve kterém se díky ICT znovu propojují všechny elementy společenského organismu v unikátní Digitální Government&Business Ekosystém.
Technologie pro bezproblémové fungování takového systému jsou založeny na principech maximálního pohodlí a bezpečnosti uživatelů a efektivity výkonu eGovernmentu. Srovnáním podobných systémů napříč Evropou se zabývá společnost Capgemini a její technologický vizionář, Andy Mulholland (Global CTO), který vystoupí v panelu eGovernment a budoucí ICT spolu s Robertem Teschem, viceprezidentem pro veřejnou správu a zdravotnictví společnosti Siemens IT Solutions and Services. V panelu rovněž vystoupí představitel Evropské komise Jean Francois Junger (eGovernment and CIP operations, DG INFSO) s prezentací celoevropských iniciativ.
V sekcích se bude intenzivně diskutovat o překážkách evropského „eGovernment maratonu“, které jsou v každé zemí zdánlivě jiné, často díky specifickému kulturně historickému kontextu. Naopak, v elektronickém světě jsou si eBariéry stále více podobné, a nelze se tvářit, že se nás netýkají příklady prolomení ochrany státních serverů v Estonsku nebo že naše nově budované základní registry nemohou mít stejné nedostatky jako u sousedů. Ani ta nejlepší evropská řešení, jak uvidíme z prezentace Christiny Leitner (Centrum pro evropskou veřejnou správu, Kremže) o letošní soutěži European eGovernment Award 2009, zákonitě nemohou vyřešit všechny nedostatky evropského eGovernmentu současně.
Uslyšíme rovněž, proč se v oblasti eGovernmentu a nových způsobů vládnutí (eGovernance) v Evropě stále více uplatňují holistické (zde ve významu komplexní) postupy. Důkazy o tom předloží veřejnosti řada renomovaných znalců situace během 7. ročníku Východoevropských dnů eGovernmentu 23. – 24. dubna v Praze.
Text: PhDr. Irina Zálišová, EPMA
Poznámky:
Text: PhDr. Irina Zálišová, EPMA
Poznámky:
2. CEN Workshop on 'Discovery of and Access to eGovernment Resources', Brussel, February 2009; CEN - Evropský výbor pro standardizaci, The European Committee for Standardization.
3. Za informace veřejného sektoru (anglicky „Public Sector Information“ – PSI) jsou (podle Evropské směrnice 2003/98/EC) považovány veškeré dokumenty, databáze a další informace, které sbírá, uchovává a zpracovává veřejný sektor. Jsou to jak „dynamické znalosti“ s časově omezenou platnosti (momentální stav počasí, dopravní situace, platné zákony apod.), tak „statické znalostí“ (muzejní sbírky, vzdělávací programy, knihy, výsledky výzkumu apod.). PSI re-use - znovuvyužití informací veřejného sektoru po jejích obohacení přidanou hodnotou, většinou jako nového komerčního produktu. Můžeme se taky setkat s českými ekvivalenty "opakované využití", "opakované využívání", "opětovné využití" nebo "recyklace". Další informace jsou dostupné na portálu neziskového projektu CzechPSI