V České republice byla tato zdánlivá samozřejmost zakotvena v občanském zákoníku až od roku 2012, v legislativě Evropské unie jsou zatím zvířata pokládána za zboží. Ačkoli podle belgické účastnice konference, Sophie Duthoitové, vynakládají Evropané za domácí mazlíčky miliardy eur, slabá legislativa zatím umožňuje nelegální obchod se zvířaty.

 

Konference Stát a ochrana zvířat v Senátu tak kromě prezentace mnoha smutných případů nesprávného chovu a prodeje zvířat jen za účelem zisku, bez ohledu na často otřesné podmínky, ve kterých jsou zvířata držena, upozornila na další aspekty nelegálního obchodu se zvířaty a naznačila i možnosti, jak situaci zlepšit. Z nelegálních množíren na území postkomunistických zemí, především Česka, Slovenska, Rumunska i Maďarska, putují tisíce štěňat do zemí západní Evropy, kde jsou prodávána na černém trhu. Účastníci semináře hovořili o opatřeních, která by nelegální množení štěňat mohla omezit. Jedná se o povinné čipování psů, včetně centrální evidence čipů, ideálně na evropské úrovni nebo na úrovni vzájemně propojených národních evidencí. Vhodné je rovněž posílení zákonných pravomocí veterinární správy, aby mohla účinně kontrolovat a zasahovat například v chovech s nekvalitními podmínkami (zejména ve zmíněných množírnách a podobně). Je také zapotřebí přesně definovat, co je to útulek, protože to dosud v zákoně jasně řečeno není. Zlepšit se má i řešení záchrany zvířat v krizových situacích v rámci fungování integrovaného záchranného systému.

 

Jeden ze zahraničních řečníků, Franck Verger (na francouzském ministerstvu zemědělství má na starosti nelegální obchody se zvířaty), informoval, že do Francie se ročně nelegálně doveze asi padesát tisíc štěňat, většinou jde o takzvané malé rasy. Prodávají se za cenu až 1 000 eur, která vysoce přesahuje cenu těchto psů v zemi jejich původu. Dokumentace těchto štěňat často neodpovídá požadavkům, nemají očkování. Proto doporučuje povinné čipování psů. Právě ve Francii je povinné vybavit psy ve věku čtyř měsíců jak čipem, tak zvířecím pasem. Podle Francka Vergera je důležité zejména vedení centrální evidence. „Momentálně registrace psů funguje v Evropské unii na dobrovolné bázi. To se má změnit.“ Jak uvedl europoslanec Pavel Poc, letos byla v Evropském parlamentu schválena povinná registrace psů na evropské úrovni, která by měla fungovat od roku 2018. V České republice zatím funguje sedm registrů, které nejsou vzájemně propojeny.

 

Birgitt Thiesmannová, která v Německu odpovídá za kampaň proti nelegálnímu dovozu štěňat a vede středisko pro ochranu zvířat i projekt Čtyři tlapky (německy Vier Pfoten, anglicky Four Paws), považuje čipování za základ úspěšného monitoringu pohybu každého zvířete. Prezentovala část filmu, který německá televize NDR (Norddeutscher Rundfunk) natočila v českých množinách a zmapovala také prodej štěňat na černém trhu. V jedné obci, vzdálené šedesát kilometrů od Prahy, se podle zdokumentování televize NDR nelegálně prodávala štěňátka i za 20 eur. Birgitt Thiesmannová upozornila, že nelegální obchod se štěňaty se stále více profesionalizuje. Součástí nelegální sítě se podle ní bohužel stávají i někteří veterináři nebo policisté. Účastníci konference viděli obrázky některých psích matek, které jsou v doslova otřesném fyzickém a duševním stavu. Také štěňátka bývají od matek oddělována již ve věku tří neděl a to má za následek, že nejsou dostatečně připravena na samostatný život, mnohá onemocní nebo rovnou umírají. V důsledku nehody byl například objeven případ, kdy v kufru „kombíku“ bylo z České republiky do Belgie přepravováno 78 štěňat bez jídla a vody. Většinu nelegálních transportů se ale, bohužel, vůbec objevit nepodaří.

 

Účastníci konference se shodli, že v České republice je problém zejména s dodržováním a vymahatelností českých zákonů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská hovořila o tom, že výstupy z konference předá ministru zemědělství. Doufá, že neúčast zástupců ministerstva nebyla záměrná, už proto, že stav ochrany zvířat v České republice rozhodně nepokládá za uspokojivý. Jak upozornil Zbyněk Semerád ze Státní veterinární správy, český právní řád nezná pojem množírna. Proto nemají možnost tato místa kontrolovat nebo v nich zasáhnout. „Uvítali bychom stanovení přísnějších parametrů pro zařízení na chov psů. Pak bychom mohli účinněji kontrolovat podezřelá zařízení,“ vysvětlil.

 

Zuzana Pacinová