O evropských fondech, zhodnocení stávajícího období a přípravě programovacího období 2014–2020 jsme hovořili s prvním náměstkem ministryně pro místní rozvoj Danielem Braunem.

 

Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti získala Česká republika od svého vstupu do Evropské unie, tedy v letech 2004–2013, částku přibližně 420 miliard korun, což pro představu odpovídá téměř polovině příjmů státního rozpočtu České republiky. V žádném případě se ale nejedná o konečné číslo, čerpání za programové období 2007–2013 bude dobíhat ještě dva roky a téměř všechny dostupné prostředky ze strukturálních fondů jsou přiděleny v projektech, které dosud probíhají. Tato suma by se do roku 2015, kdy končí současné programy, mohla až zdvojnásobit. V celém systému fondů zbývá ještě přibližně 400 miliard korun.

 

Evropské fondy představují obrovský přínos, expertní odhady ukazují, že díky nim je o víc než o jeden až dva procentní body vyšší roční růst HDP (případně nižší pokles), než by byl bez těchto prostředků. V právě končícím programovém období 2007–2013 máme k dispozici více než 800 miliard korun, které nadále přispívají ke zkvalitnění života v České republice. Dosud bylo schváleno 50 tisíc projektů, které vytvořily přes 70 tisíc nových pracovních míst, z toho přes 2,5 tisíce v oblasti vědy a výzkumu. Na podporu dosáhlo téměř pět tisíc malých a středních podniků, Česká republika má nových nebo modernizovaných 1 690 kilometrů silnic a dálnic. Přínosem je ale jistě také obrovská zkušenost se samotnou realizací projektů a strategickým řízením, všechny to učí lépe nakládat s veřejnými prostředky.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj jako národní koordinátor pravidelně sleduje a vyhodnocuje stav všech operačních programů. U rizikových využívá krizové řízení, a i díky tomu se daří minimalizovat hrozící ztráty. Nicméně pouze řídící orgány, správci jednotlivých programů, jsou zodpovědné za schvalování projektů a čerpání peněz. Podle aktuální analýzy z února hodnotíme vysokou mírou rizika u operačních programů Životní prostředí, Podnikání a inovace, Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný OP, ROP Severozápad, Praha Adaptabilita a Technická pomoc. V případě OP Technická pomoc je nutné doplnit, že se jedná svým charakterem o specifický program, který slouží k financování administrace programů, a ukazuje se, že na obsluhu systému není potřeba tolik peněz.

Součástí operačních programů byly i ROPy. Proč nefungovaly?

Regionální operační programy jsou zaměřeny na investice na úrovni regionů a rozhodovalo se o nich na úrovni Regionálních rad regionů soudržnosti. Významné problémy se dotkly především dvou z nich, neznamená to tedy, že by jako celek nefungovaly. Mají ale svá specifická rizika, tak jako ostatní programy. Hlavní příčinou problémů byl nedostatečně nastavený kontrolní a auditní systém, svou roli v tom do jisté míry sehrála také úmyslná pochybení jednotlivců, která byla potrestána nebo je ještě šetří Policie České republiky. Této situaci bohužel nahrávala i složitost systému přidělování dotací.

 

Praxe ukázala, že má své silné stránky, například rychlost administrace, ale ani tento model nedokáže účinně řešit všechny regionální problémy. I přes existenci regionálních operačních programů dochází ke zvětšování rozdílů mezi jednotlivými regiony republiky a tudíž zcela nenaplňují jeden ze základních cílů politiky soudržnosti. Zaměření podpory jednotlivých ROPů se navíc významně nelišilo, proto vláda zvolila pro nové programové období model jednoho Integrovaného regionálního operačního programu, kde budou reflektovány specifické potřeby území, za jednotného řízení Ministerstvem pro místní rozvoj.

 

K celé situaci již od počátku přispělo dlouhodobě pomalé čerpání evropských fondů v České republice. Některým operačním programům se nedaří dosáhnout na roční limity čerpání a tím nenávratně přišly o část evropských finančních prostředků. Jedná se o takzvané pravidlo n+3/2, z jehož pohledu byl rok 2013 kritický, protože se sešly termíny pro dočerpání alokací z let 2010 a 2011, tedy dvojnásobný objem finančních prostředků. Ke statistikám je třeba doplnit fakt, že už neporovnávají objem čerpaných prostředků. Česká republika nemá výjimku jako Slovensko a Rumunsko, které mohly čerpání protáhnout na tři roky, tedy mají o rok déle na využití přidělených prostředků. Přesto se celou situaci s nedočerpáním prostředků v loňském roce podařilo téměř všem programům zvládnout lépe, než se čekalo, a dále pracujeme na tom, aby využití evropských zdrojů bylo maximální a přitom efektivní i v letošním roce.

 

Kvůli chybovosti v projektech vyšší než je přípustná dvouprocentní hranice byly Evropskou komisí navrženy finanční opravy, nebo chcete-li korekce, v některých operačních programech. Hrubým odhadem se zatím jedná o dvě až tři procenta částky pro programové období 2007–2013. O tyto prostředky však operační programy nepřichází, protože peníze z těchto finančních oprav jsou vráceny zpět do jejich rozpočtů a mohou za ně být realizovány další projekty.

 

Akční plán byl reakcí na výhrady Evropské komise k fungování a nastavení auditních a kontrolních mechanismů v oblasti strukturálních fondů v České republice a byl realizován v roce 2012, kdy hrozilo, že Evropská komise plošně zastaví čerpání všech operačních programů. Opatření akčního plánu během tří měsíců přenastavila systém v problémových oblastech a vedla ke zlepšení fungování systému kontroly podpory z fondů Evropské unie, například sjednocením auditu nebo zpřísněním kontroly zakázek. Problémy jsou samozřejmě nepříjemné, ale je důležité se z nich poučit. Zkušenosti s realizací Akčního plánu jistě využijeme i v novém programovém období.

 

Cestou, jak dočerpat prostředky fondů Evropské unie v současném programovém období, je realizace projektů. Ze zmíněných dosud schválených padesáti tisíc projektů ještě téměř polovina nebyla dokončena a stále probíhají. Ve schvalovacím procesu jsou navíc další žádosti. Tam, kde je to možné, jsou vyhlašovány další výzvy pro předkládání projektů. Projekty se budou řešit až do konce roku 2015, kdy je stanoveno konečné datum pro způsobilost výdajů. Nejde však o to dočerpat všechno za každou cenu, prostředky fondů Evropské unie by měly být především využity smysluplně a efektivně.

 

Lze přesunout prostředky mezi jednotlivými programy?
V loňském roce byla poslední možnost, kdy bylo možné přesouvat prostředky mezi programy. Vláda schválila přesun prostředků mezi programy, které se podařilo realizovat pouze částečně. Schvalování realokací je administrativně velmi složitý a časově náročný proces, v němž má poslední slovo Evropská komise. Nyní můžeme využít už pouze přesuny prostředků mezi prioritními osami v jednotlivých programech. V prosinci byla v tomto směru aktualizována evropská legislativa, která nově na konci programového období umožní využít až do úrovně deseti procent osy, které čerpají dobře, na úkor těch, kde není třeba tolik projektů k dispozici, a to bez potřeby formální změny programu.

Připravuje se programové období 2014–2020. Jaké máme priority? Jsou slučitelné s prioritami Evropské unie?
Priority programového období 2014– 2020 se všeobecně soustřeďují na podporu uskutečňování Strategie Evropa 2020, která má jako heslo růst a zaměstnanost. Koncentrace tematických cílů vyplývá i ze samotného nařízení pro Evropské strukturální a investiční fondy. To stanoví jedenáct cílů, které bude z Evropských strukturálních a investičních fondů možné podporovat. V těchto mezích musela Česká republika nastavit i své národní rozvojové priority, které vycházejí z důsledné sociálně-ekonomické analýzy situace a problémových oblastí. Podpora se soustředí na zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, rozvoj páteřní infrastruktury, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, sociální začleňování a boj s chudobou a integrovaný územní rozvoj. Tuto základní strategii jsme již do velké míry dojednali s Bruselem.

 

Struktura operačních programů byla schválena vládou v roce 2012. Počítá se s osmi operačními programy: Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Výzkum, vývoj a vzdělávání, Doprava, Životní prostředí, Zaměstnanost, Integrovaný regionální operační program, Praha – pól růstu České republiky a Technická pomoc. Dále budou také nové programy přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. V novém programovém období budou v rámci sjednocování pravidel pro evropské strukturální a investiční fondy do systému zahrnuty také Program rozvoje venkova a OP Rybářství. O přesné podobě programů se nyní začíná vyjednávat s Evropskou komisí.

 

Strategie rozvoje lidských zdrojů v oblasti fondů Evropské unie je důležitou součástí příprav programového období 2014–2020, a to pro všechny instituce. Byla by škoda přijít o zkušené, kompetentní a kvalifikované pracovníky. Co se týká současných ROPů, musí fungovat ještě několik let pro ukončování programového období 2007–2013. Do budoucna se počítá, že lidské zdroje budou do velké míry využity při realizaci Integrovaného operačního programu, pro který bude třeba zajistit servis na úrovni regionů. O přesném způsobu se nyní vedou intenzivní jednání.

Jaký objem finančních prostředků získá Česká republika na období 2014–2020? Co bude možné z těchto evropských fondů po roce 2014 financovat?

Česká republika dosud neobdržela oficiální výši alokace pro Evropské strukturální a investiční fondy. Předběžná výše prostředků byla stanovena na 21,6 miliardy eur, které představují evropský podíl spolufinancování. Jak jsem již zmínil, fondy se zaměří na financování jedenácti tematických cílů. V praxi to znamená, že již nebude možné platit vše, na co jsme dosud byli zvyklí. Zmínil jsem již také národní rozvojové priority, které představují základní vymezení toho, kam bude podpora z Evropských strukturálních a investičních fondů v České republice v následujícím sedmiletém období nasměrována.

 

Nové programové období přinese několik novinek. Fondy se více zaměří na měřitelné výsledky, které budou prostřednictvím investic dosahovány. To znamená i větší tlak na kvalitu projektů, kde nebude stačit jen to, že někde máme potřeby nebo nedostatek zdrojů. Otázkou je, zda projekty přispějí k plnění klíčových cílů a potřeb České republiky. Sjednocují se pravidla pro všechny fondy, je počítáno se zjednodušením účetnictví a vykazováním způsobilosti výdajů, vyšším nasazením digitálních technologií. Není to jednoduché, musí se sladit přísné požadavky Evropské komise na jedné straně se zájmy partnerů na národní úrovni na straně druhé. Konkrétně se nám podařilo připravit závazné metodiky pro jednotlivé oblasti implementace evropských fondů, které by měly zajistit dodržování transparentních a jednotných postupů, jasné nastavení rolí jednotlivých subjektů, jednotný přístup k výkladu pravidel a používání jednotné terminologie. Buduje se nový monitorovací systém, takže bude možné na jednom místě sledovat nové výzvy a žadatel vše vyřídí elektronicky, což přispěje k zefektivnění a zrychlení vyřizování žádostí.

 

Ve všech operačních programech je promítnuta takzvaná územní dimenze. Rozumíme tím cílené využití programů na podporu projektů v různých typech regionů. Zjednodušeně se dá říci „správný projekt do správného území“. Větší důraz bude také kladen na využití integrovaných nástrojů, jako jsou integrované územní investice a integrované plány rozvoje území. Pro menší města a obce bude využita nová metoda Leader, tedy komunitně vedený místní rozvoj, využívající místních akčních skupin. Smyslem je spolupráce občanů na místní úrovni, neziskových organizací, podnikatelské sféry a veřejné správy, obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci na vytvoření a realizaci strategie rozvoje konkrétního území. Ačkoli je opravdu potřeba jasně říci, že podpora by se měla koncentrovat na méně priorit, města a obce zůstanou významnou cílovou skupinou evropských fondů. Nejvíc jejich potřebám bude odpovídat zmíněný Integrovaný regionální program, s podporou veřejných služeb nebo bydlení, a operační program Životní prostředí, který se zaměří na kvalitu ovzduší, nakládání s odpady nebo povodňovou ochranu.

Evropská unie připravuje nástroj na financování přeshraničních projektů, takzvaný nástroj na propojení Evropy. Zapojíme se do tohoto projektu? Co z tohoto fondu budeme moci financovat na našem území?

Nástroj pro propojení Evropy, který se označuje také jako infrastrukturní fond, je jednou z novinek evropského financování. Ve fondu bude k dispozici 29,3 miliardy eur a tyto prostředky budou směřovány na financování hlavních dopravních sítí TEN-T, modernizaci a rozšíření energetické infrastruktury a rozvoj komunikačních sítí celoevropského významu. Každý z takzvaných kohezních členských států, včetně České republiky, bude mít nárok na čerpání prostředků podle podobných pravidel jako v případě Fondu soudržnosti. Počítá se s tím, že v prvních dvou letech budou prostředky přidělovány systémem „národních obálek“, od roku 2017 o ně budou členské státy soutěžit. Je proto třeba připravit dostatek kvalitních projektů, které se budou moci zapojit.

Ačkoli korupce se týká malého zlomku evropských fondů, drtivá většina chyb je neúmyslných, je jasné, že i podvody se bohužel v této oblasti vyskytují. Usilovně pracujeme na cestách, jak takové jednání omezit. Jedním z hlavních směrů je zjednodušení nastavení celého systému a zavedení jednotných a závazných pravidel. Je také připraven Akční plán pro boj s korupcí a podvody v rámci čerpání strukturálních fondů 2014–2020, který ocenili i zástupci Evropské komise během jednání neformálního dialogu k přípravě programového období 2014–2020. Hlavní je podle mě ale chování lidí, i mezi příjemci, a kvalita institucí.

Ludmila Křížová

 

 

Ing. Daniel Braun M. A. (*1979) První náměstek ministryně pro místní rozvoj, zodpovědný za oblast strukturálních fondů Evropské unie. Na ministerstvu působí od března 2007, byl členem skupiny, která koordinovala přípravu operačních programů a vyjednávala s Evropskou komisí Národní strategický referenční rámec pro období 2007-2013. Do funkce prvního náměstka byl jmenován v červenci 2010. Nyní řídí tým připravující strategii evropských fondů pro období 2014-2020 a zároveň vede českou vyjednávací delegaci s Evropskou komisí. Je absolventem VŠE v Praze, fakulty mezinárodních vztahů a Central European University v Budapešti.