Během veřejných setkání se lidé vyjadřují k dílčím projektům, ale také k nedostatkům v obci či v regionu. Účastníci Fóra Zdravého města mají možnost sestavit „desatero problémů“, které obec nejvíce trápí.

Existuje řada způsobů jak veřejnost do rozhodovacích procesů zapojit. Obec se zdaleka nemusí omezit jen na „povinná“ veřejná projednávání konkrétních rozvojových projektů, ale naopak je žádoucí k palčivým tématům pořádat kulaté stoly, na nichž mají občané možnost diskutovat se zástupci zastupitelstva i pracovníky úřadu. Kulaté stoly, osvědčené akce pro diskuse s veřejností, pravidelné ankety či dotazníkové průzkumy patří mezi účinné metody získání zpětné vazby od občanů- veřejnost by měla mít možnost se vyjádřit k širšímu záběru a pojmenovat největší problémy, které rozvoji dané obce či regionu brání.

Město Vsetín má dlouholeté zkušenosti s aktivním zapojováním veřejnosti. Metoda pro komunikaci s veřejností je vybírána podle tématu i cílové skupiny. Ing. Petr Kozel ze Společnosti pro komunitní práci Vsetín o.p.s., který je zároveň koordinátorem Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 ve Vsetíně, přibližuje zkušenosti se zapojováním veřejnosti: „Mezi odbornější přístupy patří například jednání pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb a péče, do něhož je veřejnost zapojována v periodických cyklech. Naopak jednoduchý postup ke zjištění názorů občanů představují komunitní kampaně s anketou či dotazníkovým šetřením, kdy respondenti ani nemusí tušit, že jde o určitou formu průzkumu. I zde platí, že periodické opakování kampaní se vyplácí.“ Tato metoda poskytuje aktuální informace k požadovaným tématům bez potřeby hlubšího vhledu občanů do strategických plánů města. „Zlatou střední cestu mezi oběma přístupy představuje veřejné setkání k nejdůležitějším problémům města,“ konstatuje Petr Kozel.

Tajemnice MěÚ Přeštice

Příkladem systematického zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů jsou tzv. Fóra, která se již řadu let konají ve Zdravých městech, obcích a regionech České republiky a jejichž výsledky slouží jako podklad pro komunitní plány rozvoje. Každým rokem tento typ setkání uspořádá kolem třiceti členů Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM).

 

„Fórum Zdravého města není tak formální jako jiná veřejná projednání a díky tomu může nabídnout řadu nových podnětů ke spolupráci mezi úřadem a veřejností. Během živého setkání se pracovníci úřadu mnoho dozvědí o potřebách lidí a přítomní občané zase získají více informací o práci úřadu,“ vysvětluje tajemnice Městského úřadu Přeštice Eva Česáková. V Přešticích proběhlo Fórum Zdravého města v dubnu již podruhé a při jeho přípravě byly využity mimo jiné zkušenosti z pořádání komunitních kampaní včetně spolupráce s partnerskými organizacemi.

Ze zkušeností vyplývá, že počet aktivních občanů, kteří se chtějí podílet na rozvoji obce, bývá omezený a navíc hrozí, že diskutovaná témata se časem vyčerpají. I z tohoto důvodu přišla Národní síť Zdravých měst se způsobem zatraktivnění veřejných setkání a s návrhy, jak s náměty, které během veřejných setkání zazní, dále pracovat směrem k vedení obce a jak zajišťovat jejich řešení.

 

 

 

O konání veřejného setkání - Fóra Zdravého města obce či regionu musí být občané včas informováni, a to nejen oficiální cestou prostřednictvím standardních informačních kanálů radnice či úřadu, ale také pomocí sdělovacích prostředků.  

 

K rekordní návštěvnosti Fóra Zdravého města Uherské Hradiště letos v únoru nepochybně přispělo vysílání zvacích spotů v místní komerční rozhlasové stanici, která se stala mediálním partnerem akce. Během samotného veřejného setkání mohou probíhat různé doprovodné aktivity, které akci odlehčí a zatraktivní: ukázka či prodej regionálních výrobků, představení místních sdružení či prací dětských a studentských kroužků.

 

 

 

 

Principem metody „10P“ je průběžná práce s náměty, které vzejdou z veřejných setkání. Fórum se koná zpravidla jednou za rok a na každém dalším veřejném setkání tohoto typu by mělo být zhodnoceno, jak jsou dříve definované problémy řešeny odpovědnými představiteli města, obce či regionu.

 

 

 

V loňském roce chrudimští občané označili za palčivé problémy mimo jiné právě omezení průjezdu tranzitní dopravy městem nebo zachování místní nemocnice v původním stavu. Tyto problémy se mezi desítku nejnaléhavějších dostaly i letos. Místostarosta Chrudimi Mgr. Petr Řezníček informoval občany o krocích, které město v uvedených záležitostech učinilo. „V případě omezení tranzitní dopravy je jediným řešením vybudování obchvatu města, což má však v kompetenci Ministerstvo dopravy. Situace je velmi složitá a za dobu budování obchvatu města se vystřídali již čtyři ministři dopravy. Město Chrudim se tedy stále snaží získat politickou i finanční podporu na dokončení obchvatu, který končí necelé tři kilometry před městem. S příchodem nového ministra jsme téměř na počátku, i když nyní má ŘSD vykoupeny alespoň všechny pozemky dotčené stavbou. Na příštím setkání už bychom rádi chrudimské obyvatele informovali, že stát prostřednictvím Ministerstva dopravy uvolní potřebné finanční prostředky na celou akci, ale politická situace v naší zemi tomu moc nenasvědčuje,“ konstatuje Petr Řezníček a k problému zachování nemocnic doplňuje: „V současné době probíhá analýza využití nemocnic v Pardubickém kraji. Krajské zastupitelstvo je také jediným orgánem, který má kompetenci v otázce zachování nemocnice v Chrudimi rozhodnout. Výsledky Fóra ukazují, že občané dávají vedení města silný mandát k prosazení cíle, kterým je zachování nemocnice v Chrudimi se všemi obory.“

 

NSZM poskytuje svým členům pro přípravu i realizaci Fóra metodickou pomoc a spolupráci včetně doporučení k dalšímu postupu. Na Fórech rovněž plní pracovníci NSZM moderátorskou a facilitační roli. Díky projektu MAgNET, podpořenému ze zdrojů Revolvingového fondu MŽP, jsou tyto a další zkušenosti sdíleny také mezi členy NSZM navzájem, a to formou „učení se“ od pokročilých měst či prostřednictvím výjezdů do měst, kde lze prezentovat úspěšné postupy a osvědčenou praxi v konkrétních tématech.

 

 

Text: Ing. Vladimír Mikeš, Národní síť Zdravých měst
Foto: archiv NSZM