Základní registry jsou nejrozsáhlejším projektem v elektronizaci státní správy. Poprvé došlo k bezpečnému propojení jednotlivých databází státu a k synchronizaci dat, které o občanech stát vede. Zároveň úředníci dostali do rukou nástroj, jak pracovat s údaji, které nemusí ověřovat ani zjišťovat jejich aktuálnost a faktickou správnost. Finálně tak mají samozřejmě největší výhody ze zavedení registrů občané, neboť nemusí obíhat úřady a v řadě případů stačí, když změnu svých základních osobních či firemních údajů – jako je například změna adresy či příjmení – nahlásí jen jednou na jednom úřadě. „Velký a velmi významný projekt základních registrů jsme dokázali spustit v krátkých termínech a bez zásadních nedostatků. Teď nás čeká další rozšiřování funkcionalit registrů tak, aby co nejlépe plnily svoji zásadní úlohu – být prospěšným nástrojem pro občany i úřady,“ vysvětluje náměstek ministra vnitra pro informační a komunikační technologie Petr Solský.

 

Za provoz registrů je zodpovědná Správa základních registrů (SZR). Po dvanácti měsících jejich ostrého provozu eviduje 1260 orgánů veřejné moci, které požádaly o připojení více než 2100 agendových informačních systémů – mezi nimi například všechny krajské úřady nebo všechna statutární města. „Za rok provozu se uskutečnilo 140 milionů transakcí, tedy dotazů úřadů využívajících informace z registrů. Teď nás čeká příprava hromadných výpisů pro potřeby obcí v rámci jejich územní působnosti či spolupráce s Policejním prezidiem v procesu připojení k AISC (cizineckého informačního systému),“ upřesňuje Michal Pešek, ředitel Správy základních registrů.

 

Kvůli potřebné informovanosti úředníků uspořádali zástupci Ministerstva vnitra a SZR v průběhu loňského a letošního roku desítky seminářů po celé republice a rozdali tisíce informačních brožur a CD. V této kampani budou dále pokračovat.

 

Základní registry jsou projektem Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Sestávají z šesti základních komponent – registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností, registru územní identifikace adres a nemovitostí, Informačního systému základních registrů a informačního systému ORG. Zavádění čtyř základních registrů stálo cca 2,5 mld. Kč s tím, že z 85 % bylo financováno z evropských fondů. Oproti tomu se počítá s úsporou veřejné správy ve výši zhruba tří až čtyř miliard Kč ročně. Největší úspora však bude v čase, který občané nebudou muset trávit na úřadech a úředníci ověřováním dat.

 

 

Pavel Novák
ředitel odboru tisku a public relations