Základní principy novely zákona o obecní policii a změn dalších zákonů z pohledu bezprostřední vazby na obecní policií

 

Legislativní část reformy Policie ČR, jejíž součástí je i poměrně zásadní novela zákona o obecní policii a některých souvisejících předpisů, byla završena publikací zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR (dále jen „zákon o policii“) a zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky (dále jen „změnový zákon“) ve Sbírce zákonů. Výše zmíněné zákony nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009. V případě změnového zákona lze ještě očekávat jeho brzkou novelizaci spočívající v odstranění některých legislativně technických, ale zejména věcných chyb, které vznikly při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (navrácení oprávnění obecní policie měřit rychlost vozidel a vyšetřování trestných činů příslušníků Policie ČR specializovaným státním zástupcům). Úvodem tohoto článku je třeba konstatovat, že v případě obecní policie nedochází ke změně pojetí obecní policie, jakožto orgánu obce, zabezpečujícího místní záležitosti veřejného pořádku. Rovněž tak nejsou rozšiřována oprávnění této instituce.
  
 

• Působnost obecní policie při krizových situacích
  Doposud neexistovala možnost obce, která zřídila obecní policii, pomoci jiné obci kdekoliv v České republice při vzniku krizových situací. Aktuální veřejnoprávní smlouvy uzavírané v oblasti obecní policie jsou založeny na konstrukci, kdy obce se nacházejí na území jednoho kraje a navíc jedna ze smluvních stran nesmí mít zřízenu obecní policii. V případě vyhlášení krizového stavu, splnění výše zmíněných podmínek veřejnoprávní smlouvy ve smyslu § 3a zákona o obecní policii, před jeho poslední novelizací, je brzdou účinné a rychlé vzájemné pomoci obcí. Proto byl vytvořen nový právní mechanismus, umožňující obcím vzájemně si poskytnout pomoc (v podobě „zapůjčení“ strážníků) bez výše zmíněných omezení.
   
• Rozdělení zaměstnanců obce zařazených do obecní policie na jednotlivé kategorie
  Zákon o obecní policii před novelizací nerozlišoval strážníky a ostatní zaměstnance obce zařazené k obecní policii, což v praxi zejména na straně veřejnosti vyvolávalo řadu problémů, na koho a v jakém rozsahu se mohou obrátit se žádostí o pomoc. Jako optimální řešení se jeví rozdělení zaměstnanců obce zařazených do obecní policie na strážníky, čekatele (zaměstnanec obce, který doposud neabsolvoval zkoušku z odborné způsobilosti a není držitelem osvědčení) a ostatní zaměstnance (technickohospodářští pracovníci, obsluhy kamerových systémů apod.)
   
• Jednoznačné vymezení věcné působnosti
  Úkoly obecní policie byly dosud stanoveny demonstrativně, což v praxi v důsledku extenzivního nebo naopak zužujícího výkladu přinášelo celou řadu problémů. Z tohoto pohledu je nyní věcná působnost obecní policie stanovena taxativně s tím, že tato je konkrétně realizována prostřednictvím, respektive v rozsahu, povinností a oprávnění strážníka.
   
• Spolupráce obecní policie s dalšími subjekty
  Změnový zákon vytváří doposud chybějící právní stanovení zásad a forem spolupráce obecní policie a zejména Policie ČR v oblasti zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, a navazuje tak na právní úpravu obsaženou v novém zákoně o Policii ČR – konkrétně zejména § 16 (koordinační dohody).
    
• Podmínky vzniku, trvání pracovního poměru strážníka
  Od roku 1995 byla neustále rozšiřována oprávnění obecní policie, respektive strážníků. Přitom podmínky pro vznik, trvání a zánik pracovního poměru jsou v podstatě totožné jako v roce 1992, kdy obecní policie začaly být zřizovány. S ohledem na výše uvedené je třeba klást mnohem větší důraz na trestněprávní, morálněvolní a zdravotní podmínky vzniku a zániku pracovního poměru. Novela zákona o obecní policii na tuto skutečnost reaguje.
   
• Odborné předpoklady
  Stávající odborné předpoklady strážníka neodpovídají aktuálnímu rozsahu oprávnění obecní policie, respektive strážníka. Proto byly podmínky ověřování odborné způsobilosti před zkušební komisí Ministerstva vnitra nově upraveny.
   
• Oprávnění strážníka
  Rozsah oprávnění strážníků je dostatečný a odpovídá jejich hlavnímu úkolu – zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Tudíž objektivně neexistuje potřeba je rozšiřovat. Na druhé straně stávající úprava některých oprávnění strážníka, například z pohledu zákonem požadovaných formálních úkonů s nimi spojených, nadbytečně zatěžovala osoby, vůči nimž je prováděn úkon, zákrok či jiné opatření, ale i samotného strážníka. Proto bylo přistoupeno k legislativně technickým modifikacím příslušných ustanovení zákona o obecní policii, ale i dalších předpisů.
   
• Přístup obecní policie do informačních systémů
  Obecní policie v aplikační praxi právních norem narážela na problémy spojené s přístupem do informačních systémů. V novele zákona o obecní policii je tudíž jednoznačně upraveno, do jakých informačních systémů má obecní policie přístup a pravidla, za jakých jsou údaje získávány a poskytovány.
   
• Působnost Ministerstva vnitra
  Ministerstvo vnitra doposud nedisponovalo dostatečnými a účinnými nástroji kontroly ve vybraných oblastech ve vztahu k obecním policiím. Řešením výše uvedeného nedostatku je, vedle jiných opatření, i definování působnosti a pravomoci Ministerstva vnitra v předmětné oblasti, za plného respektování samostatné působnosti obce.

• Oprávnění zjišťovat přítomnost alkoholu a jiných návykových látek v organismu řidiče
  Podle stávajícího zákona o silničním provozu mohl výše uvedenou činnost vykonávat pouze příslušník Policie ČR a strážník obecní policie. Přitom zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tabákový zákon“) svěřuje toto oprávnění ve vztahu k osobám, které vykonávají činnost, při které by mohly způsobit ohrožení života, zdraví nebo majetku (tím nepochybně řízení vozidla v silničním provozu je), i dalším subjektům. Z tohoto důvodu byla úprava zákona o silničním provozu přizpůsobena tabákovému zákonu, a to tak, že nadále povinností řidiče bude podrobit se orientačnímu vyšetření případně odbornému lékařskému vyšetření na výzvu také příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele nebo jeho ošetřujícího lékaře.
   
• Uplatnění některých výjimek z povinností řidiče i na strážníka obecní policie, pokud řídí vozidlo při plnění úkolů obecní policie
  Strážník obecní policie, stejně jako příslušník Policie ČR, případně příslušník dalších bezpečnostních sborů, nemůže dodržovat všechny povinnosti řidiče vozidla při plnění úkolů obecní policie. Proto je namístě, aby i strážník disponoval obdobnými výjimkami, jako je tomu u vybraných kategorií osob.
    
• Měření rychlosti vozidel
  Při projednávání změnového zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR došlo k vypuštění tohoto oprávnění obecní policie. Zákon č. 480/2008 Sb. zmíněné oprávnění obecní policii opět svěřil, ovšem za splnění některých dalších podmínek.   
   

• Orientační a lékařské vyšetření
  S ohledem na existenci detekčních přístrojů, jejichž výsledky měření jsou zcela srovnatelné se závěry lékařského vyšetření provedeného ve zdravotnickém zařízení se zjednodušuje duplicitní, ekonomicky a personálně náročný systém orientačního a lékařského vyšetření povinných osob na přítomnost alkoholu v organismu, spojený s jejich následnou dopravou k lékařskému vyšetření do zdravotnického zařízení.
   
• Odpovědnost za zajišťování přepravy osob k lékařskému vyšetření a do záchytné stanice
  Podle právní úpravy účinné do doby nabytí účinnosti změnového zákona, je Policie ČR v případě dopravy osob do lékařského zařízení a do záchytné stanice ve prospěch obecní policie nadbytečně zatěžována. Je v rozporu s cíli reformy Policie ČR (odbřemeňování Policie ČR od výkonu nepolicejních činností), aby tento ozbrojený bezpečnostní sbor byl nadále využíván k takovéto činnosti. Proto od 1. ledna 2009 za dopravu povinných osob do zdravotnického zařízení a do záchytné stanice odpovídá ten, kdo vyzval ke splnění povinnosti podrobit se příslušnému vyšetření. Pokud se zdravotnické zařízení nebo záchytná stanice nachází mimo území obce, která zřídila obecní policii, je obecní policie, v tomto případě, oprávněna působit i mimo území této obce.