Ministerstvo vnitra ČR se podílí na projektu EUNAD IP, jehož smyslem je zlepšení práce s lidmi s mentálním či kognitivním postižením při katastrofách. Mezi řešiteli projektu jsou dále Karlova univerzita v Praze, Univerzita Innsbruck, Univerzita jižního Dánska, Centrum pro psychotraumatologii Krefeld a Norské centrum pro studium násilí a traumatického stresu. Mezi české partnery projektu patří MV ČR, HZS ČR a Policie ČR.

Hlavním cílem projektu EUNAD-IP je implementace předchozích výsledků z projektu EUNAD v oblasti psychosociální pomoci po katastrofách a příprava materiálů a programů pro zlepšení praxe při práci s lidmi s mentálním či kognitivním postižením při katastrofách. Z hlediska osob s kombinovanými potížemi je zařazena rovněž část, která zpracovává problematiku lidí s pohybovou disabilitou. Předchozí projekt EUNAD se zaměřoval na lidi se zrakovým či sluchovým postižením. Vzhledem ke specifickým potřebám různých skupin lidí s disabilitou je důležité, aby si členové IZS osvojili specifické poznatky, které se týkají komunikace a přístupu k těmto lidem. Vzhledem k tematické příbuznosti byla výhodou také spolupráce s projektem Policejního prezídia Policie ČR s názvem  „Metodika přístupu ke zvlášť zranitelné oběti“, který se připravuje v rámci akčního plánu prevence kriminality. Jedním z cílů tohoto projektu je i zlepšení komunikace s lidmi s disabilitou při vyšetřování závažné trestné činnosti.

V rámci projektu EUNAD-IP proběhly na Karlově univerzitě v Praze dva kurzy. První se konal dne 27. 3. 2017 a byl určen studentům psychologie, druhý dne 6. 6. 2017 – ten byl určen klíčové cílové skupině – interventům a psychologům IZS.  Kurzu pro IZS se zúčastnilo 60 osob, zejména z řad Policie ČR a HZS ČR, nechyběli však ani zástupci Armády ČR, ZZS či experti na léčbu traumatu. Cílem kurzu bylo prohloubit znalosti a dovednosti v oblasti práce s lidmi s mentálním či kognitivním postižením při mimořádných událostech a poskytnout podklady kolegům pro další vzdělávání členů složek IZS.

Na kurzu zazněly příspěvky s konkrétními doporučeními, které vyplývají z výzkumů i praxe. Např. MUDr. Jana Schmidtová přednesla příspěvky, které zahrnovaly specifika komunikace a interakce s lidmi s psychiatrickými onemocněními či autismem v zátěžovém kontextu, PhDr. Matěj Lipský, Ph.D.,  přiblížil specifika komunikace a interakce s lidmi s mentálním postižením při katastrofách. PhDr. Zuzana Fajtlová informovala o zkušenostech  ZZS při práci s ležícími pacienty, psychiatricky nemocnými či velmi starými lidmi. Plk. PhDr. Zuzana Dittrichová a kpt. Mgr. Soňa Pančochová seznámily s dobrou praxí HZS ČR v rámci budování krizové připravenosti hasičů i odolnosti dotčených komunit. Z hodnocení kurzu vyplynulo, že se jedná o vzdělávací témata aktuální, potřebná a nezbytná pro další rozvoj kompetencí zasahujících členů IZS.

PhDr. Štěpán Vymětal, Ph.D.
odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality