Z důvodu zahraniční cesty předsedy vlády Mirka Topolánka na Ukrajinu řídil schůzi vlády 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

 

Ministr financí Miroslav Kalousek předložil na jednání vlády Návrh na Navýšení garance na odstranění staré ekologické zátěže k ekologické smlouvě č. 185/97 uzavřené mezi Ministerstvem financí a společností TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Areál Třineckých železáren je využíván více než 150 let, přičemž v některých prostorech se vystřídala během historie celá řada výrobních technologií. Dlouhodobé přehlížení následků výroby na životní prostředí se projevilo ve výskytu vysokých mocností navážek, které jsou v některých prostorech významně kontaminovány. Ekologický audit z roku 1992, který byl povinnou součástí privatizačního projektu, podcenil problematiku a nechtěně tak způsobil nízké nastavení nákladů na odstraňování staré ekologické zátěže v areálu podniku. Doplněk ekologického auditu z roku 1995 pak vyčíslil ekologické škody na 514 mil. Kč a usnesením vlády byla tato částka určena jako výše garance. V současné době však bylo zjištěno, že stanovená garance neumožňuje odstranit všechny ekologické škody vzniklé před privatizací, ke kterým je Ministerstvo financí zavázáno. Při doprůzkumných a sanačních pracích dle realizačního projektu byly zjištěny nové skutečnosti, které analýza rizika neřešila.

 

Za účelem vlivu těchto nových skutečností na celkové náklady byla zpracována Studie, kterou nabyvatel použil jako podklad k žádosti o navýšení garance. Ve Studii navrhovaná úroveň navýšení garance v celkovém objemu 843,6 mil. Kč je dle předmětného nezávislého posudku optimální sumou nákladů na řešení starých ekologických zátěží v Třineckých železárnách, a.s., je odborně kvantifikována, úměrná zjišťovaným skutečnostem a znalostem a sanované lokalitě a ostatním legislativou daným cenovým relacím a vstupům v době zpracování. V závěru nezávislého odborného posudku je doporučení, aby do finančních nákladů na odstranění staré ekologické zátěže byly nově zařazeny i náklady na sanaci říčních sedimentů toků Olše a Líštnice, jejichž rozsáhlé znečištění bylo zjištěno v létě 2006. Předpokládá se však, že by případnou sanaci bylo možné řešit v rámci navržené rezervy. Návrh na navýšení z 514 mil. Kč na 843,6 mil. Kč je standardním postupem, který vláda využívá v ojedinělých a výjimečných případech. Zákon č. 178/2005 Sb. umožňuje uvolňovat prostředky z privatizačních zdrojů podle rozhodnutí vlády ČR na úhradu ekologických škod vzniklých před privatizací.

 

 

Vláda dále z popudu ministra vnitra Ivana Langera řešila Problematiku odměňování a nároků členů okrskových volebních komisí. V říjnu 2008 se budou konat volby do zastupitelstev krajů a souběžně s nimi byly vyhlášeny i volby do jedné třetiny Senátu. Některé okrskové volební komise tak budou plnit úkoly pro oba druhy voleb a tam, kde budou probíhat volby do Senátu a nedojde ke zvolení senátora v prvním kole, bude muset okrsková volební komise zasedat i následující pátek a sobotu při druhém kole voleb. Ministerstvo vnitra je pravidelně při každých celostátních volbách upozorňováno řadou obecních úřadů na nedostatek osob, které jsou za stávajících podmínek ochotny vykonávat funkci člena okrskové volební komise. Požadavek na řešení tohoto problému se objevuje i v hodnotících zprávách krajských úřadů. Problémy s obsazováním okrskových volebních komisí jsou velmi citelné zejména ve velkých městech a v Praze, kde je velký počet volebních okrsků, a tudíž i potřeba velkého počtu členů okrskových volebních komisí. V těchto městech přitom mají občané zpravidla jiné možnosti přivýdělku a nejsou ochotni trávit svůj čas v okrskové volební komisi.

 

Nepříliš výhodné postavení členů okrskových volebních komisí se dále zhoršilo v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo ke zrušení nároku na náhradu mzdy u člena okrskové volební komise, který je zaměstnancem. Činnost člena okrskové volební komise je sice i nadále jiným úkonem v obecném zájmu, avšak za tento úkon přiznává nový zákoník práce zaměstnancům toliko pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a nikoli náhradu mzdy od zaměstnavatele. S ohledem na snahu motivovat občany k výkonu funkce člena okrskové volební komise by nenárokové poskytování náhrady mzdy bez možnosti refundace pro zaměstnavatele a případné zavedení platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění i ze zvláštní odměny člena okrskové volební komise bylo kompenzováno zvýšením zvláštní odměny, a to všem členům okrskových volebních komisí. Navrhovaná částka, o kterou se zvláštní odměny členů okrskových volebních komisí navýší, činí 500 Kč. K odhadu finančních dopadů na státní rozpočet je třeba vycházet z počtu cca 15 000 okrskových volebních komisí, které fungují v době hlasování, a z odhadovaného průměrného počtu 10 členů na jednu okrskovou volební komisi; z toho vyplývá zvýšení nákladů oproti stávajícímu stavu o cca 75 mil. Kč, jedná se přitom o hrubý odhad.

 

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová předložila na jednání vlády Poskytnutí dobrovolných příspěvků k finančnímu zajištění navrácení vyhořelého vysoce obohaceného jaderného paliva využívaného ve výzkumných reaktorech z Republiky Srbsko do Ruské federace v letech 2008-2010 v rámci Iniciativy ke snížení globální hrozby zneužití jaderných a radioaktivních materiálů. Iniciativa ke snížení globální hrozby zneužití jaderných a radioaktivních materiálů byla Spojenými státy americkými vyhlášena v roce 2004 ve spolupráci s Ruskou federací a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Česká republika se k ní připojila od jejího počátku a Ministerstvo zahraničních věcí je národním kontaktním místem pro tuto Iniciativu. Cílem Iniciativy je shromáždit jaderné materiály, které by mohly být zneužity pro výrobu jaderné zbraně nebo „špinavé bomby“ na několika málo místech na světě, a tam je postupně zpracovat. Jde o součást komplexního programu USA z roku 1978, který vytváří technické a ekonomické podmínky pro převedení výzkumných reaktorů z využívání vysoce obohaceného jaderného paliva na palivo s nízkým obohacením. Program pro odvoz jaderného paliva vyrobeného v USA ze zahraničních reaktorů americké produkce úspěšně probíhá již několik let a Iniciativa jej rozšířila i na palivo ruského původu.

 

Česká republika se již účastnila společného projektu Mezinárodní agentury pro atomovou energii společně s USA a Ruskou federací. Jeho cílem je navrácení vyhořelého vysoce obohaceného jaderného paliva ruského původu využívaného v našich výzkumných reaktorech do země výrobce. Na základě zkušeností z pilotního odvozu paliva z Řeže pokračují odvozy paliva i z dalších států. Jedná se o 20 výzkumných reaktorů v 17 zemích kde je nebo bylo používáno palivo ruského původu (např. Srbsko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Ukrajina, Libye a Vietnam). Z politického a bezpečnostního hlediska je v současné době nejvýznamnějším podprojektem Mezinárodní agentury pro atomovou energii odvoz vyhořelého vysoce obohaceného paliva z výzkumného reaktoru Vinča v Srbsku zpět do Ruska. Odvoz ze Srbska je plánován pro technickou náročnost na léta 2008-2010. Výzkumný ústav jaderných věd ve Vinča byl založen ve stejném období jako Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Podobně byl v padesátých letech vybaven víceúčelovým výzkumným reaktorem. Těžkovodní reaktor RA s výkonem 6,5 MW byl ve Vinča spuštěn v roce 1959. V roce 1984 byl provoz zastaven pro havárii.

 

V souvislosti se zahraničně politickou strategií České republiky, cílem vlády v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a naléhavostí navrácení vyhořelého vysoce obohaceného jaderného paliva využívaného ve výzkumných reaktorech do Ruska, a v souladu se zájem ČR rozvíjet bilaterální vztahy s Republikou Srbsko a podporovat její začleňování do mezinárodních politických, bezpečnostních a dalších struktur, jichž je ČR členem, vláda poskytne dobrovolný příspěvek ČR na projekt odvozu vyhořelého paliva z Republiky Srbsko v letech 2008-2010 v celkové výši 18 000 tis. Kč.
 

text - ru-