Koncem roku se ještě člověk vzpamatovává z rušného vánočního kličkování mezi bramborovým salátem, papírem z rozbalených dárků či pohádkami (letos například z nich plyne poučení, že i sněhulák může oživnout, princové chodí do školy vládnutí a žabí princ si dokonce musí svůj vytoužený protějšek, který ho zbaví prokletí, hledat až v New Yorku). S návratem do práce však veškerá kouzla zmizí. Nebo že by přece jenom ne?

Snad za to mohou zrcadlící se ledové plochy nebo naleštěné výlohy v zimním slunci, ale náhle se mi zdá, že je možné nahlédnout nejen do toho zvláštního světa odrazů, ale i do sebe. Cesta to sice není snadná, plná zákrut a nečekaných střetnutí. A při tom sebezpytování to chvílemi vypadá i na zběsilou jízdu po horské dráze, to když se snaží člověk vyhnout náhle si uvědomovaným nectnostem.  

 

Ale někde tam pod nánosem ustaraných a třeba si i vzájemně překážejících myšlenek, objevíte vzpomínku na mihotající se světélko, ke kterému nás vlastně celé to předcházející sváteční období nasměrovalo.  Ať už se jedná o hezkou tradici předávání betlémského světla www.betlemskesvetlo.cz, které bylo po České republice rozváženo vlaky, nebo o pouštění světýlek po řece.  Třeba v Děčíně probíhá rozsvícení a posílání lodiček po Labi www.beztelevize.info/svetylka.htmlv předvečer Štědrého dne . Pokud se však chcete nechat inspirovat k přemítání ledovou krásou, vypravte se o víkendu 15.-16.1. do Beskyd zhlédnout výsledky mezinárodního sochařského sympózia Sněhové království. Fotogalerii z minulých ročníků si můžete prohlédnout na www.dagi.cz/cesky/sneh_kralovstvi.htm. Nechť se vám tedy v záblescích ledu podaří něco zajímavého odhalit!

 

Ivana Jungová