Pamatujete na Kamenožrouta z Nekonečného příběhu, filmového zpracování stejnojmenného románu Michaela Endeho vydaného v Německu roku 1979? Zvláštní to představa, kamenná postava živící se kameny. Zajímavostí je, že se tahle myšlenka objevila již v roce 1969 v textu písně Kamenožrout zelený na albu Pták Rosomák skupiny Olympic. Kameny pokoušejí nejenom naši představivost, ale pro některé znamenají i výzvu, jak je zbavit jejich tíže. Někteří z umělců, jako Adrian Gray či Michael Grab, z nich tvoří skulptury, u nichž máte pocit, že by balvany na sobě postavené mohly každou chvíli přepadnout, přesto si udrží rovnováhu. Rozpohybovat obrovské kameny, takzvané sochy Moai, zase toužil Pavel Pavel, když zkoušel napodobit techniku domorodců z Velikonočního ostrova. Repliky těchto soch dokonce můžete najít i u nás. Zkuste se vypravit do Bohdalic na Vyškovsku nebo do Strakonic. Na Žďársku zas máte šanci potkat jiné zvláštní postavy. Víte třeba, jak vypadá Hamroň, Mamlas či Poděs? Tyhle betonové sochy vytváří Michal Olšiak, informace naleznete zde. Úplný seznam jeho děl zveřejnili na webu obce Poděšín v rubrice Zajímavosti, kde mají od tohoto sochaře Strom. K Hamroňovi si pak můžete na webu obce Hamry nad Sázavou přečíst i báji. V příštím čísle Veřejné správy se můžete těšit na novou fotohádanku.

 

píše Ivana Jungová