Výhody a nevýhody soutěží
Architektonická soutěž je nutnou součástí plánování a rozhodování o budoucích investicích. Proto jsme se zeptali primátorů a starostů, zda je vypisují a jaké s nimi mají zkušenosti.
Miroslav Adámek, primátor města Zlín (75 555 obyvatel)
Hned tři architektonické soutěže jsme uskutečnili v roce 2011, stáli za nimi naši dnes již bývalí kolegové z Rady města Zlína. Šlo o projekty, na jejichž základě se mění centrum Zlína, konkrétně rekonstrukce části Gahurova prospektu, podchodu na náměstí Práce a parku Komenského. Předností architektonických soutěží je fakt, že je možné vybírat z mnoha návrhů. Nám se jich sešlo opravdu hodně, na všechny tři projekty. Architektonické soutěže ale mají i své nevýhody. Zmínil bych především určitou administrativní náročnost a zdlouhavost.
Jiří Fišer, starosta města Tábor (34 858 obyvatel)
Tábor jako město s bohatou historií se dlouhodobě snaží navázat na tradici kvalitního stavitelství a podporovat soudobou architekturu. V dnes již téměř uplynulém volebním období se nám podařilo zorganizovat tři architektonické soutěže v tematickém rozsahu od veřejného prostoru přes domov pro seniory až po stavbu rozhledny. Na začátku vždy stála široká diskuze o požadavcích města a názorech občanů, které byly promítnuty do zadávacích podmínek. V roce 2012 proběhla ve spolupráci s Klubem českých turistů soutěž na novou rozhlednu Hýlačka, která by měla nahradit původní dřevěnou, ve tvaru husitské hlásky, zničenou požárem. Z celkem 45 odevzdaných návrhů vybrala porota tři tvarově i materiálově rozdílná řešení. Po poměrně velké diskuzi byla k realizaci nakonec vybrána varianta ocelové lanové konstrukce. Akce je připravenaprojekčně a pokračuje výběrem zhotovitele. Další dlouho připravovanou architektonicko-urbanistickou soutěží prošlo náměstí T. G. Masaryka. Jedná se o dominantní veřejný prostor na Novém městě, kde hlavní ideou bylo zachování shromažďovacího prostoru a vytvoření přitažlivého místa pro příjemné každodenní setkávání lidí. U této výzvy předčil zájem architektů naše očekávání a porota rozhodovala mezi 51 návrhy. S vítězným týmem jsme navázali úzkou spolupráci na přípravě projektové dokumentace a již probíhají stavební práce. Čerstvou zkušenost máme se soutěží na novou budovu centra pro seniory, ve které by se měl skloubit provoz domova pro klienty s Alzheimerovou chorobou s byty s pečovatelskou službou a dalšími funkcemi. Formulování přesných zadávacích podmínek včetně konzultací s odborníky zabralo na počátku přípravy soutěže více času, pomohlo nám však ujasnit si naše požadavky a priority. K řešení tohoto náročného zadání se odhodlalo 24 architektonických týmů a práce poroty při výběru nejkvalitnějšího z nich byla velmi náročná. Kromě architektonického pojetí byly důsledně hodnoceny i vnitřní dispozice a naplnění specifických podmínek péče o seniory. Ve všech případech se však zástupci města v porotě vždy shodli s nezávislými architekty a odborníky a společně dospěli k výběru návrhů, jejichž myšlenku lze dopracovat až do úspěšné realizace. Naše zkušenost s vypisováním architektonických soutěží je pozitivní, vážíme si práce architektů v přemýšlení o našem městě a oceňujeme jejich úsilí. Kladně hodnotíme i spolupráci s Českou komorou architektů, osvědčila se nám spolupráce s přizvanými znalci. Na druhé straně je nutné počítat s časem na přípravu a průběh soutěží a přiměřenou částkou na ceny a odměny. V případě veřejných projektových soutěží zadávaných podle zákona, navazujeme na soutěž jednacím řízením bez uveřejnění, ve kterém vybíráme konečného zpracovatele dokumentace. Tento postup se nám osvědčil a domnívám se, že představuje nejtransparentnější možnost, jak vybrat kvalitní architektonický návrh a tým pro spolupráci při uskutečnění projektu. S odkazem na popsané zkušenosti tak v případě veřejných prostorů a staveb ve městě jejich realizaci formou architektonických soutěží doporučuji.
Zdeněk Fink, primátor města Hradec Králové (93 035 obyvatel)
Architektonické soutěže město Hradec Králové vypisuje, zejména u projektů, na kterých nám záleží, a to jak umístěním, tak například rozsahem. Zkušenost je taková, že jen v soutěži je možné dobře vybrat budoucí realizaci a její maximální shodu se záměrem. Architektonická soutěž však musí být velmi pečlivě připravená i dobře vypsaná, a to zejména ve dvou rovinách. Jednak aby příliš neomezovala soutěžící, ale zároveň aby splnila požadavky funkční, estetické a také finanční možnosti. Skloubit to není však vůbec jednoduché. Je proto potřeba velmi pečlivě následně kontrolovat ze soutěže vzniklou projektovou dokumentaci a rovněž i vlastní realizaci. V architektonických a urbanistických soutěžích, které město v minulosti vyhlašovalo, šlo zejména o územní plán sídelního útvaru Hradec Králové a o humanizaci lokality Jungmannova, spočívající v doplnění stávajících bytových domů o nástavby a úpravu jejich okolí. Pomocí soutěží se řešilo také pokračování pěší zóny z Čelakovského ulice přes Masarykovo náměstí do ulice Švehlovy. Využili jsme je i pro vytvoření figurálního pomníku doktora Františka Ulricha a k funkčnímu a architektonickému řešení náměstí 28. října. Soutěžemi byly podloženy také územní plán města, Severní terasy či lávka přes Labe. Dále byla úspěšně dokončena na území města i budova vědecké knihovny, ale na tu nevypisovalo soutěž město. Další úspěšné realizace vznikly z výzev, kdy bylo osloveno několik architektů a vybrán návrh, který byl dále dopracován do konečné podoby, tedy regenerace Benešovy třídy či Jižní terasy.
Jaromír Kuča, starosta města Orlová (30 345 obyvatel)
Orlová se již delší dobu potýká s problematikou budoucnosti své historické části. Město bylo v šedesátých až osmdesátých letech vlivem rozsáhlého poddolování a postupné likvidace staticky narušených staveb v podstatě nově vybudováno na katastru sousední obce. V historickém centru se dochovaly stavby radnice, polikliniky, bývalé spořitelny a katolický farní kostel Narození Panny Marie, který je z náměstí přístupný po monumentálním schodišti. Staré jádro si po určitou dobu zachovalo funkci tradičního centra města, v průběhu let ale došlo mezi ním a novou sídlištní zástavbou k přetrhání vazeb. A právě Revitalizace osiřelých nebo zanedbaných staveb či území je tématem letošní veřejné architektonické soutěže, kterou Společnost Petra Parléře o. p. s. pořádá již od roku 2003 pod hlavičkou Cen Petra Parléře. Jde o jednu z nejstarších veřejně prospěšných urbanisticko-architektonických soutěží s aspirací přispět k obnově českých měst a obcí. Města jejím prostřednictvím získávají za výhodných podmínek návrhy na úpravu veřejných prostranství, budov a jejich interiérů nebo návrhy dalších staveb. Město tak využilo nabídky společnosti a rozhodlo se uspořádat soutěž o ideový návrh revitalizace historického centra Orlové. V územním plánu se počítá s opětovnou dostavbou a revitalizací staré Orlové; zadat zpracování regulačního plánu výstavby však není možné bez jasné koncepce rozvoje širšího území. Získání několika kvalifikovaných návrhů dalšího využití staré Orlové ze soutěže o Cenu Petra Parléře bude podkladem pro strategické rozhodnutí samosprávy města o dalším osudu staré Orlové a podkladem pro případné zpracování následného regulačního plánu. Vlastní architektonická soutěž bude zahájena koncem září tohoto roku. Ze soutěžních návrhů očekáváme zodpovězení otázky, zda je možno starou Orlovou důstojně začlenit do organismu města nebo zda je tato část města odsouzena k zániku. Sami jsme zvědavi, jaké výsledky soutěž přinese.
Dalibor Halátek, náměstek primátora města Opava (58 054 obyvatel)
Architektonická soutěž by měla být běžnou součástí uvažování každé municipality, vždy když přemýšlí o výstavbě či větší rekonstrukci svého objektu. V Opavě se snažíme architektonické soutěže pořádat v rámci veřejné diskuze o budoucím vzhledu či zásadních proměnách. Uspořádali jsme proto ideové soutěže na proměny bytových domů v centru města, ideovou soutěž na zástavbu proluky v centru města polyfunkčním domem, urbanistickou soutěž na budoucí podobu sportovního areálu u městských sadů a poslední architektonická soutěž byla na výstavbu penzionu pro seniory. Nutno dodat, že dosud se žádná ze soutěží neproměnila v realizaci, i když projektové dokumentace jsou přichystány a čeká se jen na dostatečnou kumulaci finančních prostředků. Zkušenosti s architektonickými soutěžemi máme veskrze kladné. Jako investoři se musíme jen smířit s tím, že investované často nemalé prostředky do zasedání poroty a především následně projektové dokumentace není možné uplatnit jako způsobilé údaje v dotačním řízení. Příprava, hodnocení a celková administrace je časově daleko náročnější než výběrové řízení na projektanta, kde zadáte cenu, kvalifikaci a reference a za dva měsíce máte hotovo. Nicméně se člověk nakonec dobere jen jediného názoru a ještě musí mít štěstí na projektanta. V rámci architektonické soutěže se vám na jednom místě sejde ohromné množství invence a možností řešení. Například u soutěže na penzion pro seniory došlo 110 soutěžních návrhů! Pak je také nutné mít opravdu zkušené členy v hodnotící komisi, abyste se z toho množství návrhů vůbec nějak vyhrabali a byli schopni rozhodnout o tom skutečně nejlepším. Výstava na konci celého procesu pak samozřejmě dává prostor k nebývalé diskuzi o tom, jak jsme mohli něco takového vybrat. Z mého hlediska je architektonická soutěž nutnou součástí plánování a rozhodování o budoucích investicích. Ostatně i v minulosti byly architektonické soutěže běžnou součástí života. V Opavě se soutěžilo jak muzeum, tak radnice, kulturní dům, ale i kostel. Nutno podotknout, že tehdejší předpisy architektonické komory byly o dost jednodušší, ale to bylo z dnešního pohledu skoro všechno.
připravila Ludmila Křížová