Procesní modelování  

Přejdi na

Procesní modelování  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Vyhlášení třetí veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích

Vyhlášení třetí veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015 až 2022 (BV III/1 - VS) 

  1. Zadávací dokumentace
  2. Otázky a odpovědi ke třetí veřejné soutěži
  3. Výsledky třetí veřejné soutěže

Otázky a odpovědi ke třetí veřejné soutěži

Dotaz:
V zadávací dokumentaci pro třetí veřejnou soutěž - osobní náklady - 5.2.1 (str. 17-18):
Oprávněnost výše nákladů na platy a mzdy se prokazuje pracovní smlouvou, pracovní náplní, pracovním výkazem s uvedením odpracované doby a prováděných činností apod. Náklady/výdaje na ostatní podpůrný personál (např. náklady/výdaje na účetní, sekretářku, uklízečku atd.) v rozsahu nezbytném pro účely projektu lze uvést pouze v osobních nákladech a nelze uvádět paušálně v jiných rozpočtových skupinách rozpočtu projektu.
V naší organizaci vykazujeme doplňkové náklady metodou full cost dle vnitřního předpisu, kde máme uvedeny i uklízečky, sekretářky atd. Jak máme nyní postupovat, pokud budeme podávat návrh projektu?

Odpověď:
Náklady na podpůrný personál (uklízečky, sekretářky, administrativní pracovníky atd.), který je ve vztahu k organizaci (neplatí, pokud poskytují služby jako právnická či fyzická osoba) budete vykazovat přesně tak, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci. Tzn., že budou zahrnuty do osobních nákladů a bude prokázán jejich podíl ve vztahu k projektu.

  

Dotaz:
Ke kapitole 5.2.6 Doplňkové náklady / výdaje:
V této kapitole jsou na výběr dvě možnosti metody účtování doplňkových nákladů a to metoda Full Costs nebo Additional Costs ve výši 10%. Pokud již máme nastavenou Metodiku vykazování úplných nákladů (Full Costs) jsme povinni tuto metodu použít pro výpočet režijních nákladů v projektu nebo můžeme použít metodu Additional Costs ve výši 10%?

Odpověď:
Dle zadávací dokumentace lze zvolit kteroukoliv z uvedených dvou metod účtování doplňkových nákladů, tj.
- metoda vykazování skutečných nákladů (FC - Full Costs) - v případě, kdy již při zahájení projektu uchazeč splňuje požadavky na účetní prokazatelnost všech nákladů včetně doplňkových, souvisejících s řešením projektů, nebo
- metoda vykazování doplňkových nákladů (AC - Additional Costs), kdy podíl doplňkových nákladů uchazeče na  celkových přímých nákladech nesmí přesáhnout 10%.
Zadávací dokumentace neobsahuje žádná další omezení ze strany poskytovatele podpory.

  

Dotaz:
Ke kapitole 5.2.6. Doplňkové náklady/výdaje v případě účasti více uchazečů v jednom podávaném návrhu projektu a různých režimů účtování doplňkových nákladů/výdajů:
Koordinátor navrhovaného projektu používá a účtuje doplňkové náklady metodou FC - Full Costs. Další účastník ale účtuje doplňkové náklady metodou AC - Additional Costs. Je možný odlišný způsob přístupu jednotlivých uchazečů k principu účtování doplňkových nákladů u jednoho projektu - aby jeden používal metodu FC a další metodu AC? A ovlivňuje zvolenou metodu jejich role v projektu (tj. pokud naopak koordinátor účtuje metodou AC a další uchazeč účtuje metodou FC)?

Odpověď:
Každý uchazeč v rámci jednoho projektu může účtovat doplňkové náklady libovolně buď metodou AC nebo FC. Uchazeč toto uvede v čestném prohlášení (příloha 4.1.1). Není to tedy tak, že by v případě více uchazečů museli všichni účtovat stejným způsobem doplňkové náklady.
Způsob účtování doplňkových nákladů nemá z pohledu poskytovatele podpory vliv na roli v projektu. Tu si stanoví po vzájemné dohodě příjemci sami, tedy kdo z nich bude příjemce koordinátor a kdo bude další účastník projektu.

  

Dotaz:
Je možné navrhnout do veřejné soutěže na výzkum a experimentální vývoj v rámci "Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015-2022" hodnotitele projektů, případně jaké jsou na hodnotitele požadavky?

Odpověď:
Návrhy projektů, které budou poskytovatelem přijaty do veřejné soutěže, budou objektivně a nezaujatě hodnoceny odborným poradním orgánem, jenž se nazývá Rada pro Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015-2022 (BV III/1-VS). Předmět činnosti, složení a způsob jednání Rady je upraven v poskytovatelem schváleném Statutu a Jednacím řádu Rady (zveřejněné na internetových stránkách MV). Každý návrh projektu je hodnocen s přihlédnutím k nejméně dvěma posudkům nezávislých oponentů. Oponenti jsou vybíráni z databáze expertů bezpečnostního výzkumu, kterou vede odbor bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání MV a do které mají možnost se zájemci hlásit prostřednictvím internetových stránek MV.

  

Dotaz:
Jakým způsobem postupovat, pokud jako výzkumná organizace máme v plánu přijmout k řešení projektu studenta doktorského programu, ale do konce výzvy nebudeme vědět konkrétní jméno. Daná osoba by byla vybírána až poté, co by byl návrh projektu přijat. Co do návrhu projektu v systému zadat? Respektive jakým způsobem případně postupovat, pokud by bylo nutné změnit ještě někoho dalšího v navrženém řešitelském týmu?

Odpověď:
Odborné předpoklady k řešení projektu podle § 18 odst. 2 písm. a) Zákona musí uchazeč doložit:
- seznamem členů řešitelského týmu v návrhu projektu (seznam je povinnou součástí návrhu projektu),
- strukturovanými profesními životopisy všech členů řešitelského týmu s kontakty na minimálně dvě reference (příloha č. 4.1.2), max. v rozsahu dvou stran na jeden životopis; životopisy nemusí být podepsány.
Z výše uvedeného vyplývá, že není možné, aby v návrhu projektu nebyl uveden jmenovitě některý člen řešitelského týmu, ačkoliv v osobních nákladech uveden bude.
Kromě toho je třeba brát v úvahu, že v rámci hodnocení návrhu projektu oponenty se posuzuje kvalita řešitelského týmu - jeho kapacity, předchozí zkušenosti, schopnosti odpovídající úkolům, vyváženost a rozsah (strana 27 zadávací dokumentace).
K druhé části dotazu: Změnové řízení v rámci řešení projektu je standardním postupem při změnách členů řešitelského týmu po podpisu smlouvy o poskytnutí podpory výzkumného projektu.

  

Dotaz:
Připravujeme projekt se slovenským partnerem. Přihláška a povinné přílohy podle šablon budou samozřejmě česky. Je přípustné, aby některé přílohy, například profesní životopisy slovenských řešitelů byly ve slovenštině?

Odpověď:
Návrh projektu i všechny požadované přílohy musí být předloženy v českém jazyce.

  

Dotaz:
Bude ještě MV ČR pořádat nějaké školení k této vyhlášené soutěži, kde by bylo možné přímo konzultovat dotazy? Případně - je možné domluvit si konzultaci?

Odpověď:
V měsíci červnu a červenci 2018 se uskutečnily dva informační semináře k přípravě, vedení a hodnocení projektů bezpečnostního výzkumu. Uchazeči, kteří se seminářů nemohli zúčastnit, se mohou seznámit s prezentacemi na webových stránkách MV.
Získat  základní informace o veřejné soutěži a pokyny pro vyplnění elektronické přihlášky můžete na http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-vyzkum-aktuality.aspx.
Technickou podporu během soutěžní lhůty bude zajišťovat zaměstnanec odboru bezpečnostního výzkumu, vývoje a inovací MV Mgr. Rudolf Holík (tel. 974 832 483) a to v pracovní dny od 9:00 do 12:00 hod. a od 13:00 do 15:00 hod. a helpdesk (tel. 607 661 411, mvcr.support@datapartner.cz), a to v pracovní dny od 9:30 do 11:30 hod.
Během soutěžní lhůty mohou uchazeči zasílat dotazy na e-mailovou adresu soutez.vyzkum@mvcr.cz. V případě telefonických dotazů se uchazeči mohou obrátit na kontaktní osoby, uvedené v zadávací dokumentaci.

  

Dotaz:
Kdo je v případě zapojení české univerzity jako spoluřešitele statutárním zástupcem této organizace? Postačuje podpis děkana fakulty, kde bude projekt případně realizován, nebo je potřeba podpis rektora?

Odpověď:
Statutárním zástupcem univerzity je rektor této univerzity. Podpis děkana fakulty nepostačí. Lze však postupovat rovněž tak, že rektor může zplnomocnit jinou osobu (například děkana fakulty) k podpisu návrhu projektu a dalších dokumentů (viz příloha č. 4.1.5 zadávací dokumentace).
Návrh projektu, včetně všech příloh, musí být podepsán statutárním zástupcem (statutárními zástupci), popř. fyzickou osobou, je-li uchazečem. U návrhů projektů s více uchazeči musí návrh projektu a přílohy vztahující se k celému projektu podepsat statutární zástupce koordinátora projektu, zatímco přílohy vztahující se k uchazečům musí podepsat statutární zástupci příslušných uchazečů.
K tomuto úkonu může statutární zástupce zmocnit jinou osobu.

  

Dotaz:
Připravujeme projekt ve spolupráci. Podle jakých kritérií máme rozhodnout, zda jsou uchazeči podniky či výzkumnými organizacemi?

Odpověď:
Každý uchazeč předkládá čestné prohlášení, ve kterém se uvádí, zda je výzkumnou organizací, malým, středním nebo velkým podnikem. Pro posouzení charakteru organizací lze, mimo skutečností, které jsou uvedeny v zákoně č. 130/2002 Sb. a Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), použít informace, metodiky a doporučení Rady VaVaI.
Výzkumné organizace předkládají výpis ze seznamu výzkumných organizací podle zákona
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (s výjimkou veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí, organizačních jednotek Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany v souladu s § 1 zákona č. 130/2002 Sb.).

  

Dotaz:
Ke „Smlouvě o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu výzkumu, vývoji a inovací„ konkrétně ke článku 18 Odpovědnost za škodu, odst. 3):
"Příjemce se zavazuje, že odškodní třetí strany v případě uplatnění požadavku na náhradu škody, která vznikla jednáním nebo nečinností příjemce nebo která souvisí s nedostatky výrobků vytvořených nebo služeb poskytnutých na základě výsledků Projektu, pokud neprokáže, že za tyto neodpovídá."
Kdo je zde míněn jako třetí strana? A jak si lze tento bod vykládat?

Odpověď:
Třetí osobou dle smlouvy o poskytnutí účelové podpory se rozumí osoba, která není účastníkem právního vztahu mezi příjemcem a poskytovatelem podpory.
Může se jednat např. o dodavatele majetku či služeb, pořízených v rámci řešení projektu, případně subdodavatele nebo uživatele výsledků, atd.
Podstatou tohoto ustanovení je, že poskytovatel neručí za škody, které způsobí příjemce třetím stranám. Např., když příjemce svému dodavateli neuhradí za dodávku služby nebo nějakého zařízení, pořízeného v souvislosti s projektem.

  

Dotaz:
Jak mám postupovat, aby k projektu měl přístup (celkový, pro všechna data, i pro veškeré úpravy) i další uchazeč?

Odpověď:
Projekt můžete sdílet kdykoli. Pokud chcete sdílet s jiným uživatelem celý projekt, ve formuláři pro sdílení projektu zadejte jeho e-mailovou adresu, vyhledejte jej, nastavte úroveň sdílení (pouze pro čtení / pro čtení i úpravy), přidejte uživatele do seznamu a změny uložte.
Uživateli, se kterým projekt sdílíte, budou na jeho e-mail odeslány informace o této události a v jeho nabídce "Mé projekty" se objeví i váš sdílený projekt. Pokud chcete s uživatelem sdílet pouze data projektu, která se vztahují ke konkrétnímu uchazeči, je třeba tohoto uchazeče do projektu přidat. Poté je postup velmi podobný výše popsanému případu, pouze s tím rozdílem, že ve formuláři pro sdílení projektu vyberete konkrétního uchazeče. Po uložení jsou uživateli opět odeslány informace na jeho e-mail a projekt se objeví v jeho nabídce.
Rozpracovaný projekt je možné sdílet pouze na e-mailovou adresu, která je již v IS zaregistrována (použita jako uživatelské jméno).

  

Dotaz:
Je nutné u pracovníků z kategorie technický a podpůrný personál dokládat životopis?

Odpověď:
U pracovníků technického a podpůrného personálu se životopisy nepředkládají.

  

Dotaz:
Jaká je role hlavního řešitele u příjemce koordinátora ve srovnání s manažerem projektu.

Odpověď:
Řešitel odpovídá za odbornou úroveň Projektu dle § 9 odst. 1 písm. e) zákona č. 130/2002 Sb., manažer projektu je odpovědný za řízení projektu, spolupráci a komunikaci s poskytovatelem.

  

Dotaz:
Může být hlavní řešitel příjemce koordinátora rovněž manažerem projektu? 

Odpověď:
Řešitel může být rovněž manažerem projektu.

  

Dotaz:
Kdo bude vlastníkem výsledku projektu, bude-li výsledkem projektu funkční vzor a výsledek bude označen jako předmět obchodního tajemství?

Odpověď:
Vlastníkem výsledku je příjemce dle znění § 16 odst. 3 a 4 zákona č. 130/2002 Sb.

  

Dotaz:
Administrativa a účetní patří v informačním systému do kolonky Technický personál či Podpůrný personál?

Odpověď:
Administrativa a účetní se doporučují zařadit  do podpůrného personálu.

  

Dotaz:
V případě, že budeme do řešitelského týmu přijímat v průběhu řešení experty na danou problematiku (DPČ) a nyní ještě nejsou známy (neznáme jejich jména), jak vyplnit do IS?

Odpověď:
V návrhu projektu je nutné uvést konkrétní jména všech členů řešitelského týmu včetně profesních životopisů. Vzhledem k tomu, že v rámci bodovacího kritéria č. 4 se mimo jiné hodnotí "..schopnost uchazeče úspěšně vyřešit projekt (kvalita řešitelského týmu, jeho kapacity, schopnost řídit projekt, zejména v případě existence spoluuchazeče, znalost řešení analogických problémů v zahraničí..)". Bez konkrétních údajů by nebylo možné posoudit odborné předpoklady uchazeče k řešení projektu dle § 18 odst. 2, zákona č. 130/2002 Sbírky.

  

Dotaz:
Z jakého internetového prohlížeče je možné vyplňovat elektronikou přihlášku?

Odpověď:
Internet Explorer je jediný, ve kterém lze aplikaci Patriot spustit. Pro její správný chod je však zapotřebí provést nastavení prohlížeče. Návod, jak to provedete, naleznete v samostatné příloze.

  

Dotaz:
Jak velká jsou textová pole v jednotlivých částech elektronické přihlášky?

Odpověď:
Klikněte do příslušného textového pole a v levém spodním rohu vaší obrazovky se vám objeví žlutě zbarvená nápověda. Zda naleznete Informaci o velikosti textových polí. Texty, které budou obsahovat více znaků, než pole umožňuje, budou zkráceny a tedy neúplné.

  

Dotaz:
Jak prokázat u řešitelů odbornou způsobilost podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona 130/2002 Sb.? Postačí uvedení akademického titulu a uvedení faktu v životopise nebo dotyční musí prokázat další způsobilost přiložením vysokoškolského diplomu, diplomu o udělení vědecké hodnosti apod.?

Odpověď:
Odborné předpoklady k řešení projektu podle § 18 odst. 2 písm. a) Zákona musí uchazeč doložit:
- seznamem členů řešitelského týmu v návrhu projektu (seznam je povinnou součástí návrhu projektu),
- strukturovanými profesními životopisy všech členů řešitelského týmu s kontakty na minimálně dvě reference (příloha č. 4.1.2), max. v rozsahu dvou stran na jeden životopis; životopisy nemusí být podepsány,
- popisem prokazatelných zkušeností uchazeče z oblasti aplikovaného výzkumu (zahrnuje průmyslový výzkum a experimentální vývoj nebo jejich kombinaci). Popis je povinnou součástí návrhu projektu.

  

vytisknout  e-mailem