Dvůr na prastaré obchodní stezce údajně daroval kníže Vratislav II. klášteru ve východočeských Opatovicích, avšak již v roce 1078 se zdejší zboží stalo majetkem nově založeného kláštera na Hradisku u Olomouce. V roce 1145 se v Úsobrnu připomíná celnice a v následujícím století bývalo hradiště na blízkém vrchu Durana pravděpodobně střediskem úsobrnské provincie. V roce 1784 zaniklo opatství na Hradisku a v roce 1825 koupil někdejší klášterní statek se zámkem Šebetov a vsí Úsobrno hrabě Karel Strachwitz. Jeho zásluhou zde byly založeny sklárny – Karlova huť. V současnosti je obec na Malé Hané domovem přibližně pěti set obyvatel.

    

Znak udělil obci v roce 1999 předseda PS PČR. V modrém štítě upozorňuje na někdejší význam Úsobrna jako střediska hradského obvodu palisáda, z níž vyrůstá roubená věž se dvěma okny a stanovou střechou, vše zlaté. Barokní pečeť vsi připomíná na palisádě šikmo položena modrá radlice hrotem nahoru, kosmo protknutá černým krojidlem hrotem dolů. Nad věží pak odkazuje zlatá seříznutá krokev s černými kouty na původní barevnost rodového erbu Strachwitzů. Do rohů štítu jsou položeny červené růže se zlatými semeníky symbolizující někdejší klášterní vrchnost.

   

Kresba: Lubomír Zeman

Text: Jan Zachar