Osada na pokraji Drahanské vysočiny je připomínána poprvé v roce 1288 v souvislosti se sporem místního faráře s rytířem Ctiborem z Určic. Od roku 1358 dokládají písemné prameny příslušnost vsi k plumlovskému panství, jehož držitelé – páni z Kravař – ji opakovaně zapisovali jako věnné zboží svým manželkám. Díl Určic však býval majetkem olomoucké kapituly. V roce 1466 byla ves načas připojena k račickému panství Kunhuty z Kravař a v letech 1480–1511 dosáhla povýšení na městečko. Později Určice opět sdílely osudy Plumlova, který se stal na několik století majetkem Liechtensteinů. V roce 1828 celé městečko s výjimkou několika chalup a panského dvora vyhořelo. V roce 1900 měly Určice okolo třinácti set obyvatel, tedy obdobný počet jako v současnosti.
    

Městys užíval v minulosti nezřetelné pečetní znamení, interpretované jako beraní hlava. Nový znak udělil Určicím v roce 2002 předseda PS PČR. V červeném štítu je na zlaté míse hlava sv. Jana Křtitele – patrona určického farního kostela. Do rohů a paty štítu směřují stříbrné zavinuté střely – erbovní znamení pánů z Kravař.

  
Kresba: Lubomír Zeman

Text: Jan Zachar