Unijní právo čítá okolo 30 000 právních předpisů různé právní síly. Není proto překvapující, že téměř 50% současné české legislativy je těmito právními předpisy přímo ovlivněno. Zároveň je pro právní praxi důležité vědět, jaké účinky unijní právo má v běžných právních vztazích a jaké právní prostředky poskytuje fyzickým osobám. Mezi tyto účinky a právní prostředky patří zásada přednosti unijního práva před právem národním a tzv. přímý účinek a nepřímý účinek (eurokonformní výklad) unijního práva. Zatímco první zásada řeší situaci, kdy unijní a národní právo nejsou v souladu, účinky zaručují, že – za určitých podmínek – se fyzické osoby mohou dovolat unijního práva a že příslušné národní instituce, zejména soudy, budou (nebo by měly) vykládat národní právo „ve světle znění a účelu“ unijního práva, to znamená, v souladu s unijním právem.

Hlavní roli při aplikaci těchto účinků mají české národní instituce, zejména právní úřady a soudy, které mohou během zastupování státu ve sporech podstatně ovlivnit výsledek těchto sporů, pokud budou aplikovat shora uvedené základní principy, na nichž je založen vzájemný vztah mezi českým a unijním právem.

Třebaže národní soudy jsou za určitých podmínek povinny obrátit se na Soudní dvůr s předběžnou otázkou, aby tak zajistily jednotnou interpretaci unijního práva, není nutné a dokonce ani možné, aby fyzická osoba musela čekat na rozhodnutí národního soudu, kterým by, ve spolupráci se Soudním dvorem, došlo k potvrzení povinnosti aplikovat zvláštní ustanovení unijního práva.

 

EU law contains about 30 thousand legal acts of a different legal force. Therefore it is not surprising that about 50% of contemporary Czech legislation is directly influenced by it.

Consequently, for legal practice it is important to know, what effects the EU law creates in common legal relationships and what legal means are given in favour of individuals.

Among these effects and legal means belongs the principal of primacy of EU law over the national law and so called direct effect and indirect effect (euroconform interpretation) of the EU law. While the first principle solves the situation when EU provisions and national provisions are not in conformity, the other effects guarantee that under certain conditions individuals will be able to invoke EU law and that kompetent national institutions, especially courts, will (or should) construe national law „in the light of the wording and the purpose“ of the EU law, that is to say, in konformity with the EU law.

The main role in application of these effects is played by competent Czech institutions, especially administrative bodies and courts which can, while acting on disputes, influence substantially the result of these disputes if they apply above mentioned basic principals on which the mutual relationship between Czech and EU law is based. Though national courts are, under certain conditions, obliged to ask the Court of Justice for answers in preliminary ruling procedures in order to ensure the uniform interpretation of the EU law, it is not necessary and it is not even allowed that an individual would have to wait on the decision of a national court for it to confirm, in cooperation with the Court of Justice, the obligation to apply a particular provision of the EU law.