Proč se přístupností stránek zabývat? Samosprávám může přinést celou řadu výhod: snížit provozní náklady, zvýšit počet návštěvníků či zlepšit pozitivní nahlížení veřejnosti na úřad jako takový.

 

Přístupnost se používá jako jedno z hodnoticích kritérií v celé řadě soutěží. Jednou z nich je i Parádní web. Rád bych na konkrétních příkladech ukázal, jak se někteří z účastníků této soutěže vypořádali s přístupností webu a také nabídnu několik tipů, jak lze i pomocí několika nenáročných úprav zlepšit přístupnost webu obce, města či kraje.

 

Všichni uživatelé, kteří navštěvují a používají webové stránky, nejsou stejní. Mají různé schopnosti a dovednosti v práci s internetem i se zařízeními, které k surfování na webu používají. Obsah konzumují nejen na stolních počítačích různé kvality, ale čím dál častěji k tomu používají i různá jiná zařízení (například mobilní telefony či tablety). V případě uživatelů se zdravotním postižením pak přicházejí na řadu takzvané asistivní (pomocné) technologie, které jim práci se stránkami umožňují. Aby správně fungovaly, je třeba web tvořit podle pravidel a zásad přístupnosti. Pro pořádek připomeňme, že tato problematika se netýká pouze uživatelů se zrakovým postižením, ačkoliv na vyřešení jejich potřeb je často zužována. Přístupný web se mnohem lépe používá i návštěvníkům bez jakéhokoliv zdravotního postižení a bez nadsázky tak lze říci, že takto upravené stránky jsou opravdu pro každého.¹

Na národní úrovni je legislativní rámec pro oblast přístupnosti vymezen zejména u webových stránek úřadů jako orgánů veřejné správy. Podle ustanovení § 5, odst. 2, písm. F), zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, jsou orgány veřejné správy povinny mimo jiné: „postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením“. Konkrétní požadavky pak stanovuje vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (takzvaná vyhláška o přístupnosti).

Smyslem přístupnosti je zmenšovat či úplně odstraňovat překážky, na které může uživatel narážet při používání webových stránek, dokumentů a aplikací a umožnit uživateli s nimi efektivně a v „rozumném“ čase pracovat. Přístupný web by tedy měl být dostupný, ovladatelný, srozumitelný, uživatel by měl být schopen se na něm bez problémů zorientovat a to, proč na stránky přišel, by měl být schopen vykonat v „rozumném“ čase. Přístupnost není ve své podstatě složitá a v mnoha případech jde ruku v ruce s tvorbou kvalitního webu. Pokud tedy při tvorbě webu respektujete aktuální standardy a trendy a děláte „poctivé řemeslo“, vaše stránky by neměly z hlediska přístupnosti klást uživatelům nějaké vážné překážky.

V letošním ročníku Parádního webu jsme testovali třicet webových stránek z hlediska přístupnosti. Při testování jsme se zaměřili na takzvanou reálnou přístupnost, která nejlépe odráží skutečné potřeby handicapovaných uživatelů webu. Naše testování bylo založeno na kombinaci heuristického a uživatelského testování, což znamená, že stránky nebyly posuzovány pouze podle vybraných pravidel pro tvorbu přístupného webu, ale byly otestovány i skupinou testerů s těžkým postižením zraku, kteří měli splnit dva úkoly – najít kontakt na zubního lékaře a ID datové schránky. Záměrně jsme zvolili stejné úkoly jako v loňském roce, abychom mohli posoudit, zda meziročně došlo ke zlepšení, nebo ke zhoršení. V loňském ročníku soutěže byli všichni testeři schopni najít požadované informace pouze ve čtyřech případech z dvaceti tří možných. Ačkoliv letos byla situace o něco lepší – všichni testeři byli schopni najít požadované informace v devíti případech z třiceti, vysoký počet nenalezených výsledků poukazuje na přetrvávající problémy s orientací ve velkém množství informací, které lze na webech jednotlivých subjektů najít. Počet webů, na kterém nebyl ani jeden z testerů schopen najít požadovanou informaci, zůstal stejný (dva weby v roce 2013 i 2012), v ostatních případech (devatenáct případů v roce 2013) našel nějakou informaci alespoň jeden z testerů.

V technické i uživatelské přístupnosti měla většina webů větší či menší rezervy. Za prakticky zcela vyhovující testovaným kritériím bylo možné označit námi nejlépe hodnocené weby z hlediska přístupnosti: Petrovice, Fulnek a Trutnov. I další weby, které se umístily na předních místech v našem hodnocení, na tom byly z hlediska přístupnosti poměrně dobře. Další skupina webů sice neměla problémy s technickou přístupností, ale s jejich uživatelskou přívětivostí už to bylo horší. Jak už to u webových stránek veřejné správy bohužel bývá takřka pravidlem, problematická stále zůstává slabší informační architektura a obtížná orientace ve velkém množství dat, která komplikuje získávání informací.

Jako web z opačného konce bodové škály – tedy vyloženě slabý z hlediska přístupnosti – lze uvést web městyse Jince, který poměrně důsledně nerespektuje ani základní požadavky na přístupnost – jeho obsah prakticky není strukturován pomocí nadpisů, grafické prvky mají nerelevantní popisky a přístupnost hlavního menu je závislá na ovládání z klávesnice. Abychom se těmto situacím na webových stránkách vyvarovali, pojďme si ukázat v praxi některé příklady dobrých řešení.

Jedním z nejdůležitějších prvků z hlediska přístupnosti je korektní používání značek pro nadpisy. Uživatelé chodí na webové stránky měst a obcí pro informace a chtějí je získat co nejrychleji. Základem reálné přístupnosti a použitelnosti pro uživatele se specifickými potřebami je tedy přehledná, konzistentní a kompaktní navigace v rámci jednotlivých stránek. Té můžeme docílit různými způsoby. Jedním (a nejčastěji doporučovaným) z nich je strukturování stránky pomocí nadpisů. Ačkoliv se může zdát, že tématika významů nadpisů pro přístupnost je u nás již dobře známá a že „nosím dříví do lesa“, bohužel se stále najde hodně webových stránek, které nejsou pomocí nadpisů vhodně strukturovány a pro uživatele je potom takový web hůře, či dokonce velmi obtížně přístupný a místo efektivní práce s obsahem je uživatel nucen metodou náhodného hledání zjišťovat, zda se na webové stránce daná informace vůbec nachází.

Nadpisy slouží uživatelům jako důležité záchytné body pro přesun na jednotlivé části stránky. Ačkoliv je pro většinu uživatelů dostačující vizuální odlišení nadpisů, pokud chceme mít web přístupný pro co nejširší skupinu návštěvníků, je potřebné nadpisy korektně vyznačit i na úrovni kódu pomocí vhodných HTML elementů (v tomto případě <hx>). Například ve skupině nevidomých uživatelů používá nadpisy jako primární navigační prvek šedesát procent z nich, padesát procent pak považuje za velmi důležité i zohlednění jednotlivých úrovní nadpisů.² Nadpisy uvozují jednotlivé části stránky a uživatel tedy ví, že to, co se nachází pod jednotlivými nadpisy, patří z logiky věci k sobě. Proto je velmi důležité, aby nadpisy uvozovaly všechny důležité části stránky. Jak může vypadat vhodná struktura nadpisů lze vidět na na stránkách obce Rapotín a města Trutnov. Shrňme si stručně alespoň nejdůležitější zásady pro tvorbu nadpisů:

Pokud si chcete sami otestovat, jaká je struktura nadpisů na webové stránce, s níž právě pracujete, lze k tomu použít například rozšíření HeadingsMap pro prohlížeč Mozilla Firefox. Další informace k tomuto tématu najdete v článcích Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů a Přístupnost HTML5: strukturování obsahu.

Pokud webová stránka není ovladatelná z klávesnice, může mít problém se získáváním informací celá řada návštěvníků – nejen nevidomí, ale třeba uživatelé s motorickým postižením horních končetin či ti, kteří nemohou z nějakého důvodu použít myš. Bezproblémová ovladatelnost webové stránky z klávesnice je proto dalším a velmi důležitým požadavkem z hlediska přístupnosti. Co to v praxi znamená? Uživatel musí mít možnost na všechny prvky na stránce, které mohou získat focus (odkazy, formulářové prvky), se nejen dostat z klávesnice, ale také musí mít možnost tyto prvky z klávesnice ovládat. Příklad vhodně vyřešené navigace z klávesnice najdeme na webu obce Petrovice. Nejen, že jsou prvky bez obtíží z klávesnice přístupné, ale díky zvýraznění právě aktivní položky (v tomto případě žlutým podbarvením) může uživatel velmi snadno zjistit, která položka má právě focus a kde se tedy na stránce nachází.

O tom, že dostatečný barevný kontrast a čitelnost písma je velmi důležitá část přístupného webu a má velký přesah nad rámec požadavků skupiny uživatelů se zrakovým postižením, jistě není třeba dlouze diskutovat. Bez nadsázky lze říci, že požadavek na dostatečný kontrast a čitelnost obsahu pomáhá opravdu každému – dostatečně kontrastní text se lépe čte i běžným uživatelům. Příkladem webu s dobře čitelným obsahem může být Most, který svým uživatelům nabízí i verzi bez grafiky (obrázek nahoře). Dostatečný barevný kontrast už lze dnes poměrně snadno a přesně změřit,³takže pokud váháte, zda máte svůj web dostatečně kontrastní, není nic snazšího než sáhnout po některém z bezplatných nástrojů pro měření kontrastu, ⁴ kontrast změřit a případně sjednat nápravu. S čitelností kromě kontrastu souvisí i vhodně definovaná výchozí velikost písma. To proto, aby uživatel nemusel chtít písmo (či celý obsah stránky) zvětšovat. Z praktického hlediska je definování dostatečné výchozí velikosti písma dokonce mnohem užitečnější, než nadefinovat drobné písmo v relativních jednotkách a umožnit uživatelům jeho zvětšení.⁵

Poskytnutí relevantní textové alternativy patří k základním kamenům přístupnosti. I tak na první pohled jednoduchá věc, jako je přidání atributu alt k obrázku, který nese významovou informaci, však poměrně často na webových stránkách chybí. I přesto, že web je primárně vizuální médium, mohou s ním díky jeho univerzálnosti pracovat i ti, kteří z nějakého důvodu nemohou vnímat jeho grafickou podobu. A právě pro ně je třeba u veškeré významové grafiky definovat textovou alternativu. Pokud chybí (či je definována nevhodně), může mít s přístupností obsahu problém celá řada uživatelů: patří sem například nevidomí občané, kteří pro práci s webem používají screen reader, dále návštěvníci stránek, kteří mají vypnuto zobrazování obrázků kvůli pomalému připojení k internetu nebo datovému limitu či ti, kterým se obrázky nezobrazí kvůli technickým problémům (například proto, že odkaz vede na neexistující soubor). Jak vypadá úvodní stránka města Duchcov při vypnutém zobrazování obrázků, si můžete prohlédnout na obrázku dole. Definování textové alternativy k obrázkům je poměrně jednoduché a z technického úhlu pohledu k tomu není třeba mít nějaké speciální dovednosti. Praktické postupy, jak textovou alternativu ke grafice definovat, najdete v třídílném seriálu Přístupnost HTML5: textové alternativy obrázků.

Blind Friendly Web je první projekt v České republice, který se začal systematicky věnovat přístupnosti webových stránek. Už od roku 2001 se jako jediní v České republice zaměřujeme na takzvanou reálnou přístupnost webu. Pod hlavičkou projektu nabízíme celou řadu služeb, jejichž cílem je pomoci provozovatelům, kodérům či tvůrcům obsahu při zpřístupňování webové prezentace. Více informací najdete na www.blindfriendly.cz.

Přístupnost je téma poměrně široké, celé řady věcí, kterých se týká, jsme se v tomto článku ani nedotkli (příkladem může být přístupnost dokumentů, prezentovaných na úředních deskách) a zaměřili se na některé její nejdůležitější aspekty. V případě zájmu o hlubší seznámení s touto tématikou proto navštivte některý z webů www.blindfriendly.cz, www.poslepu.cz, www.youtube.com/poslepu, www.zdrojak.cz/pristupnost, www.w3.org/TR/WCAG20/.

Radek Pavlíček

Mgr. Radek Pavlíček se od roku 1998 věnuje speciální informatice pro uživatele s těžkým postižením zraku. Dlouhou dobu působil jako lektor a učil své nevidomé a slabozraké klienty používat počítač. Pod hlavičkou projektu Blind Friendly Web se věnuje přístupnosti webových stránek. Pracuje také ve Středisku Teiresiás na Masarykově univerzitě, kde je jeho pracovní náplní přístupnost virtuálního prostředí univerzity. Ve firmě GALOP s. r. o. se věnuje testování a lokalizaci screen readeru JAWS a softwarové lupy MAGic.

 

 

1. www.slideshare.net/radlicek/pristupnost-nenicharita

2. www.zdrojak.cz/clanky/vysledky-4-pruzkumu-mezi-uzivateli-screen-readeru/

3. http://poslepu.blogspot.com/2009/01/testovani-kontrastu-barev.html  
4. www.paciellogroup.com/resources/contrastAnalyser
5. http://poslepu.blogspot.cz/2011/03/je-definovani-velikosti-pisma-v.html