Ing, Dan Jiránek

O přeměně Kladna z města těžkého průmyslu s negativními dopady na vzhled města i okolí, životní prostředí a sociální struktury jeho obyvatel na město lehkého průmyslu, zeleně, sportu a kultury, ale také o tom, jak pomáhá Místní agenda 21 řešit problémy ve městě, jsme hovořili se zastupitelem Středočeského kraje a s primátorem Statutárního města Kladna Ing. Danem Jiránkem.

Ve vědomí mnoha lidí je Kladno stále ještě spojováno s přívlastkem „černé“. Kolik míst dnes v Kladně odpovídá této představě a co s tím budete dělat?

V podstatě tomu odpovídají dvě místa, bývalý areál Poldi Kladno, aspoň ta část, která neprošla revitalizací a která, jak doufám, bude postupně ubývat, ale zatím tvoří podstatnou část bývalé „Poldovky“. Dále areál kasáren, Realu a dalších míst, která ovšem rychle mizí. Patří sem také objekt, dříve obývaný vězni, kteří pracovali v bývalé „Poldovce“. Dnes je v majetku Ministerstva vnitra. Víceméně jde o klasický brownfields.

Budova radnice

Rozdíl je jen v tom, jakým způsobem byly jednotlivé objekty privatizovány. Areál kasáren byl převeden na město, požádali jsme ČVUT, aby se zamyslelo nad tím, jak změnit vojenský objekt na vysokoškolský areál. Nedávno jsme dostali první návrhy a seznámili s nimi veřejnost. Z toho je vidět, že s tím, co město dostane do majetku, si poradit umí. Mnohem složitější je situace v bývalé „Poldovce“, kde nejen nepovedenou privatizací, ale také proto, že za totality se příliš nedbalo na majetkové vztahy, není situace dodnes vyřešena. Například, bývalá Vojtěšská huť, později Huť Koněv, se původně nacházela na katastrálním území obce Újezd pod Kladnem. Ta již dávno neexistuje, ale část majetku byla zaevidována v době, kdy obec ještě stála. Proto se dnes dělí o 1500 m² pozemků v bývalé Vojtěšské huti 160 vlastníků. Situace je podstatně složitější, ale postupně se daří věci zlepšovat. Celý areál koupily Třinecké železárny, jednu válcovnu provozují, druhou prodaly, ocelárny zbouraly. Dnes už se žádá o územní rozhodnutí na stavbu administrativního a obchodního centra. Také město má s tímto územím své plány. Spolu s krajem tam chceme vybudovat komunikaci, která bude spojovat průmyslovou zónu přímo s rychlostní komunikací, aby se odvedla doprava z obytné části města. V rámci strategických úvah a připravovaného nového územního plánu se zamýšlíme nad tím, zda nadále ponechat na území bývalého areálu Poldi průmyslovou zónu. Nebo bude lepší změnit koncepci a vybudovat tam obytné čtvrti a komerční centra? K této úvaze nás vede klesající počet nezaměstnaných a naopak stále rostoucí ceny nemovitostí určených na bydlení.

Koncem minulého století došlo k výraznému útlumu průmyslových činnosti a tím i k hromadnému propouštění. Jak jste se vypořádali se zvýšenou nezaměstnaností?

Zámek

Problémy s nezaměstnaností město nikdy nemělo. Jednak jsme blízko Prahy a pak podstatná část lidí byla zvyklá tvrdě pracovat a tak si práci našla poměrně rychle. V dolech, kde končilo 1500 lidí, jich po třech měsících zůstaly bez zaměstnání necelé tři stovky. Problém byl spíše se strukturou pracovních sil. Přece jenom jak v hutích, tak v dolech byla poptávka po naprosto nekvalifikované pracovní síle a tihle lidé hledali práci daleko hůře. Abychom postupně změnili strukturu pracovní síly a aby naši občané měli větší šanci na trhu práce, snažíme se přilákat sem vysoké školy, udržet učiliště a zároveň spolupracujeme na projektech celoživotního vzdělávání.

Kladno se jako jedno z mála měst České republiky přihlásilo k principům MA21. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí a co vám to přineslo?

Město navázalo v roce 1998 spolupráci s Ústavem pro ekopolitiku se záměrem společně zpracovat pro Kladno politiku životního prostředí. Tento záměr se rozšířil na projekt implementace místní Agendy s názvem „Lokální Agenda 21 pro udržitelný rozvoj Kladna“. Jeho cílem bylo nejen zlepšovat kvalitu životního prostředí, ale řešit i problémy, které zanechala důlní činnost a hutnictví na celkovém vzhledu města a kvalitě života jeho obyvatel. Dalšími důvody bylo zvýšit zájem o veřejné dění, zapojit občany do rozhodování o rozvoji města, zlepšit komunikaci mezi představiteli města a jeho občany. Další prosazování MA21 podpořilo v roce 2001 zapojení do pilotního projektu „Širší podpora MA21 v České republice s využitím britských zkušeností“ a v roce 2005 pilotní projekt MA21 pro udržitelný rozvoj Kladna.

Pro nás znamená MA21 systém, jakým způsobem má město tvořit a realizovat vizi svého dalšího rozvoje. Podstatou této aktivity je strategie udržitelného rozvoje, udržitelnost se ovšem poměřuje zejména ochranou životního prostředí. Udržitelný rozvoj je třeba porovnávat také se sociální únosností a ekonomickým rozvojem. Místní agenda pro nás představuje systém, jak se dobrat toho, co naši občané chtějí. Jsme jedno z mála měst, které už od roku 1998 dělá vždy před komunálními volbami, obsáhlý průzkum veřejného mínění, abychom mohli nové zastupitele seznámit přáními a očekáváními občanů.

Mezitím se pravidelně každou první středu v měsíci scházíme na radnici s občany. Mohou tak vznášet požadavky od naprosto lokálních, například kde je třeba opravit silnici, až po strategické záměry. Posledně jsme jednali o tom, jak by měl vypadat budoucí vysokoškolský areál. Dialog s občany je pro nás velmi významný, obzvlášť, když se projednávají strategické plány města. Podobně jsme připravovali i velký plán sociálních služeb, který tvoří část připravované strategie udržitelného rozvoje města. Na jejím základě budeme moci začít pracovat na územním plánu města. Průzkum k němu byl velmi podrobný. Oslovili jsme 900 lidí, obdobný vzorek na jakém testují agentury celostátní postoje.

Co udělala radnice pro zlepšení životního prostředí?

V roce 1998 byl pro kladenský okres vypracován energetický koncept, který později radnice doplnila o dva zásadní dokumenty. Environmentální politika města a energetická koncepce stanoví na odborné úrovni postupy a úkoly zaměřující se i na další zkvalitnění životního prostředí. Jednou z největších nedávných investic města byla rekonstrukce čistírny odpadních vod ve Vrapicích, která byla podmínkou dalšího rozvoje města. V roce 2000 byla dokončena čistírna odpadních vod Švermov, vody z průmyslové zóny Kladno-východ jsou svedeny do mechanicko chemické čistírny odpadních vod Dubí. Nyní zpracováváme projekt modernizace čistírny ve Vrapicích, na základě ujednání s Evropskou unií, že budeme odpadní vody zbavovat také fosforu a dusíku. Zároveň připravujeme odkanalizování jedné čtvrti, která k nám byla připojena v osmdesátých letech minulého století. Začínáme zpřísňovat hospodaření s dešťovou vodou. Dříve byla snaha odvést ji co nejrychleji do kanalizace, dnes naopak přesvědčujeme nové podniky, aby používaly materiály, které umožňují vsakování vody, nebo budovaly retenční nádrže k uchování vody v krajině.

Posledních osm let věnujeme každoročně téměř deset milionů korun na údržbu zeleně. Postupně se snažíme obnovit parky, které byly v minulých desetiletích opomíjené. V Sítenském údolí vysazujeme stromy, které z české krajiny téměř vymizely. Současně se snažíme, aby se údolí stalo rájem pro děti a odpočinkovým místem dospělých. Revitalizace nás přišla na 36 milionů.

Přispíváme Lesům České republiky na to, aby stále se zvyšující část lesa, jež obklopuje Kladno téměř ze sedmdesáti procent, nebyla využívána jenom hospodářsky, ale také rekreačně. Letos k nim přibude dalších 280 hektarů. Usilujeme o změnu struktury lesa, chceme, aby byl podstatně živější.

Dalším kamínkem, ze kterého se skládá životní prostředí je odpadové hospodářství. Město produkuje v posledních letech v průměru 14,5 tisíce tun komunálních odpadů, což je ročně asi dvě stě kilo na obyvatele. Většina směřuje na skládky. Máme plán odpadového hospodářství. Snažíme se o separaci, vlastníme dotříďovací linku, která slouží městu, i širokému okolí. Plán odpadového hospodářství počítá i se zavedením sběru biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu. Na území Středočeského kraje se má do roku 2010 snížit podíl skládkovaných komunálních bioodpadů o pětadvacet procent. Je obrovský rozdíl mezi tím, jak poměrně jednoduše, a pochopitelně s daleko nižšími náklady, se odpad separuje ve čtvrtích s rodinnými domky a jak na sídlištích. Pro odpadové hospodářství je výhodná integrace většiny technologií na zpracování odpadu do jednoho centra, jehož kapacita bude dostačující pro Kladno, případně pro celý region. Centrum je možné v souladu se strategickým plánem města situovat do některé extenzivně využívané průmyslové zóny. Celkový odhad nákladů činí l65 milionů korun. Finanční zdroje bychom rádi získali z fondů Evropské unie.

Co je dnes největším problémem čistoty ovzduší?

V roce 1990 bylo Kladensko zařazeno mezi oblasti s nejvíce postiženým ovzduším v České republice. Největšími znečišťovateli ovzduší byly Poldi, Energetické centrum, ČMD Kladno a další podniky. Dnes je hlavním znečišťovatelem prudce se rozvíjející doprava a zbývající lokální topeniště na tuhá paliva. Patříme k městům, která udělala obrovský kus práce. Už celé roky běží programy na zateplování. Máme speciální programy pro obyvatele, družstva i pro vlastníky bytových domů, podporujeme také obnovitelné zdroje energií - tepelná čerpadla nebo solární kolektory. Nahradit ohřev vody elektřinou nebo plynem nám připadá velmi rozumné, proto v tom budeme pokračovat i nadále. Jenom v loňském roce byla provedena výměna oken na všech základních školách za 72 milionů korun. Důvodem byla snaha snížit spotřebu energií a zároveň zlepšit stav budov.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 6/2008.

Text: Ludmila Křížová