Procesní modelování  

Přejdi na

Procesní modelování  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Spojení různých lidí za jedním dobrým účelem přineslo své ovoce

V souvislosti s pochodem neonacistů 4. dubna 2009 v Přerově se Agentura pro sociální začleňování zapojila do řady aktivit, které měly vést k minimalizaci rizik pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Celý komplex činností může sloužit jako příklad dobré praxe dalším obcím, krajům i policii.
 
O akci neonacistů v Přerově jsme se dozvěděli asi čtrnáct dní před termínem pochodu. „Ihned jsme společně s ostatními partnery začali připravovat sumu opatření. Práce se odehrávala ve třech rovinách – snažili jsme se eliminovat rizika přímo u obyvatel sociálně vyloučených lokalit, otevřít debatu o příčinách projevů extremismu a rasové nesnášenlivosti v Přerově a začít působit na veřejné mínění,“ říká lokální koordinátor Agentury v Přerově Martin Navrátil.

V souvislosti s první rovinou byla vytvořena akční (koordinační) skupina pro práci s obyvateli vyloučených lokalit. Jejími členy byli kromě pracovníka Agentury pracovníci neziskových organizací působících ve městě, krajská romská koordinátorka a vybraní zástupci Romů, kteří mají v lokalitách autoritu. Členové této skupiny zorganizovali několik schůzek s lidmi, kteří bydlí v lokalitách, kudy měl pochod vést. Informovali je o zajištění bezpečnosti ze strany policie, o zákonných podmínkách, které provázejí pochod neonacistů, a o jejich občanském postavení (že mají právo na ochranu, avšak aktivním vystoupením proti neonacistům si mohou sami ublížit). „V den pochodu působili členové akční skupiny přímo v sociálně vyloučených lokalitách rozptýleni mezi obyvatele. Vytvořili jsme dvoučlenné skupiny, vyzývali jsme lidi ke klidu, posílali je domů a vysvětlovali jim rizika otevřeného vystoupení,“ říká Martin Navrátil. Aktivity akční skupiny probíhaly v koordinaci s policií. Policisté se účastnili i jednoho setkání s Romy. Vzájemná spolupráce včetně informování o chystaných aktivitách byla pro obě strany efektivní a velmi přínosná.

V souvislosti s druhou snahou, otevřít debatu o příčinách projevů extremismu a rasové nesnášenlivosti v Přerově, 2. dubna uspořádala Agentura v Přerově zasedání u kulatého stolu. Účastnili se jej představitelé města, Agentury, neziskových organizací i Romů. Výstupem z debaty bylo, že Agentura pro sociální začleňování nechá pro Přerov zpracovat analýzu kriminogenních jevů a společensky rizikových faktorů, jež bude východiskem pro zpracování nových projektů, na kterých se budou podílet město Přerov a Policie České republiky.

Třetí rovinou aktivit byla práce s veřejností. Ihned po ohlášení akce neonacistů vznikla v Přerově iniciativa s názvem V Přerově neonacisty nechceme. Do její činnosti se zapojila řada organizací, přerovské gymnázium, Vyšší odborná škola sociální Caritas Olomouc a krajská romská koordinátorka. Dobrovolníci z těchto institucí před pochodem vyrobili letáky a plakáty, které rozmístili do škol, veřejných institucí, na veřejná místa, do autobusů městské hromadné dopravy. Dne 18. dubna uspořádala iniciativa v Přerově koncert, na kterém jako řečníci vystoupili primátor Přerova, vedoucí územního oddělení Policie České republiky, ředitel Agentury pro sociální začleňování a řada dalších osobností.

Na činnost iniciativy navázal projekt Proč – příběhy rozprávějící o člověku neziskové organizace Kappa-Help. V rámci něhož se na základních, středních a vysoké škole v Přerově uskutečnil cyklus přednášek a interaktivních seminářů o společenské nebezpečnosti pravicového extremismu. Po pilotním testování na přerovských školách budou tyto přednášky zorganizovány i v dalších částech kraje. V dubnu 2009 vzniklé skupiny se angažovaly i při květnovém mítinku Dělnické strany v Přerově. Agentura zajistila účast právníka, kameramana a tiskového mluvčího na tomto mítinku, kteří měli monitorovat případné porušení zákonů ze strany vystupujících řečníků. „Ukázalo se, že na základě činnosti z dubna a května 2009 vzniklo v Přerově partnerství mezi obcí, policií, Agenturou a neziskovými organizacemi, které existuje dodnes. Tato spolupráce může být dobrým příkladem i pro ostatní města, která by se potýkala s aktivitami neonacistických skupin v blízkosti sociálně vyloučených lokalit,“ říká Martin Navrátil.

Michal Krebs

 


Mgr. Michal Krebs je odborným pracovníkem pro oblast bezpečnosti Agentury pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR. Text byl zpracován s využitím Příručky pro obce Agentury pro sociální začleňování.

vytisknout  e-mailem