Poslanci spolu s vládou chystají hodně změn v zákonech, které souvisejí s organizací soudního řízení. Jednou z nich je například to, že čeští advokáti budou zřejmě stejně jako většina jejich zahraničních kolegů nosit v soudní síni taláry. Navrhuje to novela zákona o advokacii. Návrh také umožní obhájcům zastupovat osoby s rozpornými zájmy, a vyřešit tak jejich spor mimosoudní cestou. Podle ministerstva spravedlnosti je důležité, aby advokáti u soudu nosili úřední oděv tak jako soudci, přísedící a státní zástupci. Zejména při trestních líčeních je potřeba, aby se odlišili od ostatních účastníků řízení. Vzhled stavovského oděvu má podle novely stanovit Česká advokátní komora. Stejně tak má určit situace, za jakých bude obhájce povinen talár nosit. Možnost poskytovat právní služby osobám, jejichž zájmy jsou nebo mohou být v rozporu, zavádí ministerstvo proto, že je takovýto postup podle něj často účelnější. Lidé advokáty stále častěji žádají, aby spor mohli vyřešit přes ně a nemuseli chodit k soudu. Podle nynější zákonné úpravy však musí obhájci takovéto klienty odmítnout.

 

K dalším novinkám v návrhu, který na podzim posoudí Sněmovna, patří zavedení institutu spolupracujícího advokáta. Má vyřešit nerovnost mezi advokacií a jinou podnikatelskou činností. Přestože již mohou advokátní obchodní společnosti pověřit různými samostatnými úkoly své zaměstnance, doposud nemohou svěřit žádnou činnost dalším firmám a osobám. Novela také samostatně upravuje postavení zahraničních právnických společností. Vymezuje, za jakých okolností mohou poskytovat služby v ČR. Zároveň umožňuje českým právníkům pracovat jako obhájci prostřednictvím zahraničních firem.

 

Oběti trestných činů by v budoucnu mohly mít možnost domoci se u soudu také náhrady škody za osobnostní újmu. Zároveň mají šanci stát se účastníky řízení a podat například odvolání proti osvobozujícímu rozsudku nad pachatelem, který je poškodil. Počítá s tím návrh nového trestního řádu, který ministerstvo spravedlnosti chce dokončit do konce tohoto roku. Postavení poškozeného v trestním řízení je dnes poměrně slabé. V některých případech oběť není ani v procesním postavení poškozeného a nemá potom žádná procesní práva v trestním řízení. Nemůže nahlížet do spisu, nemůže se účastnit trestního procesu s pachatelem a nemůže používat žádné opravné prostředky. Nový trestní řád chce postavit oběť do centra dění. V současné době může poškozený u soudu žádat pouze náhradu majetkové škody, popřípadě bolestné. Zákon však neumožňuje oběti žádat odškodnění za psychickou újmu. Pokud by se poškozený mohl stát účastníkem řízení, mohl by u soudu také klást otázky svědkům nebo činit návrhy na dokazování. O posílení práv poškozených se snaží ministerstvo již v současné době. Sněmovna nyní projednává novelu stávajícího trestního řádu, která má rozšířit ochranu oběti před neoprávněným zveřejňováním údajů o její osobě.

 

Podle již Sněmovnou odhlasované novely má být časově omezeno funkční období představitelů soudů a o kárných proviněních soudců mají do budoucna spolurozhodovat také státní zástupci. Na rozdíl od původní vládní předlohy nemají být v šestičlenném kárném senátu notáři nebo exekutoři, mohli by v nich ale působit i okresní soudci. Podobná pravidla mají platit i pro řízení o prohřešcích státních zástupců.