V pátek 6. února Sněmovna ukončila první týden své únorové schůze, na jejímž programu je přes dvě stě bodů. Poslanci vyslovili souhlas například s dalším projednáváním komunistického návrhu zákona o tom, aby o přijetí lisabonské smlouvy, která má reformovat rozšířenou EU, rozhodovali občané v referendu.

 

Sněmovna do dalšího projednávání poslala i několik dalších návrhů zákonů. Většinou to byly normy ekonomické. Obce a občanská sdružení tak například dostanou možnost obrátit se na správní soud, pokud nebudou spokojeny s výsledky řízení o posuzování vlivů plánované stavby na životní prostředí. Výslovně jim to má umožnit stejnojmenná vládní novela zákona, kvůli kterému Evropská komise už zahájila s ČR řízení kvůli tomu, že dosavadní znění v této oblasti neladí s evropským právem. Kritici novely namítali, že norma pouze prodlouží posuzovací řízení, které prý trvá v nejlepším případě zhruba 280 dní. Novela má po zásazích sněmovního výboru pro životní prostředí umožnit obrátit se na soud obcím a občanským sdružením nebo obecně prospěšným společnostem, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví a kulturních památek. Podmínkou je, že předtím v řízení řádně poslaly písemné vyjádření k projednávané dokumentaci nebo posudku. Žaloby podle výboru nemají mít odkladný účinek, aby nemohly bránit dalším úkolům. Téměř každou rozpravu o hospodářských zákonech provázela v sále vzrušená debata o krizi a jejích dopadech. Nejčastěji se do nich zapojovali zákonodárci dvou nejsilnějších stran - vládní ODS a opoziční ČSSD. Sociální demokraté obvykle obviňovali kabinet z nečinnosti.

 

Poslanci také schválili mezinárodní smlouvu s Polskem, která má odstranit nebezpečí průsaku podzemních vod z bývalého polského dolu Morcinek poblíž českých hranic do dolu ČSM na Karvinsku. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana bude z české strany nutné vyhloubit tunel, který pomůže hladinu podzemních vod snížit. Těžbu uhlí ve společných příhraničních prostorách upravuje již starší smlouva z roku 1984, uzavřená mezi tehdejší ČSSR a Polskou lidovou republikou. Jak ale uvádí vláda v důvodové zprávě, několikaleté pokusy dohodnout se s polskou stranou na řešení problému s prosakující vodou v rámci této smlouvy byly neúspěšné. Proto loni v srpnu obě strany uzavřely smlouvu novou. Na dole Morcinek se těžilo černé uhlí v letech 1986 až 1998. V polovině 90. let se ukázalo, že těžba je ztrátová. Do roku 2001 pak byla jednotlivá důlní patra zlikvidována a těžební jámy zasypány, což definitivně znemožnilo případné obnovení těžby z polské strany.

 

Sněmovna také v prvním čtení podpořila návrh na přesun jedné miliardy korun z příjmů Pozemkového fondu na dorovnání části přímých plateb zemědělcům. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče pocházejí tyto peníze z příjmů fondu za prodej půdy farmářům. Ministr požádal o zkrácení lhůt k projednání na nejkratší možnou dobu a poslanci tento návrh schválili. Přímé platby českým farmářům v letošním roce by tak měly dosáhnout úrovně 90 procent plateb v původních členských státech Evropské unie. Navýšení plateb na tuto úroveň, k jejímuž dosažení scházelo zhruba 2,6 miliardy korun, ministr spolu s premiérem Mirkem Topolánkem zemědělcům slíbil loni v říjnu. Farmáři tehdy kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva zemědělství hrozili celorepublikovým demonstracemi. Od začátku týdne stihla Sněmovna schválit také například plán vojenských misí v cizině pro letošní rok či zákaz zveřejňování odposlechů.

 
Text: –žam-