Na pozvání sněmovního výboru pro evropské záležitosti se v Poslanecké sněmovně ve středu 14. října poprvé sešli kandidáti parlamentních stran na českého eurokomisaře. Všichni kromě kandidáta KSČM Vladimíra Remka, který se omluvil, zdůvodňovali, proč právě oni by měli v Evropské komisi zastupovat ČR. Vláda má o zástupci země v EU rozhodnout do konce října, kdy končí mandát současné komisi. Protože však ČR zatím neratifikovalo lisabonskou smlouvu, není jasné, podle jakých pravidel se bude komise skládat. Jasno však není ani v tom, kdo z českých kandidátů má největší podporu. Všechny politické strany zatím veřejně podporují jen svého kandidáta. Čeští kandidáti na eurokomisaře jsou vesměs pro pokračování evropské integrace, odmítají však, aby se stal z Evropské unie superstát.

 

A s jakými argumenty usilují o svou nominaci? Například současný eurokomisař Vladimír Špidla (za ČSSD) ve nabídl své „nadstandardní kontakty na nejvyšších úrovních". Před poslanci a senátory upozornil na své úspěchy, za které považuje například pravidla pro celou unii v oblasti bezpečnosti práce nebo integraci v oblasti přenositelnosti sociálních dávek. Kandidát za KDU-ČSL Pavel Svoboda připomněl, že politickou příslušností patří k Evropské lidové straně, která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. „Pro prosazování legislativních návrhů to má zásadní význam," soudí Svoboda. Kandidát zelených Jan Švejnar hovořil o tom, že kvůli rozvoji technologií je nutné mít komisaře se znalostí globální ekonomiky. Podle ekonoma Švejnara stojí Evropa před výzvou, zda bude v oblasti technologií a inovací lídr, nebo bude zaostávat například za Spojenými státy, Čínou a Indií. „Potřebujeme komisaře se znalostí globální ekonomiky,"  zdůraznil. Cílem kandidáta za ODS Alexandra Vondry v komisi by bylo její zprůhlednění. Podle něho je zatím vnímána jako stánek byrokracie, po jehož chodbách se pohybují lobbisté. „Obstát v tomto organismu může ten, kdo si prošel zkušeností s prací ve vládě a kdo si prošel i něčím, co jsou volby," řekl Vondra, senátor a bývalý vicepremiér.

 

Pomoc při změně občanského zákoníku nebo zákonu o ověřování slíbil nevidomým spoluobčanům předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček při svém setkání se zástupci Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, když přebíral záštitu nad celonárodní sbírkou Bílá pastelka. Když si šel nevidomý na poštu pro doporučený dopis, musel mít s sebou dva svědky. To se podařilo odstranit, ale jestliže se to má znovu podle Vlčkových slov údajně objevit v novém návrhu občanského zákoníku, pokusí se tomu zabránit. Podobný problém je i se zákonem o ověřování. Dva svědky by totiž nevidomí museli mít i při ověřování listin. Pomocí sbírky Bílá pastelka, kterou zaštítil Vlček, chce sdružení získat peníze například na výcvik vodicích psů, výukové a vzdělávací programy pro nevidomé. Pomocí těch se naučí postarat se sami o sebe, samostatně se pohybovat například ve městě nebo pracovat s počítačem. Sbírka se letos koná po desáté, v loňském ročníku se podařilo vybrat 3,2 milionu korun.

 

Sněmovní výbor pro obranu doporučil poslancům ke schválení novelu zákona o ochraně utajovaných informací, která Národnímu bezpečnostnímu úřadu například umožní při udělování bezpečnostních prověrek pečlivěji prověřovat, zda žadatel o přístup k tajným  informacím nemůže být zkorumpovaný. Podle pozměňovacího návrhu, který výbor přijal, bude moci NBÚ zahájit řízení o vydání osvědčení fyzické osobě, pokud o to požádá mezinárodní organizace, které je ČR členem. Jde například o Evropskou kosmickou agenturu. Nyní může úřad zahájit řízení, jen když o to požádá orgán Evropské unie. Nová podoba zákona, jak ji navrhla vláda, by měla rovněž zkrátit dobu vyřizování žádostí o prověrku, snížit jejich počet, a tak i administrativní zátěž pracovníků úřadu. Novela zavádí i další změny, například už nebude možné prokazovat se několika osvědčeními, NBÚ bude chtít od odpovědných míst konkrétní zdůvodnění, proč přesně určitý žadatel prověrku potřebuje. Změní se také podoba dotazníků, úřad si začne některé informace získávat sám ze státních databází - například údaje o občanském průkazu, podnikatelské činnosti či nezletilých dětech.