Sněmovní bezpečnostní výbor zatím přerušil jednání o návrhu, podle kterého by se měli policisté opět vrátit na fotbalové stadiony. Výbor se k předloze vrátí v lednu, chce do ní začlenit vymezení odpovědnosti vlastníků sportovních stánků a pořadatelů akcí. S návrhem na změnu zákona o podpoře sportu přišli poslanci ČSSD, kteří odchod policistů ze stadionů kritizovali. Změna byla součástí policejní reformy, kterou prosadil bývalý vnitra Ivan Langer. Opatření obhajoval tím, že policisté nemohou suplovat pořadatelskou službu. Zasahovat mají pouze, pokud je ohroženo bezpečí diváků. Poslanci ČSSD uvádějí, že ani oni nejsou pro to, aby policisté museli být na stadionech. Jsou však podle nich nutné různé legislativní změny. Sociální demokraté přišli s novelou v souvislosti s incidenty na stadionech, které se odehrály po zavedení změn. Policie tehdy musela zasahovat proti rozvášněným ostravským fanouškům v Brně. Podobné problémy měli pořadatelé také při duelu Olomouce s pražskou Spartou, ale tam pořadatelská služba situaci zvládla bez policejního zásahu. Podle Langera jde o jednotlivé případy. „Obecný problém neexistuje," řekl. Poukázal na to, že po změně přístupu policie každý ví, za co nese odpovědnost, a pořadatelé s policisty lépe spolupracují. Spolupráci s organizátory, ale i s Českými drahami si pochvalovali rovněž zástupci policejního prezidia. Policie se podle nich snaží o to, aby se výtržníci na stadiony vůbec nedostali.

 

Poslanci ze zdravotnického výboru žádají, aby jim Ministerstvo zdravotnictví předložilo analýzu důvodů k zeštíhlení sítě hygienických stanic a jeho dopadů. Při rozhodování o rozpočtu na příští rok v kapitole zdravotnictví toto usnesení výbor odhlasoval na návrh poslance Ludvíka Hovorky, kterému se nelíbí, že ministerstvo šetří na státní síti hygienických stanic a zdravotních ústavů. Ministerstvo zdravotnictví bude podle návrhu kapitoly rozpočtu příští rok hospodařit s příjmy ve výši zhruba 576 milionů korun a výdaji ve výši asi 7,8 miliardy korun. Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr uvedl, že se ministerstvu podařilo meziročně snížit náklady na státní správu uvnitř ministerstva asi o jedenáct procent, i tak však dosahují 1,9 miliardy korun. Podobné množství peněz spolkne ústavní péče. Na různé zdravotnické programy by měla jít zhruba miliarda korun, na vědu a výzkum asi 840 milionů korun. Změny v síti hygienických stanic se týkají například dlouholeté praxe, kdy stanice rozdělovaly očkovací látky lékařům. Ministerstvo zvolilo údajně efektivnější způsob distribuce přes soukromou firmu.

 

Poplatky za Českou televizi a Český rozhlas by mohlo platit méně lidí. Sněmovní školský výbor souhlasí s rozšířením osvobození pro lidi s příjmy do trojnásobku životního minima. V současnosti je osvobozen každý, jehož příjmy nepřesahují 2,15 násobek životního minima. „Dává to možnost těm, pro které jsou i ty dvě stovky měsíčně mnoho, aby si požádali o osvobození. Přinesou potvrzení o příjmech a nebudou muset platit. Týká se to například důchodců, u kterých jsou často televize nebo rozhlas jediným společníkem," odůvodnila poplatkový návrh jedna z jeho autorek, poslankyně Ivana Levá. Výše poplatků je nyní u rozhlasu 45 korun a u televize 135 korun měsíčně. Jiný návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků je nyní v Senátu. Předloha od senátora Richarda Svobody předpokládá, že příjmy ČT a ČRo ze zrušených poplatků by měl od roku 2012 nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Oba návrhy se nyní vrátí na jednání Poslanecké sněmovny. Ta o nich definitivně rozhodne ve třetím čtení.