Orgány sociálního zabezpečení jednak z podstaty své činnosti disponují rozsáhlými a aktuálními informačními systémy a jednak v mnoha případech jsou v postavení plátce mzdy, kdy na jimi poskytované dávky může být vedena exekuce. Z toho důvodu jsou po nich ze strany exekutorů informace velmi často a mnohdy i opakovaně požadovány. Není přitom žádný důvod, aby stát prostřednictvím těchto orgánů poskytoval služby soukromému subjektu – exekutorovi bezplatně, byť je ke své činnosti pověřen soudem.

 

Poslanci, kteří se podepsali pod návrh novely zákona o správních poplatcích, vycházejí ze současné skutečnosti, že stále roste počet žádostí o poskytování údajů z databáze sociálního zabezpečení ze strany různých orgánů, které se opírají o příslušná ustanovení právních předpisů (veřejného ochránce práv, správců konkurzní podstaty, soudů, finančních úřadů, orgánů obcí, zpravodajské služby, ministerstva vnitra a soudních exekutorů atd.) A to bez ohledu na personální zajištění v rámci orgánů sociálního zabezpečení. Zanedbatelná není ani skutečnost, že zpracování požadovaných informací a údajů pro tyto orgány je velmi pracné, časově náročné a na zpracování převážné části informací se podílí i několik odborných útvarů příslušných orgánů sociálního zabezpečení. Orgány sociálního zabezpečení jako správní orgány jsou přitom povinny respektovat 30ti denní lhůtu k podání požadovaných informací.

 

Vývoj množství žádostí o sdělení informací od roku 2002 vykazuje neustálé zvyšování jejich počtu (například Česká správa sociálního zabezpečení - ústředí evidovala v roce 2005 celkem 58 185 žádostí, v roce 2006 již 133 544 žádostí a v r. 2007 k 31.10.2007 dokonce 147 332 žádostí, přičemž ve vztahu k témuž povinnému jsou často žádosti podávány opakovaně), a to v souvislosti s následujícími základními aspekty: a) nabytím účinnosti exekučního řádu v roce 2001 a zahájením činnosti exekučních úřadů, které jsou již dnes dostatečně stabilizovány tak, aby mohly ve prospěch věřitelů plnit svoji funkci; b) postupným zvyšováním zadluženosti občanů v důsledku poměrně snadného získávání finančních prostředků (poskytováním různých půjček, spotřebních úvěrů apod. bankovními ústavy i jinými společnostmi) a jejich následnou insolvencí způsobenou rovněž řadou rozmanitých událostí (ztráta zaměstnání, případnou neochotou povinného vyrovnat se se svými závazky apod.); c) v důsledku těchto aspektů dochází k výraznému zvýšení exekučních řízení, které s sebou nesou zcela zákonitě i potřebu získávání kvalitních a kvalifikovaných informací tak, aby exekuční řízení mohlo být v uspokojivých lhůtách ukončeno s cílem poskytnout věřitelům plnění, která zcela po právu od povinných očekávají.

 

Navrhovaná novela si proto klade za cíl zjednodušení administrativy a snížení pracnosti při provádění sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím zavedení správních poplatků za poskytování informací soudním exekutorům v exekučním řízení. Zavedení principu poskytnutí informací za úplatu exekutorům v exekučním řízení na základě jejich žádostí – tedy zpoplatnění služby orgánu státu formou správního poplatku by sice nesnížilo samo o sobě počet žádostí, ale dá se důvodně předpokládat jejich pokles v průběhu delšího časového horizontu v důsledku omezení podávaných opakovaných žádostí.

 

Obdobná úprava v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, již ostatně existuje, a to ve vztahu k orgánům daňové a celní správy, kdy je sazba za přijetí žádosti o poskytnutí informace soudnímu exekutorovi stanovena dokonce ve výši 2000,- Kč. Poplatky zaplacené exekutorem při podání žádosti o informace si může exekutor zahrnout do nákladů exekuce. Poplatky za tyto žádosti by byly součástí příjmu státního rozpočtu, což při jejich množství nebude zanedbatelná částka. Orgány veřejné správy by mezi sebou neměly své služby zpoplatňovat, ale určitá finanční kompenzace za služby poskytnuté těmito orgány a exekutorem – soukromým podnikatelem – by zpoplatněna být měla. Neměly by však být zpoplatněny žádosti samotných povinných v příslušném daňovém či jiném řízení. S ohledem na co nejjednodušší praktické postupy orgánů sociálního zabezpečení se navrhuje jednotná výše poplatku 500,- Kč za jednu podanou žádost s tím, že jeho úhrada bude provedena formou vylepení kolkové zámky na předkládanou žádost.