Obce, které se nacházejí v okolí jaderných elektráren, by podle právě projednávané novely atomového zákona mohly jako kompenzaci dostávat peníze ze státního jaderného účtu. Na něj odvádějí příspěvky původci radioaktivních odpadů. Z každé kilowatthodiny vyrobené v Temelíně a Dukovanech odvede pět haléřů na tento účet i skupina ČEZ jako majitel obou dvou českých jaderných elektráren. Loni tak do něj přispěla částkou 1,3 miliardy korun. Takzvaný jaderný účet vede Česká národní banka a spravuje jej ministerstvo financí. Hradí se z něj například příprava a vývoj hlubinného úložiště pro takzvané vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. Ke konci loňského roku na něm bylo téměř 12 miliard korun.

 

Platná právní úprava umožňuje kompenzovat rizika plynoucí z umístění úložiště radioaktivních odpadů obcím, na jejímž území se stavba nachází - Litoměřice, Jáchymov a Rouchovany u Dukovan. Kompenzaci těchto rizik představuje příspěvek obci vyplácený Správou úložišť radioaktivního odpadu poté, kdy příspěvek a jeho použití byl schválen vládou v rámci schvalování ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy úložišť radioaktivního odpadu. Roční výši tohoto příspěvku stanovovala doposud vláda nařízením, nově by zákon plošně stanovil příspěvek 20 haléřů za každý čtvereční metr rozlohy dotčené obce. Příspěvek za úložiště by si podle nich v tomto případě vyžádal celkem 18,8 milionu korun. 

 

Nově by měly z účtu plynout peníze i těm obcím, které se nacházejí v zónách havarijního plánování kolem jaderných elektráren, tedy Dukovan na Třebíčsku a Temelína na Českobudějovicku. Podle navrhovatelů jsou potenciální dopady a rizika jaderné havárie včetně dopadů na atraktivitu života a rozvoj obce v oblasti turistiky a služeb stejné jak u jaderného úložiště, tak u jiného jaderného zařízení. Tato území jsou významně omezena a příspěvek si tedy zaslouží. Výše příspěvku by měla být odstupňována podle polohy obce v rámci jednotlivých zón havarijního plánování tak, že obce v bezprostřední blízkosti (zóna do 5 km od jaderné elektrárny) by měly nárok na příspěvek ve výši 20 haléřů za každý 1 m² katastrálního území obce. S postupující vzdáleností obce by se příspěvek zmenšoval až na 5 haléřů za každý 1 m² katastrálního území obce nacházející se v zóně havarijního plánování do 20 km od jaderné elektrárny.

 

Návrh by měl mít pozitivní vliv na rozpočty obcí nacházející se v havarijní zóně, jejich rozvoj a demografický vývoj," uvedl při prvním čtení na konci září ve Sněmovně poslanec František Bublan. V případě schválení by si tato novinka vyžádala asi 137 milionů korun ročně. Z toho přes 86 milionů korun by získaly obce kolem Dukovan a 51 milionů by zamířilo do okolí Temelína. Předlohu podpořil i poslanec Pavel Kováčik, kterému by se navíc i líbilo, kdyby výše příspěvku zohledňovala i počet obyvatel v obcích. Naopak odpůrci návrhu upozornili na to, že vznikne možnost, že se precedentně  zachovají města a obce v blízkosti velkých chemických továren nebo dolů a začnou vyvíjet stejný tlak na to, aby měly v zákoně podobné kompenzace. Navíc se může stát, že zvýšené výdaje nebo úložky na jaderný účet se mohou postupně promítnout i do cílové ceny elektřiny.