Rozšíření mýtného pro kamiony na vybrané silnice nižších tříd by podle předběžných výpočtů mělo ročně vynést 3,2 miliardy korun. Průměrná sazba kamionového mýtného by měla být stanovena přibližně na tři koruny za kilometr, jeho výběr by mohl být spuštěn v polovině roku 2013. Na semináři o budoucnosti mýtného systému v ČR, který se konal v Poslanecké sněmovně, to uvedl Václav Nestrašil, ředitel úseku provozovatele elektronického mýta Ředitelství silnic a dálnic. I podle zástupců krajských samospráv  je mýtné je jedním z možných způsobů, jak udržet úroveň silnic v přijatelném stavu. Loni se na mýtném na českých dálnicích a některých silnicích I. třídy vybralo rekordních více než 6,5 miliardy korun, letošní výběry budou podle průběžných údajů zřejmě vyšší. Nyní bude nutné určit, na jakých úsecích bude vhodné mýtné zavádět. Hlavním účelem rozšíření mýtného je především regulace průjezdů kamionů po silnicích nižších tříd, jejich přesun na dálnice a rychlostní komunikace. V neposlední řadě má tento krok donutit přepravce více využívat pro dopravu zboží železnice. Podle přítomných odborníků je realistické, že by výběrové řízení na poskytovatele mýtného systému pro silnice nižších tříd mohl být vypsán na podzim letošního roku. V takovém případě by bylo možné uvažovat o spuštění výběru poplatků v polovině roku 2013. Se zpoplatněním komunikací za ujeté kilometry i pro osobní automobily se do roku 2016 neuvažuje.

 

Poslanci výboru pro evropské záležitosti se vyslovili pro návrh evropské směrnice na prodloužení autorských práv k nahrávkám z nynějších padesáti na sedmdesát let. Evropská komise původně navrhla, aby se doba autorské ochrany hudebních děl prodloužila na 95 let. Není zatím jisté, zda nakonec najde mezi unijními státy podporu alespoň tento kompromisní návrh. Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) návrh na prodloužení ochrany hudebních nahrávek, který zamezuje volnému kopírování hudebních děl, zdůvodňuje tím, že hudebníci na sklonku kariéry přicházejí o příjmy například z vysílání svých raných hudebních děl v rozhlase či televizi.

 

Zmíněný výbor projednal  zároveň Národní program reforem, který souvisí se Strategií Evropa 2020 celé Evropské unie. Vládní osmdesátistránkový materiál počítá s tím, že nejzávažnější a nejrazantnější reformy jsou plánovány do roku 2015. Dokument se zabývá celkem sedmi okruhy reformních kroků. Třeba hned prvním je konsolidace veřejných financí, ve kterém je zmíněna vládou připravovaná důchodová reforma, reforma daní a daňové soustavy, reforma systému zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění, reforma fiskálního rámce a efektivní veřejná správa a boj proti korupci. Materiál dále obsahuje záměry pro dopravu, vzdělávání, podnikání, výzkum nebo životní prostředí. Unijní strategie Evropa 2020 navazuje na lisabonskou strategii, jež měla z EU do roku 2010 udělat nejdynamičtější ekonomiku světa.

 

Poslanci ze sněmovního kontrolního výboru žádají ministra zdravotnictví Leoše Hegera, aby prověřil případy zhodnocování zdravotnické techniky ve fakultních nemocnicích. Chtějí zjistit, zda se za tím ve skutečnosti neskrývají nákupy nové techniky, které by se proto musely odehrávat v jiném režimu výběrového řízení. Ministr Heger by měl podle žádosti kontrolního výboru prověřit tyto tzv. upgrady za období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010. Měla by se kontrolovat například i výrobní čísla součástí přístrojů, zda byla stejná před modernizací i po ní. Mělo by jít o nákupy těžké zdravotnické techniky, tedy počítačových tomografií, magnetické rezonance, angiografií nebo lineárních urychlovačů.

 
text -zam-