Odstranit některé překážky, které ztěžují proces vyvlastňování pozemků, má novela vyvlastňovacího zákona, kterou ve Sněmovně předložila skupina čtyř poslanců ODS a ČSSD. Má usnadnit hlavně výstavbu dálnic a dalších takzvaných liniových staveb. Například by mělo nově platit, že podání žaloby proti vyvlastnění už nebude mít odkladný účinek. O odkladu by měl rozhodnout soud, a to v případě, že to nebude v rozporu s veřejným zájmem. Novela souvisí se zákonem, který má urychlit výstavbu rychlostní komunikace R35 a který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Má tuto komunikaci prohlásit za stavbu ve veřejném zájmu, což umožní používat i institut vyvlastnění. Poslanci k zákonu podali několik pozměňovacích návrhů, z nichž vyplývá, že za stavbu ve veřejném zájmu by měly být považovány stavby téměř všech dálnic a rychlostních komunikací. „My jsme stáli před dilematem, jestli dát komplexní pozměňovací návrh, který by tu R35 změnil jakoby na všechny liniové stavby, ale pak jsme došli k závěru, že by to byl v podstatě jiný zákon a že by s tím byl problém," řekl předseda Sněmovny a jeden z autorů Miloslav Vlček (ČSSD). Spolu s ním je pod novelou podepsán jeho stranický kolega Petr Rafaj, předseda hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS) a poslanec ODS František Sivera. Návrh předkládají Sněmovně tak, aby ho mohla schválit již v prvním čtení hned po prázdninách.

 

Současná právní úprava institutu vyvlastnění je obsažena v zákoně 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Ten nabyl účinnosti dne 1.1. 2007. Samotný postup vyvlastnění se dle citovaného zákona člení do tří fází. Před samotným zahájením vyvlastňovacího řízení je vyvlastnitel povinen učinit takové kroky, které by mohly vést k nabytí příslušných práv k pozemku nebo stavbě dohodou či jiným způsobem než vyvlastněním (první fáze). Teprve v případě, že příslušná práva nelze uvedeným způsobem získat, může vyvlastnitel přistoupit k podání návrhu na vyvlastnění ve správním řízení (druhá fáze). Na fázi vyvlastňovacího řízení před správním orgánem pak může navázat fáze, ve které je k žalobě účastníka vyvlastňovacího řízení daná věc projednána soudem v občanském soudním řízení (třetí fáze).

 

Dosavadní zkušenosti z vyvlastňovacích řízení za dobu účinnosti zákona o vyvlastnění ukazují, že legislativní úprava především první fáze je nedostatečná. Zákon sám o sobě nedává dostatečnou odpověď na řadu praktických otázek, které v rámci této fáze vznikají - problematiku doručování návrhu vyvlastnitele k uzavření dohody o získání potřebných práv k pozemku či stavbě, problematiku právních účinků doručeného návrhu dohody vůči právním nástupcům vyvlastňovaného a další. Zároveň je první fáze v některých ohledech značně nekonzistentní s navazující fází druhou. Tyto nedostatky v praxi vedou ke značně rozdílným procesním přístupům jednotlivých vyvlastňovacích úřadů k podaným vyvlastňovacím návrhům, což vede k častému a podstatnému prodlužování délky vyvlastňovacích řízení a značné právní nejistotě na straně vyvlastnitelů. Prodlevy ve vyvlastňovacích řízeních se přitom zásadně negativním způsobem projevují coby překážka rychlé výstavby dopravní infrastruktury, což se projevuje hlavně u výstavby dálnice D3 na jihu Čech a silničního okruhu kolem Prahy.

 

Nově by mělo být možné vyvlastnit například pozemek, který je pronajatý, což podle předkladatelů dosavadní úprava neřeší. Nájemní právo k bytu by ale vyvlastněním zaniknout nemělo. Novela se zabývá i situací, kdy je vyvlastňovaná nemovitost ve spoluvlastnictví více lidí současně. V takovém případě by neměli mít spoluvlastníci předkupní právo na nemovitost. Předloha řeší i problém, kdy není možné vyrozumět vlastníka pozemku o chystaném vyvlastnění a navrhnout mu dohodu, protože adresa, kterou je uvedená v katastru nemovitostí, už neplatí a zásilky se vracejí jako nedoručitelné. Platit by mělo, že návrh se pošle na adresu uvedenou v katastru, nebo na jinou, kterou vlastník výslovně uvede.

 

Text – žam-