Ústavní většinou schválila 18. února Poslanecká sněmovna Lisabonskou reformní smlouvu Evropské unie. Dokument čeká na souhlas Senátu a podpis prezidenta, aby mohl začít platit. Poslanci svým souhlasem s Lisabonskou smlouvou, reformující fungování rozšířené EU, splnili přání tří pětin obyvatel České republiky tak, jak ho vyjadřovali v průzkumech veřejného mínění. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso schválení uvítal s tím, že jde o "významný signál závazku parlamentu vůči Evropě v době, kdy české předsednictví projevuje své odhodlání a schopnosti v čele EU". Poslanci svůj souhlas s ratifikací doplnili usnesením. V něm odmítli případné snahy o zpochybňování takzvaných Benešových dekretů a poválečného majetkového uspořádání. ČR dosud byla poslední zemí EU, jejíž parlament se ke smlouvě nevyjádřil. Pouze v Irsku se o dokumentu rozhodovalo v referendu. Loni v červnu Irové řekli Lisabonské smlouvě ne, čímž uvrhli blok do krize. Ještě letos by se v Irsku mělo uskutečnit nové referendum. Pro smlouvu nakonec hlasovalo 36 ze 79členného klubu poslanců ODS, dva ale později uvedli, že jejich hlas nebyl započítán správně. Dokument podpořili také zástupci opoziční ČSSD a poslanci menších vládních stran KDU-ČSL a Strany zelených. Dokument odmítli i všichni komunističtí zákonodárci, kteří žádali, aby o něm hlasovali občané v referendu.

  

Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu zákona o archivnictví a spisové službě. Nyní se návrhem budou zabývat sněmovní výbory. Novela zavádí takzvanou elektronickou spisovou službu, která má nahradit dosavadní listinnou podobu. Úřady tak zřejmě povedou část spisů v elektronické podobě místo v papírové. Zjednodušuje také výběr archiválií, jejich evidenci a povolování vývozu v kulturně-vědeckých institucích, jak Sněmovně oznámil ministr vnitra Ivan Langer. Podle jeho slov je důležité zajistit provázanost spisové služby s datovými schránkami a to je důvod, proč je účinnost zákona navrhovaná k prvnímu červenci 2009. Langer dodal, že to je termín, kdy by měla proběhnout "revoluce" v české byrokracii a spuštění nového systému komunikace orgánů veřejné moci mezi sebou a s občany prostřednictvím datových schránek. Tyto schránky podle ministra umožní elektronickou komunikaci lidí a firem se státními úřady. Norma dále upravuje nároky na poskytování státních příspěvků za výběr archiválií a péči o ně. Sjednocuje také praxi nahlížení do archivů, které obsahují osobní a citlivé údaje. Novela také stanovuje způsob ověřování platnosti elektronického podpisu, elektronické značky a kvalifikovaného časového razítka. Určuje požadavky na uchovávání dokumentu v digitální podobě a podmínky posuzování autenticity dokumentu v digitální podobě.

  

Rada Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie získala díky rozhodnutí Sněmovny zatím tři nové členy. Poslanci vybrali filmovou historičku Terezou Dvořákovou, dramaturga Jiřího Kubíčka a filmovou distributorku a pedagožku Milicu Pechánkovou. Žádný z dalších čtyř kandidátů u poslanců neuspěl, přestože v radě zbývá nyní obsadit ještě tři volná místa. Sněmovna bude opakovat volbu příští měsíc, neboť v třináctičlenné radě bylo dosud obsazeno pouze sedm míst. Z internetových stránek ministerstva kultury vyplývá, že v roce 2006 rozdělil fond 155 milionů korun, o rok později 207 milionů a loni 306,5 milionu korun. Se zhruba stejnou částkou počítá i letos. Všechny podpory přiděluje formou účelové dotace na tvorbu a výrobu filmů a propagaci české kinematografie, na distribuci hodnotných snímků i technický rozvoj a modernizaci kin či studií.

  

Text –žam-