Karel Ferschmann je porotcem Webparády a také starostou malé obce se sto čtyřiceti čtyřmi obyvateli. V Němčovicích se vydává pošta v hospodě, měli vlastní popelářský vůz a chystají křemíkové nebe.

Jaké jsou vaše postřehy z porotcování v soutěžích Parádní web a Zlatý erb?

Webové stránky u řady obcí nejsou schopné fungovat tak, aby splnily všechny na ně kladené požadavky. Navíc mě vždycky zajímalo, jak dokážou obce rychlereagovat při komunikaci s občany. Pokud se například v Plzeňském kraji e-mailem rozešle na všechny obce nějaká informace a je požadována návratnost, tak odpoví pětadvacet procent z nich. Sedmdesát pět procent vůbec nereaguje. Ani v případě testů reakce ve Zlatém erbu, kdy se obce do soutěže přihlásí a je předpoklad, že budou aktivnější, nejsou výsledky o moc lepší, na úrovni celostátního kola byla odezva u padesáti procent obcí.

 

Diskusní fóra považuji za důležitý kontakt s obcí a také díky nim mi web připadá živý. Pokud internetové stránky administruje starosta, nebo člověk, který má k obci blízko, tak by tam měl dávat nejen úřední věci, ale i informace ze života obce. Je rovněž potřeba zajistit častou obměnu aktualit, nejméně jednou týdně. Pak lidé na web chodí, mají pocit, že se každou chvíli dozvědí něco nového a že někdo na jejich přání reaguje.

Na vesnici je internet potřeba ke kontaktu se světem. Máme kapacitu dvacet pět megabytů, připojení je vedeno vzduchem. Lidi jsou spokojeni, ušetří peníze a na druhou stranu ochotně navštěvují stránky obce. Mají tam přístup ke všemu podstatnému, týkajícímu se fungování obce. Někteří také internet využívají pro práci z domova. Přes síť přenášíme i zasedání zastupitelstva a občané mohou položit virtuálně dotaz.

Do soutěže Vesnice roku jsme se hlásili již po jedenácté. Tentokrát jsem pro uvítání komise vymyslel prvomájový průvod. Nechali jsme zavřít silnici, postavilo se auto s plachtou, ze kterého se vytvořila tribuna. Před ní projížděla veškerá technika, což byl poměrně velký průvod, pak prošly spolky, třeba FC Dukla Němčovice, malí hasiči. Po získání vítězství jsme se rozhodli vytvořit se starostou ze Strážova, města, které vyhrálo loni, novou tradici. Zhotovili jsme žezlo se štítky označující vítěze jednotlivých ročníků a příští rok ho budu předávat další vítězné obci.

Máme připravený projekt výstavby nové budovy, v níž by měla obec zázemí, byly by tam také garáže pro hasiče, máme totiž hodně techniky. Nahoře se plánuje ubytovna, nebo byt. Obecní byt jsme nově zřídili i v hospodě. Zatímco některé obce se takových bytů zbavují, my jejich počet rozšiřujeme. Vznikla také ubytovna se dvěma pokoji. Všude je přitom rozvedený internet. Je dost zasíťovaných pozemků i pro rodinné domy.

Obec také uvažuje ekologicky. Máte i kořenovou čistírnu. Jak jste s ní spokojeni?

Výhodou oproti gravitační čistírně je zejména to, že nepotřebuje žádnou energii a můžete ji předimenzovat. Na takovou malou obec jsou kořenové čistírny ideální. Máme ji projektovanou na kapacitu 144 EO, zatím je tam připojených devadesát osob, počítáme ještě s připojením nově postavených, nebo rozestavěných rodinných domů. V případě potřeby je možné přistavět další kořenové pole. Dalším pozitivem je, že nepotřebujete podvojnou kanalizaci, stačí jednotná. Není tedy třeba překopávat celou vesnici kvůli novému potrubí.

Trvalo asi dva roky, než jsme všechny lidi přesvědčili o tom, že je potřeba zrušit septiky i žumpy a propojit to přímo. Nakonec rozhodlo i to, že si nemohli být jisti, zda jejich žumpa či septik nepropouští, neboť jsou někdy jen deset metrů od studny. Jistě se tak časem významným způsobem v obci zlepší kvalita vody. Náklady jsou minimální, na osobu vybíráme šest set padesát korun. Investice do čistírny byla čtyři miliony korun. Zkušební provoz jsme zahájili v roce 2005 a povolení k trvalému vypouštění odpadních vod máme do roku 2016. Snažíme se i jiné věci řešit s pohledem na dlouhodobou udržitelnost. Celý obecní areál na návsi je vytápěný tepelným čerpadlem, systémem země-voda, máme tady tři devadesát metrů hluboké vrty. S malou kotelnou je vytápěno šest bytů, obecní úřad, knihovna, hasičská zbrojnice, klubovna a garáž.

Sběrný dvůr funguje od roku 2009. Obec si zřídila živnostenský list na shromažďování a nakládání s nebezpečným odpadem. Jsem přesvědčen také o tom, že by se obce měly zapojit do sběru železa, aby nedocházelo k tomu, že do sběrných surovin jsou dávány věci, které patří obci. Na druhou stranu pro skládkování jsou určité komodity problematické, například koberce, matrace, sedačky, rámy oken, ale také textil. Podle aktuálního návrhu zákona o odpadech se má během deseti let zvednout cena za ukládání odpadu na skládky z 1 100 na 2 700 korun v roce 2023, to aby se vyplatilo spalovat. Kdo to bude doplácet, obec, občan, nebo oba? Navíc dnes mají Němci nedostatek vlastního odpadu ke spalování a nabízí nám levný odvoz našich odpadků. Proč bych se měl vázat na něco, co bude pro obec nevýhodné? Vypadá to, že by měl vzniknout Integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO) na krajské úrovni, obec by tak ve chvíli, kdy by předala všechnu pravomoc na kraj, nemohla o svých odpadech už sama rozhodovat.

Od začátku se snažíme být co nejvíce soběstační. Bohužel zákony nám některé pravomoci postupně odebírají. Chtěl jsem, aby si většinu věcí mohl vyřídit občan na místním úřadě. Vydávali jsme například rybářské lístky, bylo možné si zažádat o občanský průkaz, povolovali jsme jednoduché stavby, to už není možné. Byli jsme také jednou z prvních obcí, co měla Czech- POINT a jsme tak schopni vyhotovit výpis z trestního rejstříku či úředně ověřovat podpisy, nebo vidimovat listiny, aniž máme matriku. Lidé službu často využívají, i o sobotách a nedělích. Naštěstí zákon, který stanovil, že nemohou ověřovat obce, které nemají matriku, ponechal výjimku těm, které tak činily dosud.

Dneska lidé, co žijí na vesnici, jezdí do měst, ráno vyjedou a večer se vrátí. Takhle si mohou doporučený dopis do vlastních rukou, nebo balík vyzvednout kdykoliv. Stejně tak pro poštu určenou obci nemusím nikam jezdit. Občané jsou spokojení, dokonce se hlásí z okolních obcí a žádají si o změnu doručovací pošty. Hospodská natočí pivo a dá poštu. Funguje to podobně v Německu či Rakousku už dávno. Původně jsme chtěli po nedalekých Radnicích, aby otevřeli poštu v sobotu, ale nevyplatilo by se jim to. Zřídit výdejní místo není nic složitého, stačí jeden trezor, váha a někdo, kdo je administrativně schopný.

Obec se podařilo vybavit technikou, kterou má málokterá větší obec. Vlastníme tak cisternu na vodu i fekální vůz. Fekální vůz zajíždí do druhé části naší obce Olešné, kde není dokončená kanalizace a nemají ani čistírnu odpadních vod, tímto způsobem jim tedy vypomáháme. Postupně se to bude řešit, ale měli jsme problémy s povodněmi. Nejdřív se zde musel vybudovat protipovodňový, kapacitní kolektor přes centrální část obce, který se právě dokončuje. Jde o investici za 6,5 milionu korun. Z dalších zařízení máme čelní nakladač, traktor s radlicí, multikáru, přepravník kontejnerů LIAZ, velkou sekačku či štěpkovač. Také jsme uzavřeli smlouvu se správou silnic a v zimě si sami prohrneme cesty. Jsme schopni pro občany zařídit i jiné služby, například pokud potřebují něco odvézt či přivézt.

Máme zaměstnance, který zastává pozici řidiče, údržbáře, opraváře, ale i odchytáře pro útulek. Jako obec platíme také hasičům pravidelné školení a mají profesní průkaz na řízení nákladního vozu, takže osm lidí je schopno s technikou vyjet. Koupili jsme také přepravník kontejnerů LIAZ, kontejnerů teď máme dvanáct, což má výhodu, že si nemusíme objednávat jejich odvoz ze sběrného dvora. Vozíme přitom odpadky tam, kde to vyjde nejlevněji. Došli jsme až tak daleko, že jsme si koupili vlastní popelářský vůz. Začali jsme si v pondělí popelnice vyvážet sami, odpad se vyklopil ve sběrném dvoře a tam se z něho ještě vytřídily recyklovatelné složky a až pak se nakladačem naložil zbytek do kontejneru. Kontejner se odvážel tak jednou za měsíc, ušetřili jsme tak na cestách.

Využíváme. V současné době je jich tady čtrnáct a dostávají sedm tisíc pět set čistého. Někdo pracuje v útulku, ve sběrném dvoře, mám tady „rychlou rotu“ pro zařízení různých věcí. Jsme schopni dělat si i jednoduché stavby, položit žlabnice, vybudovat zeď. Tím se ušetří peníze. Máme z rozpočtového určení daní asi milion tři sta tisíc korun. Skutečný hospodářský výsledek máme každoročně okolo sedmi až osmi milionů korun.

Původně místního provozovatele vodních elektráren napadlo, že by na přilehlé stráni vybudoval lyžařskou sjezdovku s vlekem. Mohly by se tak na to navázat další subjekty, zvýšit pracovní příležitosti například v pohostinství, restauracích, ubytovnách, servisech či půjčovnách lyžařské výzbroje, nebo kol. Rozšířila by se tady turistická sezóna, zatím tahle oblast láká spíše přes léto vodáky či turisty. Rozhodli jsme se tedy vybudovat lávku pro pěší, která by v zimě propojila místa na lyžování, v létě by byla využita jako spojnice několika cyklostezek, nebo pro pěší turisty. Jde o společnou aktivitu tří obcí, Kaceřova, Dobříče a Němčovic. Proti projektu se ale postavili chataři, kteří založili občanské sdružení Přátelé Horní Berounky. Rozhodli jsme se tedy zjistit názory místních obyvatel v anketě. Hlasovalo 256 lidí a 94,5 procenta bylo pro lávku. Nyní se k projektu vyjadřují dvě obce s rozšířenou působností, odbor dopravy a životního prostředí. Dokončujeme také již podruhé podání žádosti o územní rozhodnutí. Na investici do lávky za přibližně deset milionů máme připraveno financování, podporuje to kraj.

V sérii Užij si český venkov Němčovice a Olešná je tady po kraji rozmístěno asi třináct kešek. Jejich hledači tak při plnění úkolů mají například zjistit na pamětní tabuli narození Josefa Hyláka, nebo kolik příček vyčnívá na koupališti ze schůdků, na základě toho určují souřadnice umístění kešky. Objevuje se jich tady docela dost. Taková aktivita má významný vliv i pro turistický ruch. S nadšenci do geocachingu spolupracuji i při jiných příležitostech. Na jaře probíhá v Němčovicích akce Ukliďme svět. Zapojili se do ní, chodí po krajině, čistí okolí Berounky a zároveň sbírají kešky. Letos jsme také ve spolupráci s hasiči čistili i řeku samotnou, pozvali jsme vodáky. Do jednoho člunu se sbíraly odpadky a předávaly se průběžně hasičům na břehu. V obci a širokém okolí tak nenajdete černé skládky. Těší mě, že na takové akce lidé přijdou. Ostatně to by měli starostové dělat, pracovat s lidmi, ne se zabývat byrokracií.

Obec se také dlouhodobě angažuje v problematice vodní eroze. Dosáhli jste úspěchu?

Jako zatím jediná obec jsme podali žalobu na zemědělce o náhradu škody v roce 2005. Běžela šest let, okresní soud ji zamítl. Odvolali jsme se. Krajský soud rozsudek zrušil, v odvolání vyjádřil svá stanoviska, která byla pro soud prvního stupně závazná, a už to vypadalo, že nám bude muset dát za pravdu. Mezitím zemědělci přišli s návrhem na smír, uhradili škodu 500 000 korun a zavázali se, že nebudou sít širokořádkové plodiny, které přispívají k povodním, v katastrálním území Olešná. V roce 2012 však znovu byla zaseta nad obcí kukuřice, tentokrát všechna v katastrálním území Němčovice. Přišla povodeň a měli jsme škodu na obecním majetku 670 000 korun.

Znovu jsme podali žalobu a chtěli bychom to dovést tentokrát do konce, aby vznikl judikát, na základě kterého by zemědělci byli odpovědní za hospodaření v krajině. Některé drobné věci se podařilo prosadit již nyní. Existuje takzvaný monitoring erozní ohroženosti půdy. Od 1. ledna 2013 platí, že pokud dojde k vodní erozi na pozemku, který není vedený jako erozně ohrožený, a starosta, nebo kdokoliv jiný to nahlásí pozemkovému úřadu, bude pozemek mezi erozně ohrožené automaticky převeden. V takovém případě je tam už vyloučeno setí širokořádkových plodin a zemědělci by za vysetou kukuřici dostali pokutu.

Máme připravený projekt na výstavbu nového hřbitova. Původně jsme ho měli ve Svaté Barboře, území se však oddělilo do Radnic, již před mnoha desetiletími. Lidi tak pohřbívali v sousední obci, ale tam je již hřbitov obsazený. Počítáme s vlastním již v územním plánu. Vedle něho by měl vzniknout i psí hřbitov a křemíkové nebe. To nebe je jen spíše pro odlehčení. Pokud budete mít nějaký oblíbený mobil, s nímž se nebudete chtít rozloučit, pošlete ho k nám do křemíkového nebe. Dotyčnému pak vystavíme listinu, že jeho oblíbený přístroj je u nás v křemíkovém nebi. Nejdřív bychom ale chtěli postavit novou budovu v centru obce.

Opravili jsme požární nádrž, kterou využíváme jako koupaliště. Provozujeme tenisový kurt. Postavili jsme tělocvičnu, která slouží jako multifunkční prostor. Je možné ji využít jak pro sport, hrají se zde okresní soutěže ve stolním tenisu, nebo se pořádají kurzy cvičení, tak pro zasedání či školení. Dá se zde promítat a využít připojení na internet. Dokonce jsem v tomto prostoru i oddával. Začali jsme také stavět fotbalové hřiště, které má být víceúčelové, bude sloužit i pro volejbal či košíkovou, pro hasičský sport. Všude kolem jsou lesy, relativně čerstvý vzduch. Krédo naší obce by tak mělo být, klidné bydlení, relaxace, sport a odpočinek.

 

O kreativitě obyvatelů Němčovic na Rokycansku svědčí i to, že si zde můžete prohlédnout netradiční skanzen. Nápad na jeho vytvoření měl Jiří Nový, který vybral a zrestauroval různé starobylé předměty a vystavil je na veřejném prostranství. Jak podotýká starosta obce Karel Ferschmann: „Výsledek byl tak dobrý, že si toho nemohla nevšimnout hodnotící komise Vesnice roku 2013 a nakonec byla obec oceněna Folkloristickým sdružením České republiky, obsadila třetí místo a získala s tím spojenou odměnu tři tisíce korun. Ocenění jsem převzal 3. Prosince v Senátu Parlamentu České republiky. Protože obec na tomto úspěchu neměla žádnou zásluhu, rozhodli jsme se tuto částku Jiřímu Novému předat.“

 

Ivana Jungová

 

Karel Ferschmann (*1955) absolvoval učební obor automechanik s maturitou, od roku 1980 žije v Němčovicích. V roce 1991 byl tajemníkem Městského národního výboru Radnice, pak začal pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru obchod a služby. Od roku 2002 je starostou obce Němčovice. Zajímá se o ochranu přírody, členem Českého svazu ochrany přírody je přes třicet let. Stal se předsedou Sdružení místních samospráv České republiky v Plzeňském kraji a zároveň předsedou Pracovní skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv České republiky. Dlouhodobě se zabývá studiem dendrologie a arboristiky. V obci je aktivním členem hasičů a SK Němčovice, za který hraje stolní tenis. Dvacet let vykonával funkci Stráže ochrany přírody a krajiny.