Našli bychom mnoho odpovídajících přívlastků pro novodobé, a přesto již tradiční Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, neboť se konaly v Uherském Hradišti druhý zářijový víkend již posedmé. Jednoznačně se staly velkým svátkem folkloru.  

 

Folklor přilákal do královského města na řece Moravě tisíce návštěvníků. Přijeli obdivovat tradiční kroje, řemeslnou zručnost, ochutnat řadu kulinářských specialit a především podpořit účastníky, kteří se představili při slavnostním průvodu i v dalším programu. Historické centrum Uherského Hradiště se proměnilo v jedno pódium, na kterém se představily desítky folklorních souborů, cimbálových muzik i dechových kapel. Nechyběla ochutnávka vín, burčáku a regionálních specialit zdejší kuchyně, ani jarmark lidových řemesel doprovázený ukázkami mistrovské práce řemeslníků.

 

Slavnosti začaly již v pátek a nemohl při tom chybět soubor Hradišťan ani cimbálová muzika Sudovjan. Skvělý zážitek poskytl rovněž hostující balet Národního divadla Praha.

 

Hlavní program pro širokou veřejnost se odehrál o víkendu. Sobotní dopoledne patřilo nekonečnému proudu krojovaných účastníků, desítkám folklorních souborů dospělých i dětí, které pokračují v tradici svých rodičů i prarodičů. Vystoupení mnoha z nich jsme později zastihli u Slovácké búdy na náměstí. V průvodu se postupně představily mnohé obce zdejšího regionu, vedené starosty či starostkami i dalšími představiteli, z nichž mnozí oblékli slavnostní kroje.

 

Průvod vyšel ráno od mařatických sklepů, procházel městem a defilé skončilo na Masarykově náměstí. Cimbálové muziky, za jejichž doprovodu si z plna hrdla zazpívaly mužské i ženské pěvecké sbory, a slovácké dechovky, které vyhrávaly v restauraci Koruna, nakonec roztančily i návštěvníky. Po sobotním poledni, kdy prošli náměstím poslední účastníci průvodu, se v exteriérech otevřených kulturních památek představilo sedm slováckých mikroregionů: Staroměstsko, Ostrožsko, Bílé Karpaty, Východní Slovácko, Dolní Poolšaví, Za Moravú a Buchlov. Do programu se tak spontánně zapojilo více než padesát měst a obcí ze Slovácka, ke kterým se i letos připojila partnerská města Uherský Brod, Skalica a Trenčín.

 

Programu dominoval samozřejmě folklor a burčák tekl proudem. Zatímco se například na Mariánském náměstí odehrával hlavní folklorní program nazvaný „Ve vinohradu“, na nedalekém Masarykově náměstí zpívaly za doprovodu cimbálu mužské sbory… Cimbálová muzika zněla městem ještě dlouho po setmění a v neděli nanovo. V Redutě se koštovalo víno s Cimbálovou muzikou Jaroslava Čecha, ve františkánském klášteře koncertoval Hradišťan a program pak vrcholil pořadem „Když jsem šel na hody“ na Masarykově náměstí. Ve Slováckém muzeu koncertovali rovněž žáci a učitelé ZUŠ z Uherského Hradiště a nechyběla ani nabídka zaměřená jen na děti.

 

Na neděli byl připraven také košt několika set vzorků vín, které členové spolku Vinaři Mařatice pro tuto příležitost shromáždili od nejlepších vinařů ze všech obcí, které se zapojily do programu slavností. V naprosté většině to byla vína oceněná prestižními medailemi. Pro ty nejlepší byl připraven titul Šampion Slováckých slavností vína a otevřených památek. Vzdor předpovědi počasí zaplavilo Uherské Hradiště o slavnostním víkendu slunce, které podtrhlo příjemnou atmosféru.

 

Neděle patřila ve větší míře Dnům evropského dědictví a otevřeným památkám. V historických objektech celého regionu probíhaly kulturní pořady, které umocnily atmosféru historických prostor. Nejvýznamnější kulturní památkou a dominantou Masarykova náměstí je soubor jezuitských staveb ze sedmnáctého a osmnáctého století: jezuitská kolej, farní kostel sv. Františka Xaverského a budova gymnázia s divadelním sálem - Redutou, která byla po nákladné rekonstrukci znovu otevřena v roce 2001. Městu vévodí šikmá věž staré radnice. Její jádro pochází ze čtrnáctého století. Barokně přestavěná kaple sv. Alžběty z patnáctého století má dochovaný gotický presbyteriář s křížovou klenbou a vnějšími opěrnými pilíři. 

 

Nedaleko kaple je rozsáhlý komplex františkánského kláštera založeného roku 1491 biskupem Janem Filipcem. Svou barokní podobu získal na počátku osmnáctého století. Obzvlášť cenný je refektář se štukovou výzdobou Baltazara Fontany. Součástí areálu kláštera je kostel Zvěstovaní Panny Marie, přestavěný v sedmnáctém a osmnáctém století. Sochařsky pozoruhodný je morový mariánský sloup z let 1718 - 1721 na Mariánském náměstí a dvě barokní kašny. 

 

Jedinou renesanční stavbou ve městě je nynější Hotel Slunce, původně dům U Slunce z roku 1578. V barokní Staré zbrojnici z roku 1723 dnes sídlí Galerie Slováckého muzea. Skvostnými interiéry je vybavena lékárna U Zlaté koruny z konce sedmnáctého století, upravená ve druhé čtvrtině osmnáctého století. Pozoruhodné stavby z nové doby představují klasicistní gymnázium (1884), židovská synagoga - dnes sídlo Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana (1904), Měšťanská beseda (1871) a nová radnice (1893) se síní vyzdobenou freskami Jožky Úprky. Cennou kulturní památkou je řada sklepů táhnoucí se podél mařatických vinohradů. Některé z nich pocházejí z osmnáctého století. 

 

V okolí slovácké metropole směřovali návštěvníci na hrad Buchlov, zámek Buchlovice, do baziliky na Velehradě, Archeoskanzenu Modrá, na zámek Uherský Ostroh, Vlčnovské búdy, tvrz v Hluku a památkový areál ve Veselí nad Moravou. 

 

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek jsou nejvýznamnější akcí svého druhu, která prezentuje bohatost a rozmanitost tradiční lidové kultury na Slovácku. Každý, kdo na slavnosti zavítal, si odvážel nezapomenutelné zážitky s vědomím, že zdejší tradice má pokračovatele v mladé i té nejmladší generaci.  

 

TEXTY A FOTO PhDr. Eva Fišerová