Ve dnech 18. - 19. listopadu se uskutečnilo zasedání výborů pro regionální správu parlamentů zemí Visegrádské skupiny, kterého se zúčastnili senátoři a poslanci Parlamentu ČR. Jednání organizovaly společně Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny PČR a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR. Účastníci jednání se zabývali tématem veřejné správy v České republice po vstupu do Evropské unie. Hovořilo se zvláště o možnostech společného postupu při elektronizaci veřejné správy, o zkušenostech se systémem financování samosprávných celků a o stavu reorganizace veřejné správy. Na závěr jednání účastníci přijali společnou deklaraci.

 

Předseda Senátu Přemysl Sobotka se 19. listopadu sešel se šéfredaktory celostátních médií. Pozval je do Valdštejnského paláce poté, co od nich obdržel otevřený dopis, ve kterém žádají jednání k novele trestního zákona. Novináři hovořili s předsedou Senátu o svých výhradách především k těm pasážím zákona, které se týkají zveřejňování odposlechů. „Diskuse byla velice otevřená a konstruktivní,“ uvedl po téměř dvouhodinovém jednání Přemysl Sobotka. Také přítomní šéfredaktoři se shodli, že setkání bylo vstřícné a věcné. Do Senátu přišlo pět signatářů zmíněného otevřeného dopisu. Šéfredaktora Hospodářských novin Petra Šimůnka zastoupil Miroslav Jelínek, předseda Syndikátu novinářů a redaktor Hospodářských novin, šéfredaktora Práva Zdeňka Porybného zatupoval Robert Dengler. Dále se jednání v Senátu zúčastnili Pavel Šafr z Reflexu, Ištván Leko z EURA, Martin Šimečka, šéfredaktor Respektu, V. Vackov z Lidových novin a Robert Čásenský, šéfredaktor MF DNES. Příští setkání výborů se uskuteční na podzim 2009 v polském Sejmu.

 

Místopředseda Senátu Jiří Liška, senátor Tomáš Töpfer, vědecký tajemník Historického ústavu Slovenské akademie věd Maroš Hertel a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček zahájili 19. listopadu v Jednacím sále Senátu konferenci s názvem KGB/NKVD a její aktivity ve střední a východní Evropě v letech 1945-1989. V průběhu třídenního rokování se přizvaní historici zabývali otázkou archivních zdrojů k dané problematice a zevrubnému popisu propojení bezpečnostních složek bývalého východního bloku. Závěrečný panel se věnoval operacím tajných služeb proti exilu a infiltraci různých mezinárodních hnutí v nekomunistických zemích. Pražská konference je pokračováním jednání, která se vloni také formou konference konala v Bratislavě. Příští rok by se konference měla konat v Polsku.