Nejvyšší představitelé Senátu, předseda Přemysl Sobotka, 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková, místopředsedové Jiří Liška a Petr Pithart a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiří Dienstbier, se 30. března sešli na pracovním jednání s izraelským prezidentem Šimonem Peresem. Na jednání se hovořilo mimo jiné o tom, že Senát v roce 2006 přijal rezoluci, ve které odmítl závěry konference v Teheránu popírající holocaust. „Musel jsem ale konstatovat, že se k této rezoluci nepřipojila jediná evropská země či její parlament,“ řekl na jednání Přemysl Sobotka. „Pan prezident v diskusi řekl, že Evropa má mnoho politiků jako byl Chamberlain, ale málo takových jako Churchill. Shodli jsme se, že zlu nelze ustupovat a že s teroristy není možné vyjednávat, protože jejich filozofií není hledat a nalézat řešení, ale prosazovat se silou proti civilistům,“ informoval po jednání předseda Senátu. Jako další téma přišlo na řadu i další rozšiřování Evropy, zejména o Turecko, rostoucí antisemitismus v Evropě a také blízkovýchodní otázky a pásmo Gazy. „Izraelci si vybojovali svou svobodu a jsou ochotni za ni bojovat dál, nehodlají se podřizovat principům nenávisti a zla,“ uvedl po jednání P. Sobotka s tím, že v tom s prezidentem Š. Peresem souhlasí.

 

Nejvyšší představitele Asociace krajů, hejtmany, pozval do Senátu na společné jednání předseda Senátu Přemysl Sobotka 1. dubna. Podle jeho slov vyvolal schůzku, aby se zástupci krajů mohl diskutovat o problémech, které kraje pálí. „Senát, jako horní komora českého Parlamentu, může usnadnit legislativní proces a kraje tomu mohou pomoci. Na tom jsme se shodli s tím, že naši experti zkusí společně pracovat na konkrétních návrzích, které se mohou posléze stát legislativním návrhem Senátu,“ uvedl po setkání Přemysl Sobotka. Jednání, na kterém chyběli pouze tři hejtmani, se odehrávalo v pracovním duchu, bez politických ambicí. Mezi nejdiskutovanější témata patřila dopravní infrastruktura, financování krajů, zdravotnictví a sociální péče a také energetika s ohledem na jádro.

 

Schůze Senátu odsouhlasila vznik nového orgánu Senátu, a to Podvýboru pro energetiku. Nový podvýbor se souhlasem Senátu ustanovil Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, předsedou podvýboru se stal senátor Jiří Bis. Senátoři ustavili tento orgán, aby se zabýval problematikou obchodu a výroby elektrické energie z fosilních, jaderných a obnovitelných zdrojů, teplárenstvím a zajištěním tepla pro vytápění. Členové podvýboru se budou také zajímat o zajištění dodávek a distribuci energetických surovin, o vliv energetiky na životní prostředí a změny klimatu Podvýbor ve své práci bude navazovat na dosavadní činnost Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v této oblasti, zvláště při zpracovávání připomínek k postoupeným legislativním návrhům. Senátoři se také zavázali spolupracovat s příslušnými resortními ministerstvy, státní a veřejnou správou a ostatními organizacemi zabývajícími se energetikou při pořádání odborných seminářů a konferencí.
  

text: -kk-