Koncem června hostil Senát účastníky mezinárodní konference k osudu majetku obětí holocaustu. Ve Valdštejnské zahradě se sešli zástupci téměř padesáti zemí, českých i zahraničních nevládních organizací, odborné veřejnosti a médií. Účastníky konference, mezi které patřili i nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel, bývalá předsedkyně Evropského parlamentu Simone Veilová nebo bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine K. Albrightová, přivítal v Senátu předseda Senátu Přemysl Sobotka. Ujistil přítomné, že Senát se o tématiku historie holocaustu stejně jako o boj s antisemitismem a neonacismem dlouhodobě zajímá. Podle jeho slov je Senát tvrdým odpůrcem všech tendencí, které se snaží oživovat všechny temné stránky v člověku, které nás přivedly v minulém století ke dvěma strašným celosvětovým válečným konfliktům. „Proto považuji za významné na této konferenci její snahu diskutovat o inovativních postupech v oblasti vzdělávání, sociálních programech a kulturních iniciativách spojených s holocaustem a dalšími zločiny národního socialismu a posilovat náboženskou a etnickou toleranci v naší společnosti i v celém světě. Věřím, přes agresivní holohlavé křiklouny v ulicích Evropy i populistické demagogy v řadách některých politiků třeba v Teheránu, že zdravý rozum zvítězí a slušní lidé tohoto světa se včas semknou k tomu, aby tyto hlasatele zla a  nenávisti na jejich cestě zastavili,“ zakončil svůj projev předseda Senátu Sobotka.  Na konferenci bylo podepsáno společné prohlášení, jehož cílem je podpořit činnost členských států ve vzdělávání o holocaustu, sociální péči o přeživší holocaustu a péči o památná místa. V rámci konference byla také vyhlášena Terezínská deklarace. Na základě těchto dokumentů by měl v Terezíně vzniknout Institut odkazu šoa.

 

Poslední červnový den se v Senátu na pozvání předsedy Senátu Přemysla Sobotky sešli vedoucí obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů České republiky se senátory. Tradiční setkání zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Uvedl, že vždy mezi priority senátní práce prosazoval i aktivní parlamentní diplomacii, ve které hraje důležitou roli úzká spolupráce s pracovníky českých ambasád. Vysvětlil také, jak by podle něj měla na hospodářském poli parlamentní diplomacie probíhat. „Jako zastánce konzervativních zásad sice ctím to, že by politik neměl příliš zasahovat do zahraničního obchodu, na druhé straně si však myslím, že by měl pomáhat podnikatelům a obchodníkům otvírat dveře do světa,“ doplnil Přemysl Sobotka. Hovořil také o nelehké práci obchodních radů. „V dnešní době, kterou otřásá globální finanční a ekonomická krize, jsou na tom již asi všichni obchodní radové zcela stejně. Jedněm zůstává úkol pomoci ke zvyšování obchodní výměny, druhým potom pokusit se podílet na udržení dobrých výsledků v zemích, kde jsme dosud mohli být se stavem této problematiky spokojeni,“ dodal předseda Senátu. Závěrem všem zúčastněným poděkoval za jejich dosavadní práci.

 

 

Text: –kk–
Foto: Archiv Senátu PČR