Koncem ledna se v Senátu uskutečnila schůze předsedů výborů parlamentů členských a kandidátských zemí Evropské unie. Jednání probíhalo na téma Bezpečná a udržitelná energetika pro Evropu a jednalo se o první meziparlamentní setkání organizované Senátem za českého předsednictví Radě Evropské unie. Dvoudenní jednání bylo zahájeno 25. ledna pracovní slavnostní večeří, kde svůj příspěvek na téma sociální dimenze energetické politiky přednesl český komisař Vladimír Špidla.

  

Na úvod schůze vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle jeho slov je problematika energetiky pro Evropu zcela stěžejní. Energetika je úzce spojena s evropskou bezpečností, kterou ohrožuje především mezinárodní terorismus. „Budeme-li řešit tyto otázky jako spojité nádoby, můžeme začít opět mluvit i o potřebě funkčního využití jaderné energetiky. Ta sice vzbuzuje v některých evropských zemích mnoho emocí, ale stejně tak mohou emoce probouzet  třeba i větrné elektrárny, které řeší minimum z tohoto problému,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka.

  

Hlavní ekonom Evropské energetické agentury (IEA) Fatih Birol uvedl poslední vydání výroční publikace World Energy Outlook a provedl realistickou analýzu budoucnosti energetických zdrojů v krátkodobém i střednědobém výhledu. Priority českého předsednictví v oblasti energetiky představil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost, hovořil o právě proběhnuvší plynové krizi. Na jednání, které řídil senátor Bedřich Moldan, vystoupil i hlavní dánský vyjednavač v oblasti změny klimatu Thomas Becker. Zdůraznil význam českého a následně švédského předsednictví v rámci vyjednávání globální dohody o post-kjótském režimu v Kodani. Vyjádřil také naději, že se do boje se změnou klimatu zapojí další důležití aktéři, jako například Spojené státy americké nebo Čína. Dalším z řečníků byl například Karl Friedrich Falkenberg, generální ředitel DG ENVI Evropské komise, jenž vyzdvihl význam přijetí klimaticko-energetického balíčku, ve kterém se Evropská unie shodla na svých dlouhodobých závazcích v oblasti změny klimatu. Jednání v Senátu se vedle senátorů zúčastnilo celkem 53 zástupců národních parlamentů a Evropského parlamentu, doprovázelo je 42 úředníků a pozorovatelů.

  

Jako každý rok i letos bude Podvýbor pro státní vyznamenání Senátu přijímat a následně i hodnotit podané návrhy na vyznamenání význačných osobností. Tyto návrhy je nutno zpracovat podle zatímních zvyklostí, t.j. vyplnit tabulku s údaji o navržené osobě či osobách se zdůvodněním jejich zásluh a dále uvést i občany, kteří tento návrh garantují. Konečný termín odevzdání návrhů je jako každoročně 31. březen 2009. Návrhy na propůjčení a udělení státních vyznamenání se po projednání Podvýborem bude zabývat schůze Senátu. Senátoři pak některé z navržených osobností doporučí prezidentovi republiky. Ten vyznamenání uděluje pravidelně 28. října u příležitosti státního svátku České republiky.