Rok 2022 na vnitru: Bezpečnostní důsledky války na Ukrajině, předsednictví EU, rozvoj elektronizace i řešení nelegální migrace
Letošní rok přinesl Ministerstvu vnitra jako ústřední téma řešení bezpečnostní situace a důsledků ruské agrese na Ukrajině. Neřešilo se ale jenom to. Mezi další témata např. patřil rozvoj elektronizace státní správy nebo české předsednictví EU.
Česká republika se od února 2022 potýkala s dopady, které zavinil ruský útok na Ukrajinu. Ministerstvo vnitra (MV) v této souvislosti koordinovalo oblast vnitřní bezpečnosti, kdy do EU uprchlo několik milionů především žen a dětí z Ukrajiny. Česko letos dokázalo pomoci přibližně půl milionu ukrajinských uprchlíků, což je na přepočet obyvatel nejvíce z celé EU. Ti díky zřízení krajských asistenčních center pomoci ve všech krajích získali rychle oficiální statut, ubytování i další základní pomoc. Situaci zvládlo MV díky skvělé spolupráci složek IZS, krajů, regionů i dobrovolníků z řad občanů. Součástí pomoci MV byla i zdravotní a humanitární podpora obětí války v Česku i přímo na Ukrajině. Více o pomoci např. zde.
Téma podpory Ukrajině bylo zásadní i během českého předsednictví EU, které ČR převzalo 1. července. Mezi dalšími prioritami MV byl také boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Z hlediska zvládání rostoucí vlny nelegální migrace přes západní Balkán bylo klíčové listopadové jednání v Albánii. Na ministerském fóru vedeném ministrem vnitra Vítem Rakušanem se podařilo dosáhnout výrazného pokroku s některými balkánskými státy, který povede k jejich důraznějšímu postupu proti nelegální migraci. „Letos jsme Evropě ukázali, že jsme spolehlivým členem EU. Ať už šlo o zvládnutí dopadů ruské agrese na Ukrajinu, nebo o výzvy plynoucí z předsednictví EU, nikdo nemůže pochybovat o tom, že Česko i jeho občané jsou důležitou součástí Unie,“ říká ministr vnitra Vít Rakušan.
eGovernment, volby a další téma
I rok 2022 se nesl ve znamení rozšiřování online služeb státu a nárůstu počtu jejich uživatelů. Alespoň jednu elektronickou identitu občana už má 5,8 mil. občanů, o 900 tis. více než před rokem. Portál občana využívá cca 585 tis. lidí. Jen za letošek to znamená nárůst 260 tisíc uživatelů, kteří od letošního roku mohou v Portálu občana např. nově založit i podepsat petici online nebo třeba požádat o voličský průkaz. Dále rostl počet datových schránek, které si lidé zřizovali dobrovolně. Zatímco v roce 2019 šlo o 38 tisíc nově na žádost zřízených datovek pro fyzické osoby, letos se jednalo už o 177 tisíc.
MV také letos prosadilo, aby zřízení datové schránky zůstalo pro běžné občany dobrovolné. Od roku 2023 tak stát začne nově ze zákona zřizovat datovku jen subjektům vedeným v registru osob (více zde).
Ministerstvo vnitra po organizační stránce připravilo zářijové volby do obecních zastupitelstev a části Senátu. Před volbami MV spustilo informační kampaň s cílem zvýšit informovanost občanů. Kromě toho připravilo také reformu správy voleb, jejíž součástí jsou např. jednodenní volby nebo zjednodušení hlasovacích lístků.
Zatímco rok 2021 přinesl jako hlavní zásah bezpečnostních složek tornádo na Moravě, ústředním zásahem roku 2022 byl pro hasiče i policisty požár ve Hřensku. Za likvidaci největšího lesního požáru v historii Česka prosadilo MV pro policisty a hasiče mimořádné prostředky ve výši 225 mil. Kč. Na konci roku se MV podařilo prosadit zvýšení tarifní části platů příslušníků bezpečnostních sborů o 10 %, u nástupních příjmů o 17 %. Od konce září zase kontroly policistů na státních hranicích se Slovenskem výrazně pomohly snížit do té doby rostoucí počty nelegálních migrantů přicházejících západobalkánskou trasou i aktivity organizovaných skupin převaděčů.
Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations