Reforma v kostce

V úvodu Miloš Matula a Jaroslav Kuba jmenují základní problémy reformy veřejné správy a hodnotí stav správní reformy na ústřední a místní úrovni, také se zabývají otázkami efektivity, decentralizace, dekoncentrace a subsidiarity ve veřejné správě. Příspěvek Stanislava Kadečky se koncentruje na tvorbu obecně závazných předpisů v územní samosprávě. Postupně popisuje: zmocnění k vydávání předpisů, jejich platnost, účinnost, evidence a vyhlašování, společně s judikaturou Ústavního soudu. Právní úpravou dozoru nad výkonem působnosti obcí se zabývají tři články, které již zohledňují legislativní změny po účinnosti zákona č. 234/2006 Sb. (od 1. června 2006). Nedávno zesnulý Karel Svoboda shrnul problematiku pozastavení účinnosti právního předpisu obce a zrušení právního předpisu obce nejen dle platné právní úpravy, ale také z historického hlediska. Petr Průcha se vedle právní úpravy dozoru zabývá také otázkami kontroly výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti v územní samosprávě. Josef Vedral zpracoval celou problematiku nejobsáhleji. Popisuje právní úpravu dozoru a kontroly samostatné a přenesené působnosti v jednotlivých vývojových etapách, včetně sporných míst v legislativě. Rozebírá také úlohu jednotlivých orgánů dozoru, judikaturu Ústavního soudu a správního soudnictví.

Richard Pomahač se zamýšlí nad dílčími body reformy veřejné správy, které vyvolal vzestup významu evropského práva. Zmiňuje zde především Evropskou chartu místní samosprávy, různé úmluvy a další iniciativy Rady Evropy.

Soňa Skulová ve svém příspěvku uvažuje o základních principech činnosti dle nového správního řádu a o posilování dispozičního principu, kdy výsledek správního rozhodnutí závisí na správním uvážení. Jsou zde zohledněny také obecné právní zásady evropského práva a vliv Evropského soudního dvora na rozhodovací praxi správních orgánů.

Větší množství autorů se věnuje otázkám přímé demokracie v územní samosprávě. Rudolf Cogan se ve svém článku koncentruje na volební systém krajských zastupitelstev. Pavel Molek a Vojtěch Šimíček se zabývají otázkami volební stížnosti a soudního přezkumu voleb. Příspěvek editora Pavla Matese je věnován otázkám místního referenda. V posledním příspěvku právnické části publikace píše František Korbel o právu občana na informace o záležitostech územní samosprávy.

V následujícím článku upozorňuje Jan Vláčil na nutnost změn v komunikační strategii, dále z pohledu sociologa rozebírá problémy občanské participace, partnerství veřejného a neziskového sektoru. René Wokoun vymezuje podmínky pro optimální územní strukturu veřejné správy od mikroregionů po hierarchicky vyšší územní celky – mezoregiony a makroregiony. Ve svém příspěvku také vysvětluje problematiku statistických jednotek NUTS.

Marek Jetmar analyzuje postavení Regionálních rad a dalších orgánů, které jsou zodpovědné za řízení Regionálních operačních programů na základě novelizovaného znění zákona o podpoře regionálního rozvoje. Jitka Peková se věnuje finančním aspektům územní samosprávy a rozpočtovému určení daní. V závěrečném příspěvku popisuje Petra Olšová metody hodnocení kvality veřejných služeb s ohledem na odlišnosti v managementu soukromého a veřejného sektoru.

Mnozí právní teoretici, kteří se na sborníku podílejí, nejsou zdaleka odtrženi od praxe, ale působí kromě vysokých škol a vědeckých pracovišť na ústředních správních orgánech, ve správním soudnictví a v dalších institucích. Tím se sborník Reforma veřejné správy stává cennou komparací teorie a praxe. Na institucionální úrovni byla reforma veřejné správy dokončena, nyní je třeba daný stav vyhodnotit a zaměřit se na dílčí úpravy.

Publikace vychází z právního stavu k 30. srpnu 2007. Jejím editorem je Doc. JUDr. Pavel Mates, CSc., vedoucí katedry práva na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Pavel Rieger, VŠE v Praze, katedra práva