Základy reformy místní správy se utvářely v Bulharsku od roku 1995 v pracovní skupině starostů obcí, o deset let později vzniklo na tomto základě samostatné profesionální centrum podporující místní demokracii.

Pozornost se soustředila na integrovaný místní rozvoj a na účast při zpracování provozuschopných programů pro období 2007-2013. S ohledem na tehdy připravované členství Bulharska v Evropské unii se dostávalo podpory rovněž podrobnému zpracování plánů municipálního rozvoje.

Ambiciózní projekt, usilující o modernizaci místní správy, zlepšení jejích služeb a průhlednosti, zvýšení kvalifikace zaměstnanců, zvýšení důvěry ve stát a instituce, zahájili v Bulharsku, v němž je celkem 264 municipalit a 28 regionálních celků, na počátku roku 2006. Řízením projektu byl pověřen Nikolaj Vasilev, ministr pro státní správu a správní reformu. Rozběhla se příprava sedmi set úředníků na celostátní úrovni veřejné správy, přičemž dvě stovky z nich byly z šesti velkých měst. Projekt doprovázela také rozsáhlá ediční činnost nejen k reformě bulharské místní správy, ale současně také k základům evropské integrace, aby se vytvořil studijní základ pro Svaz obcí i pro odborná sdružení obecních úředníků.

Základ reformy místní správy podporoval rozvoj, monitorování a vyhodnocení více než 120 projektů ve 24 municipalitách. Finanční podporu odborné přípravě úředníků v Bulharsku poskytla Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Bulharsko se stalo členským státem Evropské Unie v roce 2007, za hlavní cíl organizace místní správy v tomto roce byla považována podpora náročnějších správních služeb pro občany a podnikatele, místní ekonomický rozvoj, založený na podpoře hospodářských profilů municipalit a vyhledávání nových investic, a také organizační rozvoj a zvyšování kvalifikace místních odborníků. Pozornost se soustředila na podporu programu LEADER pro rozvoj venkova, zakládání místních akčních skupin (MAS) a metodickou pomoc při přípravě integrovaných rozvojových plánů malých municipalit jako součásti regionálních programů. Krajské programy se zaměřují na udržování kulturního dědictví jako faktoru krajského rozvoje, vytváří se národní síť venkovských oblastí.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 9/2008.
 

Text: doc. JUDr. Olga Vidláková, CSc.