Dne 22. 3. 2014 byl  na serveru Tyden.cz uveřejněn článek Neziskovka: Cizinecký zákon? Místo jednoho úředníka deset. Ministerstvo vnitra by na tento článek rádo zareagovalo, a vyvrátilo tak některé mylné a možno říci nesmyslné informace.

 

Hned v úvodu je třeba zmínit, že informace či argumenty, které jsou uvedeny v článku, zaznívají z úst nevládních organizací v poslední době opakovaně na všech možných fórech. Většina argumentů, o nichž se nevládní organizace snaží všechny přesvědčit, stojí na velkém nepochopení věcí a jejich výklad se nezakládá na pravdě.

 

Cílem zmíněné novely cizineckého zákona je transpozice směrnice 2011/98/EU o jednotném povolení. Návrh má zajistit, že cizinec nebude muset žádat zvlášť o povolení k pobytu a k zaměstnání, nýbrž bude rovnou žádat u Ministerstva vnitra o tzv. zaměstnaneckou kartu. Transpozice směrnice rovněž stanoví okruh práv, která mají být pracujícím cizincům přiznána.

 

Nevládní organizace však směrnici především opakovaně vytýkají, že není transponována správně v oblasti dávek v nezaměstnanosti a přístupu cizinců do veřejného zdravotního pojištění. Jak bylo již několikrát uvedeno, návrh novely cizineckého zákona a dalších souvisejících předpisů shledala jako slučitelný s právem EU i tehdejší předsedkyně Legislativní rady vlády vycházející ze stanoviska odboru kompatibility Úřadu vlády. Otázkou zdravotního pojištění se na žádost poslanců zabýval i Parlamentní institut, který rovněž neshledal, že by provedení směrnice v oblasti přístupu cizinců ke zdravotnímu pojištění bylo v rozporu s touto směrnicí. Ta totiž tuto otázku vůbec neřeší, což ovšem zástupci nevládních organizací stále nepochopili. Spíš to vypadá, že se snažili zneužít projednávání novely zákona o pobytu cizinců k otázkám, které se týkají jiné oblasti (zdravotního pojištění cizinců). Návrhy nevládních organizací na rozšíření veřejného zdravotního pojištění zaznívají již několik let a již několik let je zároveň příslušné resorty odmítají. Současná právní úprava je v souladu jak s ústavním pořádkem, tak unijním právem.

 

Iniciativa nevládních organizací v otázkách zdravotního pojištění cizinců a dále v přístupu cizinců do evidence uchazečů o zaměstnání prodloužila legislativní proces v Poslanecké sněmovně. Uvedená novela zaměstnala čtyři výbory (petiční, pro bezpečnost, sociální politiku a zdravotnictví), jejichž členové si museli nepřesné a zavádějící informace zástupců nevládních organizací vyslechnout. Přesto všechny uvedené výbory doporučily návrh ke schválení v původním vládním znění. Na druhou stranu je pravda, že právě otázky zdravotního pojištění cizinců a přístupu cizinců do evidence uchazečů o zaměstnání byly doporučeny k pozornosti vlády.

 

V článku je dále vytýkán navrhovaný postup vydávání zaměstnanecké karty. Jak bylo řečeno, směrnice o jednotném povolení má ulehčit cizinci žádat o povolení k pobytu za účelem zaměstnání, a to tak, že vejde do kontaktu pouze s jedním úřadem a nebude muset obíhat úřadů několik. Ani cizinci, kteří pobývají v ČR za jiným účelem, než je zaměstnání (např. studenti či rodinní příslušníci), nebudou muset žádat o pracovní povolení, jak se v článku mylně uvádí. Většina cizinců s jiným účelem pobytu bude naopak nově zařazena do takzvaného volného přístupu na pracovní trh. V povolení k pobytu bude tento údaj i vyznačen. Vydávání samostatného pracovního povolení i v těchto případech by totiž bylo v rozporu se směrnicí.

 

V článku se také uvádí, že cizinec bude muset žádat o souhlas při změně vykonávané práce.To je ale pouze nahrazení dnešního vydávání nového povolení k zaměstnání nebo jeho prodloužení. Zaměstnanecká karta opravňuje k výkonu pouze konkrétního zaměstnání na konkrétním pracovním místě. Naopak výhodu ministerstvo vnitra spatřuje v tom, že v případě udělení souhlasu se změnou nebude vydáván nový průkaz, změna bude provedena pouze v informačních systémech.

 

S tím souvisí argument, že vydáváním souhlasů se změnou zaměstnání Ministerstvem vnitra dojde k oslabení úřadů práce. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, úřady práce, resp. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude mít pořád kontrolu nad pracovním trhem, pracovní místa obsaditelná cizinci budou vedena v evidenci spravované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Do této evidence se dostanou pouze taková pracovní místa, která nelze obsadit občanem České republiky, i v případě změny a následného vydávání souhlasů Ministerstvem vnitra půjde vždy o pracovní místa z této evidence. Obdobný systém funguje velice dobře u modrých karet a nikdo si na něj doposud nestěžoval.

 

Z toho vyplývá, že navrhovaný postup by měl znamenat méně papírování a byrokracie, tedy pravý opak toho, co se uvádí v článku.

 

Rovněž není jasné, proč v článku zaznívá kritika nové právní cizinecké úpravy, když dosud nebylo dokončeno meziresortní připomínkové řízení, a tudíž její finální podoba není známa.

 

Ke kritice týkající se prodlužování pobytových oprávnění je třeba poznamenat, že nevládní organizace kritizující jeho délku vycházejí ze stavu, který již není aktuální. Ministerstvo vnitra po převzetí agendy povolování pobytů od cizinecké policie přijalo v průběhu času řadu opatření včetně navýšení počtu pracovníků, která mají nezpochybnitelné pozitivní dopady na pobytovou agendu, což se mimo jiné projevuje i ve stále pokračujícím trendu zkracování lhůt vyřizovaných žádostí.

 

 

 

Jindřiška Sedláková

vedoucí oddělení azylové a migrační legislativy

odboru azylové a migrační politiky

Ministerstva vnitra ČR