Článek stručně popisuje a hodnotí některé z nedostatků v oblasti územní samo­správy ve světle současné právní úpravy a zaměřuje se především na konkrétně navrhované změny a opatření, které byly obsahem protikorupční novely zákonů o územních samosprávných celcích zpracované Ministerstvem vnitra. Jedná se o otázku zavedení přísnějších pravidel pro nakládání s majetkem obcí a krajů a pro posílení odpovědnosti za způsobenou škodu, o otázku zavedení větší trans­parentnosti hlasování v orgánech územní samosprávy, nebo o zakázkách, dotacích a grantech, o změnu přístupu členů zastupitelstev územních samosprávných celků k informacím a o úpravu kompetencí mezi zastupitelstvem a radou zamezující obcházení zákona, které byly formulovány ve vládou schválené protikorupční strategii.

Jednotlivá blíže rozebraná opatření procházela v důsledku dlouhého legisla­tivního vývoje řadou změn, která se tak současně dotkla konečného možného výsledného dopadu do reálného stavu. Autoři se domnívají, že lze hovořit o tom, že původní směr navrhovaných opatření stanovených a specifikovaných ve Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 zůstal zachován, avšak veškeré cíle by v konečném důsledku naplněny pravděpodobně nebyly. Vzhledem k tomu, že legislativní proces nebyl u předložené a vládou schválené novely předpisů o územních samosprávných celcích dokončen, neboť předmětné návrhy již nebyly Poslaneckou sněmovnou (v 6. volebním období) projednány, se jedná čistě o pre­sumpci autorů. Kvalita zpracování dílčích částí předmětného návrhu je však nepo­piratelná a skutečný dopad a posun by bylo možno vyhodnotit až po určité době aplikace novelizovaných právních předpisů.

V kontextu všech výše popsaných skutečností považují autoři za nanejvýš žádoucí, aby předmětné oblasti byla věnována odpovídající pozornost a palčivé otázky otevřené již v souvislosti s rozebíranou protikorupční novelou byly skuteč­ně vyřešeny. Je otázkou, zda by mělo k takovému postupu dojít znovu předlože­ním již jednou vládou schváleného návrhu novel jednotlivých předpisů, ze kterého lze bezesporu vycházet, nebo zcela od počátku.

      The Article briefly describes and evaluates some of the shortcomings in the area of territorial self-government in the light of current legislation, and focuses specifically on the proposed changes and measures included in the anti-corruption amendment of the territorial self-government units acts prepared by the Ministry of the Interior. The amendment introduces stricter rules on the disposal of property of communities and regions, it contains reinforcement of liability for damage,
it regulates greater transparency in territorial self-government authorities voting. Furthermore, the amendment deals with procurement, subsidies and grants, changes access to information of the members of representative bodies of territorial self-government units and adapts competencies between the members of representative bodies of territorial self-government units and the councils in order to prevent circumvention of law, being issues formulated in the governmental anti-corruption strategy.

Particular measures went through many changes due to long legislative development. In the authors´ opinion, general direction of the original proposed measures set down in the Strategy was retained, but all the goals probably would not be met. However, this it is just presumption of the authors since the legislative process concerning the above mentioned amendment was not finished (the Chamber of Deputies did not have time enough to consider the amendment). Nevertheless, the quality of particular parts of the amendment is indisputable and the real impact and changes might be assessed only after certain time of application of amended legislation.

      In the context of all the facts stated above, the authors consider highly desirable to pay appropriate attention to the area in question and really resolve the urgent issues. The question is whether to introduce the above mentioned amendment in the Chamber of Deputies once again or to start from scratch.

 

 

Dieser Artikel beschreibt kurz und sachlich einige der Mängel im Bereich der lokalen Verwaltung  im Lichte der aktuellen Gesetzgebung. Der Artikel konzentriert sich auf die vorgeschlagenen legislativen Änderungen und Maßnahmen, die in der sogenannten „Antikorruptionsnovelle“ der Gemeinde- und Regionalordnung vorbereitet wurden.

Es handelt sich vor allem um die Einführung von (aus heutigem Sichtpunkt der Legislative gesehen) „strengeren“ Regeln für die Veräußerung des  immobilen Vermögens der Gemeinden und Regionen und um Stärkung der zivilrechtlichen Haftung von den erwähnten Gebietskörperschaften. Von Wichtigem war in der Novelle auch die vorgeschlagene Einführung  der Transparenzmas3nahmen innerhalb des Entscheidungsprozesses des Gemeinde- und Regionalrates, bzw. des Gemeinde- und Regionalvorstandes, oder der Bereich der Auftragsvergabe, Subventionen und Zuschüsse, die Änderung des Umgangs mit Informationen und auch die vorgeschlagenen Anpassung der Kompetenzen zwischen Organen der kommunalen Verwaltung, die dazu dienen sollten, mögliche Umgehung des Gesetzes zu verhindern. Diese beschriebenen Einzelmaßnahmen wurden innerhalb des legislativen Prozesses oft geändert. Die Autoren aber halten sie für absolut richtig.

Von den erwähnten Zielen wurde aber nichts erreicht, weil  der legislative Prozess nicht abgeschlossen wurde. Die Qualität der Verarbeitung von Teilen des legislativen Vorschlags ist  aber sehr hoch. Im Hinblick darauf, was gesagt wurde, soll man dem Bereich der kommunalen Selbstverwaltung zukünftig entsprechende Aufmerksamkeit schenken. Es ist deshalb nötig, damit die Fragen, die im Gesetz einst gelöst werden sollten, einmal ihre Lösung finden. Die Frage ist, ob es man mit dem gleichen von der ehemaligen Regierung genehmigten legislativen Entwurf nochmals versuchen sollte, oder einen neuen Vorschlag vorbereiten sollte.