Připravujeme se na zřízení krajského ředitelství policie
RNDr. Miloš Vystrčil,hejtman kraje Vysočina
Parlament se zabývá vládní předlohou nového zákona o policii, jednou z norem, předložených v rámci legislativních úprav které souvisejí s reformou Policie ČR. Nový zákon mimo jiné zřizuje v policii čtrnáct krajských správ, z nichž každá bude mít územní obvod shodný s územním obvodem příslušného vyššího územního celku. Namísto dosavadních osmi krajských policejních správ, které s výjimkou Středočeského kraje fungovaly pro dvě i tři krajská samosprávná území, mají být nově zřízeny policejní krajské správy také v sídelních městech kraje Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Olomouckého, Zlínského a kraje Vysočina. Nové krajské správy mají vznikat postupně počínaje lednem 2009 (odkdy by měl být zákon účinný), nejpozději k 1. lednu 2012.
Jako hejtman kraje Vysočina jste měl dosud v policii za partnery tři ředitele krajské policejní správy (východočeské, jihomoravské a jihočeské). Nově by měla v Jihlavě sídlit Správa policie kraje Vysočina. Kdy by mohla začít plně fungovat?
Už od 1. ledna 2009 má být území celé Vysočiny sjednoceno pod správu policejního ředitelství Jihomoravského kraje, území okresu Pelhřimov by tedy už v příštím roce mělo spravovat namísto ředitelství jihočeského ředitelství jihomoravské, pod které z východočeského velení přejde i Havlíčkobrodsko. A pak budou následovat další kroky. Návrh zákona stanoví jako poslední termín vzniku krajských policejních ředitelství 1. leden 2012, osobně vidím pro Vysočinu jako reálný už termín 1. leden 2010. Ale rozhodující slovo má samozřejmě vedení Policie ČR. Za kraj Vysočina jsem několikrát deklaroval maximální připravenost krajské samosprávy pomoci.
Jaký přínos vidíte v připravovaném ustavení nových krajských policejních správ?
Vnitřní organizace Policie České republiky se logicky přizpůsobí územnímu členění státu a tedy také územní působnosti krajských samospráv. Za samozřejmost se už dnes považuje, že po několik let ke spokojenosti všech fungují v tomto územním členění profesionální i dobrovolní hasiči. Myslím si, že připravované krajské uspořádání Policie mělo být realizováno už v době, kdy vznikaly kraje, protože nesoulad územní působnosti krajských samospráv a policejních ředitelství způsobuje problémy. Značně zpomaluje komunikaci s orgány policie při mimořádných událostech a krizových stavech. A důsledkem pak může být prodlení při řešení krize nebo nesprávné řešení mimořádné události. I v dobách relativního klidu jsou potom někdy, vcelku přirozeně, problémy bezpečnosti na Vysočině vnímány krajskými ředitelstvími se sídly mimo Vysočinu až jako druhořadé. Policie například nevykazuje některá data pro území Vysočiny uceleným a jednotným způsobem a tím je značně omezována spolupráce při preventivních činnostech. V neposlední řadě bych zmínil i problematiku alokace sil a prostředků. Je zřejmé, že pokud jsou jednotlivé části našeho kraje jen jakýmsi přívažkem k jiným „policejním krajům“, jsou méně personálně i materiálně vybaveny než území v bezprostředním okolí sídel krajských správ. Od nového systému očekávám především zjednodušení komunikace, vyjasnění kompetencí a odpovědnosti, lepší podmínky pro spolupráci mezi policií a krajskou samosprávou i mezi policií a samosprávami měst a obcí, rovněž zlepšení spolupráce základních složek integrovaného záchranného systému. Protože reforma zasahuje i do ústřední a okresní úrovně, dojde zřejmě k podstatnému posílení počtu policistů pro výkon služby na úkor velitelských a řídících míst. Zlepší se podmínky pro spolupráci v oblasti prevence kriminality.
Myslíte si, že přechod na nové územní uspořádání policejní správy by mohlo mít i nějaká úskalí?
Budeme-li mít víc krajských policejních ředitelů, měly by se adekvátně snížit počty jiných velitelských a řídících míst. Nemyslím si, že všechna krajská policejní ředitelství musí disponovat všemi specializovanými pracovišti, například v oblasti odborných pracovišť nebo speciálních zásahových jednotek. Naše republika je malá. Klidně si dovedu představit, že právě v případě specializovaných pracovišť a skupin dojde naopak k centralizaci. Zlepšila by se tak jejich vytíženost i odborná úroveň. Musím si ale potom položit otázku, jak by tyto kroky byly některými dotčenými subjekty přijímány a zda, či do jaké míry, bude z tohoto důvodu nalezena shoda k jejich uskutečnění.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 13/2008.
Alexandra Štefanová