Příklad participace občanů na Islandu

Zahraničí 

Island, foto archiv

Jedním z klíčových pojmů v oblasti eDemokracie, který vyvolává řadu nejasností a otázek představitelů členských států v CAHDE je termín eParticipace, který zahrnuje celou řadu konkrétních principů a nástrojů pro zajištění širší spolupráce všech významných zástupců občanské společnosti na správě věcí veřejných.

Zajímavý příklad využití IT veřejnou správou pro posílení eParticipace poskytla pro účely tohoto článku Asta Thorleifsdottir ⁽³⁾, vědkyně a politička z Islandu, se kterou EPMA spolupracuje v projektu DEMOnet ⁽⁴⁾.

Islanďané ukazují, že s demokracií a participací to skutečně umí – tamní parlament Althing patří mezi nejstarší zákonodárné orgány světa. Už okolo roku 930 se sešli zástupci celé země, aby prodiskutovali její budoucí vývoj. I po více než tisíci letech pokládají na Islandu názor každého člena komunity za důležitý. V roce 2004 spustili ve městě Garðabær (9500 obyvatel, deset kilometrů od Reykjavíku) jeden z modulů rozsáhlejšího projektu eParticipace. Cílem modulu je usnadnit rozhodovací procesy, zajistit kontrolovaný přístup a monitorovat názory účastníků veřejného života pomoci analytických nástrojů on-line.

Registr

Modul SPR (Stakeholder Profiling Registry) se stará o udržování databáze (registru) pro online systém, sloužící k posílení participace na správě věcí veřejných, za pomocí analýzy vstupů jeho účastníků. Jednoduše řečeno, SPR představuje rozhraní, které zajišťuje politikům a úředníkům velmi rychlou a přesnou zpětnou vazbu ze strany všech účastníků veřejného života (uživatelů) v určitě lokalitě. Z tohoto hlediska jsou uživateli jak jednotliví občané, státní zaměstnanci v dané lokalitě, tak zájmové organizace, podnikatelé, firmy – zkrátka všechny registrované subjekty.

Specifikem je i povolený přístup pro nezletilé osoby. Zde je záměrem především politická výchova mladých občanů a také jasně to reflektuje fakt, že každé rozhodnutí je vykonáno s rozvahou jeho dopadu na budoucnost, kterou bude prožívat a tvořit hlavně mladá generace. Ostatně, pokud nic jiného, tak proč by si samy děti nemohly rozhodnout, jak by mělo jejich hřiště vypadat?

Typy uživatelů

Uživatelé registru se dělí do několika skupin. Prvními jsou správci, kteří zajišťují technickou stránku věci (správa databází, webové prostředí, kompatibilita dat aj.). Jedná se o civilní zaměstnance, kteří se řídí určitými bezpečnostními pravidly pro zamezení zneužití dat.

Druhou skupinou jsou uživatelé-komunita. Jak již bylo řečeno, systém pracuje se všemi účastníky občanské společnosti registrovanými v systému. Rozdělení na více vrstev zajišťuje systému schopnost pružné reakce a především otevřenost pro podněty (vstupy), které by mohly být pro politický systém jinak nesrozumitelné. Například zájmové organizace, jejichž účelem je agregace a selekce zájmů, jsou schopné podat do systému zřetelný a jasný vstup, zatímco občané by ne zcela účelně mohli artikulovat své zájmy zbytečným opakováním požadavku na úkor jeho hloubky. Na druhou stranu nedochází k omezování občanů a jejich názorům je vždy poskytnut prostor, aniž by se občan musel sdružovat v jakémkoli uskupení či organizaci.

Třetí skupinou jsou vnitřní uživatelé. Jsou to především správní úředníci, kteří tvoří nejvýznamnější složku systému, jež koordinuje systém zevnitř: určuje cílovou skupinu, připravuje podklady, analyzuje vstupy uživatelské komunity, zajišťuje komunikaci během procesu rozhodování. Druhou kategorií jsou samotní politici. Tato skupina vstupuje do systému především ve spolupráci s administrativní složkou. V ideálním případě dojde k rozhodnutí na základě výstupů systému (ty mohou mít formu anket, hlasování či hlubších analýz) a odborných analýz, pokud nemohly být poskytnuty uživatelské komunitě v systému samotném.

Popis činnosti systému

Do systému se přistupuje z webového prostředí (log-in a heslo). V tabulce je uveden příklad identifikátorů běžného občana. Po registraci je na uživateli, aby vyplnil v registru volitelnou část svého profilu. Kompletní vyplnění vlastního profilu je přitom velmi důležité.

Každý uživatel má v systému svůj účet, ke kterému přistupuje pomoci identifikačního čísla (ID). Data se přebírají (sdílí) z národních a lokálních registrů a pravidelně se aktualizují. Vstup je unikátní a monitorovaný, se zamezením duplicity dat, umožňující sledovat chování uživatelů. Důvodem k trasování uživatelů je analytická potřeba upozornit na důležité ukazatele: kdo se o daný problém zajímá, má-li návrh všeobecnou podporu, nebo je-li naopak prosazován pouze určitou skupinou atd. Účelem rozhodně není sledování konkrétních uživatelů, byť zde určité riziko zneužití existuje.

Registr samotný je vytvořen a spravován v technologiích, které mají standardizované formáty zajišťující univerzálnost a použitelnost dat do budoucna, a hlavně zajišťují identifikaci a ověření přihlášeného subjektu (např. LDAP).

Na základě určitého návrhu nebo požadavku zpracuje administrativní úředník potřebnou agendu a vstoupí do systému, kde určí omezení (ulice, městská část, oblast zájmu, věk, pohlaví aj.) či cílovou skupinu. Systém pak na základě registrů vytvoří seznam uživatelů/subjektů, kterých se daná problematika týká. Zacílením problematiky se zaručuje, že nedojde k přehlcení uživatelů problematikou, která je nezajímá. Nadbytek oznámení by u uživatelů mohl vést k negativnímu pocitu ze spamu a dříve či později by přestali mít chuť k aktivní participaci.

Právní rámec

Modul SPR pracuje v souladu s právními normami. Na Islandu se jedná o tři významné roviny.

První se týká osobních svobod. Zde se bere jednak v potaz ústava a další zákonné předpisy s ní spojené. Dále se přihlíží ke konvenci Rady Evropy o ochraně a dodržování lidských práv a svobod.

Druhou rovinu tvoří normy ošetřující automatizované zpracování osobních dat. Zde je opět přihlíženo jak k islandskému právu, tak k úmluvám Rady Evropy.

Třetí rovinou jsou normy, které upravují veřejnou správu. Ty jsou logicky již pouze záležitostí islandského práva.

Impulzů vedoucích k transformaci islandského vládnutí je hned několik. Jedním je probíhající decentralizace státní správy, která s sebou nese i zvýšený přesun úkolů na lokální politiku. Přesunutím pravomocí na lokální úroveň narůstá snaha občanů podílet se na správě věcí veřejných. Vzniká tak silnější tlak na transparentnost a zodpovědnost včetně požadavků na výkonnější a rychlejší služby administrativy. eParticipace se prosadila i do dalších islandských měst, Hafnarfjördur a Reykjavík (26 a 110 tis. obyvatel). V těchto městech má k počítači, potažmo k internetu, přístup 85 % obyvatel. Relativně vysoké je i využití služeb instant messaging (MSN, ICQ) - 36 %, což může naznačovat trvalejší a dlouhodobější využívání internetu jako takového. Oprávněně lze výše popsaný modul SPR považovat za klíčový prvek celého projektu. Ačkoliv jsou webová prostředí každého města odlišná, základ, na kterém staví, je právě SPR.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 7/2008.

Příklad identifikátorů občana v modulu SPR (Island)

1. CAHDE – Commitee Ad-hoc for eDemocracy/Council of Europe
2. Dokument „Doporučení k demokracii“ by měl být hotov během roku 2008. Jedním z přizvaných expertů je i spoluautor tohoto článku, I. Zálišová.
3. ÁSTA THORLEIFSDOTTIR. Stakeholder profiling registry - User requirement Specifications. INTELCITIES, 2004 a powerpointová prezentace téže autorky: Who’s opinion? Anonymous participation and the importance of analysing the demography of participation. DEMOnet. Reykjavik, 2008. Zdroje použity se souhlasem autorky.
4. DEMONET, www.demo-net.org, evropská síť 20 partnerských organizací, která je financovaná Evropskou komisi a zabývá se problematickou eParticipace. EPMA je českým partnerem tohoto projektu.

Text: Asta Thorleisfdottir, PhDr. Irina Zálišová (EPMA), Bc. Radek Bejdák (UK)

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook