Na všech 14 krajských ředitelstvích Policie České republiky působí specialisté na problematiku menšin – tzv. styční důstojníci pro menšiny. Na lokální úrovni má styčný důstojník k dispozici členy pracovní skupiny sestavené z jak z policejních specialistů, tak policistů zařazených na příslušných obvodních odděleních, v jejichž teritoriální působnosti se nachází sociálně vyloučená lokalita, díky nimž disponují ucelených přehledem mj. o výskytu sociálně vyloučených lokalit na území kraje a souvisejících problémech.

  

a) monitoring výskytu příslušníků menšin v daném teritoriu včetně jejich problémů a kriminogenních faktorů,

b) budování oboustranné důvěry mezi policií a příslušníky menšin,

c) aktivní zapojení do komunitního plánování,

e) řízení a koordinace činnosti pracovní skupiny pro menšiny,

f) iniciace a podíl na realizaci preventivní činnosti policie ve vztahu k menšinám,

k) iniciace součinnosti a spolupráce s orgány státní správy, územní samosprávy a nevládními organizacemi zabývajícími se problematikou menšin,

l) poskytnutí potřebné součinnosti útvarům a organizačním článkům policie při řešení závažných případů souvisejících s menšinami.

Dalším z vhodných nástrojů řešení kriminality, která se týká menšinových skupin, je zapojení policie do komunitního plánování sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly potřebám obyvatel dané obce. Jedním z hlavních cílů komunitního plánování sociálních služeb je integrace sociálně potřebných skupin obyvatelstva (vč. sociálně vyloučených, příslušníků menšin, uzavřených a rizikových komunit atd.) do majoritní společnosti a zlepšení jejich sociální situace. Komunitní plán sociálních služeb vzniká za přispění obyvatel, jejich zástupců (např. sdružení) a všech institucí na místní úrovni.

Zapojení policie do komunitního plánování přináší do tohoto procesu přidanou hodnotu v podobě účasti experta v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. Město / obec tak získává možnosti efektivněji směřovat svoupolitiku vůči tzv. rizikovým skupinám osob (lidem na okraji společnosti, obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, cizineckým komunitám apod.) a prevenci kriminality v této oblasti.

 

Může tak účinně předcházet problémům, které mohou v případě těchto skupin obyvatel nastat a které (podaří-li se jim zabránit) nebude muset policie následně řešit. V praxi se ukázalo, že při zapojení do komunitního plánování je účast policisty vnímána především jako účast experta.

Jedním z velmi účinných nástrojů prevence a řešení kriminality v prostředí sociální exkluze je asistent při jednání s policií a dalšími úřady. Policejní asistence je terénní službou, která usnadňuje obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, obývaných převážně menšinovou populací, kontakt a komunikaci s policií.

  

Asistenti se trvale pohybují přímo v lokalitě, monitorují situaci obyvatel zde žijících, všímají si problémů, komunikují s lidmi a nabízí poradenství a pomoc. Usilují o navázání důvěry a kontaktu obyvatel sociálně vyloučených lokalit s Policií ČR, oficiálními úřady a dalšími institucemi. Klienty asistentů policie jsou především oběti a svědci latentní kriminality (lichvy, kuplířství, distribuce drog, obchodu s lidmi, kriminality mládeže atd.). Kromě pomoci svým klientům poskytují asistenti policie pomoc také policistům. Svou znalostí prostředí a lidí v něm žijících pomáhají asistenti policistům v lepší a rychlejší orientaci ve specifickém prostředí. Během realizace projektů se ukázalo, že využívání asistenčních služeb má v policejní práci své opodstatnění, neboť představuje pro P ČR účinný nástroj k výrazné eliminaci kriminality v problémových lokalitách. Policisté jsou díky fungování asistentů schopni lépe se orientovat v dané lokalitě, získávají možnost navázání kontaktů „zevnitř“ komunity.

 

Asistenta zaměstnává buď samospráva, nebo nevládní organizace, a projekt je tedy vždy postaven na partnerství a úzké spolupráci P ČR s dalšími subjekty. V současné době asistenti fungují v Plzni a Přerově (ve spolupráci s organizací Člověk v tísni o. p. s.), v Ostravě (o. s. Vzájemné soužití), Brně (Drom o. s.) a v Karviné (Sociální služby Karviná p. o.).