V první etapě Auditu se kontrola zaměřila především na hrozby terorismu, extremismu, bezpečnostní aspekty migrace a antropogenní a přírodní hrozby. „Zajištění  bezpečnosti občanů je pro mne i vládu klíčová priorita. Zřízení Auditu  národní  bezpečnosti  je důležité nejen pro posouzení připravenosti naší  země  na  bezpečnostní hrozby, ale také pro definování dalších kroků, kterými chceme bezpečnost dále posilovat. Na  základě  jednání  Bezpečnostní rady státu nyní připravuje Ministerstvo vnitra  komplexní  audit  bezpečnosti  České  republiky, a to i z hlediska například připravenosti infrastruktury, rizika nedostupnosti energie, vody, otázky  nebezpečných  nemocí  či  kybernetické  bezpečnosti,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Cílem Auditu je zjistit, jak je ČR připravena čelit současným závažným bezpečnostním hrozbám a jaká je odolnost ČR při přímé konfrontaci s nebezpečím, zda a kde máme slabá místa a jak je posílit. Z průběžných závěrů Auditu např. vyplývá, že je potřeba reagovat na tzv. hybridní kampaně, kterými např. Islámský stát míří na základní zájmy státu a společnosti. Vzhledem k tomu, že ČR nemá jasného gestora ani organizační struktury, které by tomuto fenoménu čelily, chce MV na základě návrhu pracovních týmů navrhnout vznik Centra terorismu a hybridních hrozeb Ministerstva vnitra.

„Audit nám už teď odhalil, že je nutné, aby stát měl centrum, které bude komplexně monitorovat teroristické a hybridní hrozby i tzv. propagandu cizí moci. Tyto oblasti musí mít jasného gestora a této role by se podle nás mělo ujmout Ministerstvo vnitra.Takové centrum by se ve spolupráci se zpravodajskými službami a příslušnými resorty věnovalo i problematice terorismu, radikalizaci či ochraně měkkých cílů. Stát musí mít nástroje a informace, kterými dokáže aktivně čelit novým bezpečnostním hrozbám,“ sdělil ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že centrum by průběžné monitorovalo utajované i neutajované informace, mj. propagandu, a vytvářelo by podporu pro mediální vyvracení dezinformací. O konkrétní podobě centra by se vedla odborná diskuse. Inovativním nástrojem by však mj. mohlo být zřízení speciální buňky, která by nonstop analyzovala dezinformace získané z otevřených zdrojů včetně sociálních sítí.

Na základě získaných poznatků by také MV chtělo prosazovat vytvoření Národního systému ochrany měkkých cílů, tedy slaběji chráněných míst s výskytem vyššího počtu osob, jako jsou obchodní centra nebo místa s jasnou symbolikou, např. židovské objekty. V rámci tohoto systému by stát poskytl některým definovaným skupinám měkkých cílů metodickou, organizační i finanční pomoc tak, aby se zvýšila jejich odolnost proti útokům, k jakým došlo např. v Paříži.

Vybrané návrhy pracovních týmů
Finální výsledky Auditu by měly být hotové do konce tohoto roku. Materiál, který projde odbornou oponenturou, projedná jak BRS, tak vláda, která na základě materiálu rozhodne o konkrétních opatřeních. V první etapě pracovní týmy pracovaly na pěti oblastech, dalších šest oblastí by mělo být zpracováno do konce léta.

Bezpečnostní aspekty migrace:

• Výsledky v oblasti migrace ukazují, že systémová, legislativní i materiálně-technická a personální opatření jsou prozatím nastavena optimálně.
• Vývoj v této oblasti je však velmi rychlý a nepředvídatelný, takže budeme i nadále průběžně prověřovat, jak efektivně jsme schopni spolupracovat při novém vývoji situace.

Extremismus:

• Koncept boje proti tomuto negativnímu fenoménu se nebude dále zaměřovat pouze na potírání tzv. extremistických subjektů, ale ve větší míře se bude zabývat ochranou práv a svobod jejich obětí. Ty jsou totiž působením extremistických subjektů zasaženy v největší míře a mnohem dříve než majoritní společnost.

Terorismus:

• Kromě Centra terorismu a hybridních hrozeb a Národního systému ochrany měkkých cílů je nutné se komplexněji věnovat možné radikalizaci ve věznicích, protože zkušenosti ze zahraničí ukazují, že kriminální prostředí představuje důležitý radikalizační faktor.

Přírodní a antropogenní hrozby:

• Závěry doporučují zakotvit problematiku sucha do právních předpisů, posílit personální kapacity pracovníků v oblasti krizového řízení a zvýšit odpovědnost vybraných firem či podnikatelů za jimi provozované objekty, které mohou představovat zvýšené riziko pro okolí.

Na jaké otázky poskytne Audit odpovědi?

• Je stávající legislativa dostatečná?
• Máme k dispozici dostatečné lidské, technické a komunikační kapacity?
• Má stát schopnost přijímat příslušná opatření a konat v okamžiku, kdy je to potřeba?
• V rámci Auditu odborníci ověří dvě základní schopnosti – schopnost zjistit, identifikovat a eliminovat konkrétní bezpečnostní hrozbu, jakož i schopnost následně reagovat na situaci, kdy se bezpečnostní incident stal, a na potřebu okamžitě řešit jeho důsledky.

Jaké budou výstupy Auditu?

• Výstupem Auditu bude komplexní materiál, který popíše reálnou připravenost ČR čelit tradičním i nově vzniklým bezpečnostním hrozbám.
• Zpráva, která identifikuje slabá místa v bezpečnostních oblastech i celém systému a doporučí vládě opatření, jež je potřeba přijmout.
• Ke každé z definovaných bezpečnostních hrozeb vznikne:

• popis a vyhodnocení hrozby a rizik z ní pro ČR vyplývajících,
• SWOT analýza,
• doporučení k posílení odolnosti.

• Audit zjistí, které instituce jsou v rámci bezpečnostních systémů ČR odpovědné, a stanoví základní nástroje pro eliminaci hrozeb – legislativu, strategie a koncepce.
• Audit se zpracovává v několika vrstvách, obecný výstup v co nejvyšší míře bez režimu utajení bude podepřen přílohami a podklady, které budou podle své povahy v různém stupni utajení.

Práce na Auditu se účastní přes 120 expertů státní správy a šest externích konzultantů. Návrhy tak prochází oponenturou např. prof. JUDr. PhDr. Miroslava Mareše, Ph.D., z Fakulty sociálních studií MUNI, PhDr. Miloše Balabána, Ph.D., z Fakulty sociálních věd UK či Dana Schueftana, Ph.D., z National Security Studies Center University Haifa. Mezi témata auditu patří vedle terorismu jak tzv. klasické bezpečnostní hrozby, jako je extremismus nebo přírodní hrozby, tak i tzv. nové hrozby, jakými jsou působení cizí moci, hrozby v kyberprostoru či bezpečnostní aspekty migrace.
 

Lucie Nováková
ředitelka odboru tisku a PR