Obecně k předsednictví

Na základě principu rotace se v čele Rady EU v půlročních intervalech a na základě předem určeného harmonogramu střídají v roli předsedy postupně všechny členské státy (vždy od 1. ledna do 30. června a od 1. července do 31. prosince). Skupina tří po sobě následujících předsednických států vytváří tzv. předsednické trio, které se řídí společným osmnáctiměsíčním programem.

Úkolem předsednické země je řídit jednání téměř všech orgánů, které jsou součástí Rady (s výjimkou Rady pro zahraniční věci, které předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku aj.) jakožto instituce reprezentující zájmy členských států v rámci EU. Jde o jednání Rady na ministerské úrovni, Výbor stálých zástupců (Coreper) a celou řadu expertních výborů a pracovních skupin.

Předsednictví především zprostředkovává kompromisy mezi členskými státy navzájem a funguje tak jako mediátor. Dalším aspektem funkce předsednictví je manažerská role, kdy předsednictví připravuje agendu, dokumenty pro jednání, načasování jednání apod. Předsednická země též organizačně a logisticky zajišťuje akce, které pořádá na svém území, příp. v zahraničí (mimo Lucemburk a Brusel). Předsednictví též reprezentuje Radu ve vztahu k ostatním orgánům EU (zejména Evropské komisi a Evropskému parlamentu), které mají hájit zájmy Unie jako celku nebo zájmy evropských občanů.

Na počátku svého předsednictví představuje daná země v Evropském parlamentu svůj pracovní program a na jeho konci pak zprávu o výsledcích předsednictví. Předsednictví také musí udržovat úzké styky s Evropskou komisí, která předkládá drtivou většinu legislativních návrhů a má také právo je kdykoliv z procesu projednávání stáhnout. Zástupci předsedajícího státu od ministrů až po úředníky musí počítat s tím, že během předsednictví budou vést desítky jednání nikoliv jménem svého státu, ale jménem celé EU. Vnější zastupování Evropské unie zajišťuje volený předseda Evropské rady. Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku pak vede vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který zároveň odpovídá za soudržnost vnější činnosti EU.

Výkon předsednické funkce tak představuje velmi prestižní úkol, který s sebou přináší značné organizační, personální a finanční nároky kladené na předsedající stát. Úspěšné zvládnutí předsednictví má na řadu následujících let významný dopad na prestiž a vliv daného členského státu v rámci EU a je tak jedinečnou příležitostí k prezentaci dané země nejenom v rámci EU, ale i mimo ni. Předsednictví je zároveň příležitostí pro prosazování zájmů předsedající země, a to jak stanovováním agendy pracovních jednání, tak prostřednictvím předsednických akcí.

Klíčovou část každého předsednictví představují jeho programová náplň a deklarované priority. Základní rámec předsednické agendy je výrazně ovlivněn dlouhodobými koncepčními dokumenty EU a "zděděnou" agendou z předchozího období. Na obsah předsednictví může mít významný vliv i vývoj v širším mezinárodním prostředí. V neposlední řadě jsou jedním z důležitých faktorů dlouhodobé národní priority předsedající země. Hlavní témata předsednictví by přitom měla odrážet vyvážený poměr zájmů země vykonávající předsednictví k agendě EU jako celku.

Předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022

ČR poprvé vykonávala předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009, podruhé pak v druhém pololetí 2022. V obou případech bylo české předsednictví součástí osmnáctiměsíčního tria s Francií a Švédskem.

Předsednictví ČR v Radě EU (CZ PRES) v druhé polovině roku 2022 bylo zastřešeno Úřadem vlády, který plnil funkci centrálního koordinátora. Koordinaci v rámci Ministerstva vnitra celkově zajišťoval odbor mezinárodní spolupráce a Evropské unie, který vedle příslušných útvarů resortu a Policie ČR úzce spolupracoval též se Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu, jež bylo hlavním partnerem pro výkon předsednictví v zahraničí.

V prosince 2021 byl schválen osmnáctiměsíční program připravený partnery v rámci předsednického tria ČR, Francie a Švédska ve spolupráci s Generálním sekretariátem Rady, který naznačil směřování unijní agendy v dotčeném období.

Dne 15. června 2022 pak vláda ČR schválila program CZ PRES, na jehož podobu měla zásadní vliv invaze Ruska na Ukrajinu.
 

Jako hlavní politické priority svého předsednictví si ČR vytyčila následujících 5 oblastí:

1. Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny,
2. Energetickou bezpečnost,
3. Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru,
4. Strategickou odolnost evropské ekonomiky,
5. Odolnost demokratických institucí.
    

Součástí programu CZ PRES byly též priority dle jednotlivých sektorových formací Rady. V případě Ministerstva vnitra byla v tomto ohledu stěžejní Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (část vnitřní věci), nicméně předsednickou roli muselo zajistit i v agendách spadajících pod Radu pro obecné záležitosti (mj. problematika voleb) a pod Radu pro dopravu, telekomunikace a energetiku (problematika eGovernmentu).

Ministerstvo vnitra muselo během CZ PRES zajistit předsedání Radě EU pro spravedlnost a vnitřní věci (část vnitřní věci) na ministerské úrovni a dále 14 pracovním skupinám a výborům Rady, stejně jako řadě dalších pracovních platforem. Ministerstvo vnitra též zorganizovalo pod hlavičkou předsednictví 50 akcí, z nichž převážná většina se uskutečnila na území ČR. Na ministerské úrovni šlo zejména o neformální zasedání ministrů vnitra či ministerskou konferenci k migraci v rámci tzv. Pražského procesu, které se uskutečnily v Praze.

Nad rámec výše uvedeného bylo Ministerstvo vnitra zodpovědné za bezpečnostní zajištění CZ PRES (zejména šlo o bezpečnostní opatření během předsednických akcí konaných na území ČR). V období příprav CZ PRES byl resort (konkrétně Institut pro veřejnou správu Praha) odpovědný také za realizaci vzdělávacích kurzů souvisejících s předsednictvím pro zaměstnance napříč státní správou.

V oblasti vnitřních věcí ČR v rámci předsednictví dosáhla zásadního průlomu v azylové a migrační reformě a učinila důležitý pokrok při projednávání legislativy pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Úspěchem bylo také schválení společných pravidel v oblasti kritické infrastruktury, která přispějí k posílení odolnosti Unie. V souvislosti s válkou na Ukrajině došlo k prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky a k zahájení strukturovaného bezpečnostního dialogu s ukrajinskými úřady. Podařilo se také dojednat společný postup Unie týkající se neuznávání ruských cestovních pasů vydaných na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie. Výrazným úspěchem bylo také schválení vstupu Chorvatska do Schengenu.
 

Odkazy:

• Oficiální web CZ PRES 2022
• Program CZ PRES 2022 (pdf, 1,3 MB)
• Výsledky CZ PRES 2022 v oblasti vnitřních věcí