Předsednictví ČR v Radě EU
- Obecně k předsednictví
- Předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022
Předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022
ČR poprvé vykonávala předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009, podruhé pak v druhém pololetí 2022. V obou případech bylo české předsednictví součástí osmnáctiměsíčního tria s Francií a Švédskem.
Předsednictví ČR v Radě EU (CZ PRES) v druhé polovině roku 2022 bylo zastřešeno Úřadem vlády, který plnil funkci centrálního koordinátora. Koordinaci v rámci Ministerstva vnitra celkově zajišťoval odbor mezinárodní spolupráce a Evropské unie, který vedle příslušných útvarů resortu a Policie ČR úzce spolupracoval též se Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu, jež bylo hlavním partnerem pro výkon předsednictví v zahraničí.
V prosince 2021 byl schválen osmnáctiměsíční program připravený partnery v rámci předsednického tria ČR, Francie a Švédska ve spolupráci s Generálním sekretariátem Rady, který naznačil směřování unijní agendy v dotčeném období.
Dne 15. června 2022 pak vláda ČR schválila program CZ PRES, na jehož podobu měla zásadní vliv invaze Ruska na Ukrajinu.
Jako hlavní politické priority svého předsednictví si ČR vytyčila následujících 5 oblastí:
- Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny,
- Energetickou bezpečnost,
- Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru,
- Strategickou odolnost evropské ekonomiky,
- Odolnost demokratických institucí.
Součástí programu CZ PRES byly též priority dle jednotlivých sektorových formací Rady. V případě Ministerstva vnitra byla v tomto ohledu stěžejní Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (část vnitřní věci), nicméně předsednickou roli muselo zajistit i v agendách spadajících pod Radu pro obecné záležitosti (mj. problematika voleb) a pod Radu pro dopravu, telekomunikace a energetiku (problematika eGovernmentu).
Ministerstvo vnitra muselo během CZ PRES zajistit předsedání Radě EU pro spravedlnost a vnitřní věci (část vnitřní věci) na ministerské úrovni a dále 14 pracovním skupinám a výborům Rady, stejně jako řadě dalších pracovních platforem. Ministerstvo vnitra též zorganizovalo pod hlavičkou předsednictví 50 akcí, z nichž převážná většina se uskutečnila na území ČR. Na ministerské úrovni šlo zejména o neformální zasedání ministrů vnitra či ministerskou konferenci k migraci v rámci tzv. Pražského procesu, které se uskutečnily v Praze.
Nad rámec výše uvedeného bylo Ministerstvo vnitra zodpovědné za bezpečnostní zajištění CZ PRES (zejména šlo o bezpečnostní opatření během předsednických akcí konaných na území ČR). V období příprav CZ PRES byl resort (konkrétně Institut pro veřejnou správu Praha) odpovědný také za realizaci vzdělávacích kurzů souvisejících s předsednictvím pro zaměstnance napříč státní správou.
V oblasti vnitřních věcí ČR v rámci předsednictví dosáhla zásadního průlomu v azylové a migrační reformě a učinila důležitý pokrok při projednávání legislativy pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Úspěchem bylo také schválení společných pravidel v oblasti kritické infrastruktury, která přispějí k posílení odolnosti Unie. V souvislosti s válkou na Ukrajině došlo k prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky a k zahájení strukturovaného bezpečnostního dialogu s ukrajinskými úřady. Podařilo se také dojednat společný postup Unie týkající se neuznávání ruských cestovních pasů vydaných na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie. Výrazným úspěchem bylo také schválení vstupu Chorvatska do Schengenu.
Odkazy:
- Oficiální web CZ PRES 2022
- Program CZ PRES 2022 (pdf, 1,3 MB)
- Výsledky CZ PRES 2022 v oblasti vnitřních věcí