Tento příspěvek se zabývá správními paralelami mezi civilním a vojenským prostředím, s přihlédnutím k odlišnostem jejich právní úpravy. Ústředním správním orgánem pro zajišťování obrany je Ministerstvo obrany a ozbrojené síly ČR jsou formálně podřízeny prezidentu republiky jako jejich vrchnímu veliteli. Vojenský život napohled vypadá jakoby nezávislý na právním řádu a civilním uspořádání veřejné správy, neboť se zde uplatňuje řada relativně autonomních regulativů, služebních postupů a úředních prvků vyrůstajících z množství zákonných výjimek. Specifické okruhy zájmu ozbrojených sil zahrnují (mezi jinými) takové správní entity jako je vojenská policie, vojenské vzdělávací instituce, vojenská zdravotnická zařízení, systém přípravy vrcholné státní sportovní reprezentace či obranná standardizace a státní ověřování jakosti.

 

This Article deals with civil and military administrative parallels regarding differencies in their legal regulation. Central authority of state administration for ensuring the defence is the Department of Defense and formal Commander in Chief of the Armed Forces is the President of Republic. At first sight military service seems independent on legal code and organisational structure of civil public administration, because there is wide range and amount of relatively autonomous service rules, official channels and authorities growing from many statutory exceptions. Specific spheres of action of Czech Armed Forces accomplish (among others) administrative elements like military police, military education instituties, military medical services, training system aimed on state´s sports representation or defence standardization and government quality assurance representative.