Z posledního průzkumu vyplývá, že vzrůstá mírný optimismus občanů ve státech EU a přibývá názorů, že vrchol finanční a hospodářské krize je již překonán. Některé její dopady, spojené zvláště s vysokou mírou nezaměstnanosti, však zřejmě ještě porostou.

 

Zatímco před rokem zastávala názor, že vrchol krize v oblasti zaměstnanosti je již překonán, necelá třetina občanů, před koncem minulého roku o tom bylo přesvědčeno již 38 procent respondentů. Současně se však silnější polovina občanů (54 %) domnívala, že nejhorší období v zaměstnanosti je teprve čeká. V této souvislosti je nutno poznamenat, že nejvyšší míra nezaměstnanosti se dostavuje většinou s dvouletým zpožděním za vrcholem ekonomické krize. V názorech občanů jednotlivých států Unie jsou značné rozdíly. Nejvíce pozitivní posun zaznamenali ve Švédsku a Estonsku. Ve třech státech (Švédsko, Dánsko a Nizozemsko) je více než polovina občanů přesvědčena, že nejhorší období v zaměstnanosti je již minulostí. Jediným z členských států, kde převládl názor, že ve srovnání se situací před rokem dosáhla krize v této oblasti vrcholu, je Kypr.

 

Za největší problém, se kterým se musí v současnosti potýkat vláda v jejich zemi, označila více než polovina dotazovaných (51 %) nezaměstnanost. Je to o dvě procenta více než v předcházejícím průzkumu. Z 27 členských států Evropské unie uvedli nezaměstnanost jako společenský problém číslo jedna občané v devatenácti státech. Největší obavy z nezaměstnanosti projevili obyvatelé Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy a Slovenska. Jde o státy, v nichž míra nezaměstnanosti dosahuje nejvyšší úrovně. V České republice považuje nezaměstnanost za největší problém polovina občanů.

Druhé místo mezi problémy zaujímá podle občanů Evropské unie ekonomická krize samotná. V odpovědích ji uvedli tři z pěti dotázaných (40 %), občané šesti států – Řecka (60 %), České republiky (53 %) a rovněž Rumunska, Bulharska, Nizozemska a Kypru – však tento jev považují za největší problém.

Třetím největším problémem jsou podle občanů Unie kriminalita a inflace – oba fenomény zmínila téměř pětina respondentů. Kriminalitu dávají mezi problémy do popředí Dánové (39 %), dále se často objevila v odpovědích Kypřanů, Britů a Bulharů. Inflace je považována za největší hrozbu občany Malty (41 %), pro Rumuny představuje druhý největší problém.

 

Páté místo mezi problémy obsadil zdravotnický systém. Relativně nejvíce potíží činí zdravotnictví ve Finsku, tamní občané ho uváděli na druhém místě po nezaměstnanosti. O něco menší obavy mají občané Unie z imigrace (9 %) a penzijního systému (9 %). Imigrace trápí nejvíce občany Malty (34 %), kdežto otázek spojených s reformou penzijního systému se obávají nejvíce Nizozemci. Mezi významnými problémy, kterým musí vlády členských států čelit, uváděli respondenti daně, školský a vzdělávací systém, otázky bydlení, terorismu, životního prostředí, energetiky a obrany.

Průzkum potvrdil, že značné rozdíly mezi státy přetrvávají. Jako příklad lze uvést názory na životní prostředí. Každý pátý občan ve Švédsku považuje životní prostředí za vážný problém, se kterým se stát musí potýkat; v Dánsku zastává tento názor šestnáct procent populace. I když z geografického hlediska nejsou pobaltské státy Lotyšsko, Litva a Estonsko od severských států příliš vzdáleny, přesto občané v Lotyšku životní prostředí nepovažují za problematické. Mezi obyvateli Litvy a Estonska pak přikládá životnímu prostředí význam pouhé jedno procento dotazovaných.

 

Poprvé od prosince 2007 vyzněly koncem loňského roku názory občanů na krátkodobý ekonomický vývoj mírně optimisticky. Třetina občanů Unie (o šest procent více než před rokem) věří, že hospodářská situace se během roku zlepší. Takřka dva z pěti respondentů (38 %) zastávají názor, že se ekonomická situace v Unii nezmění, necelá třetina (28 %) zůstává pesimistická a očekává spíše zhoršení situace. O něco méně optimisticky nahlížejí občané ekonomickou situaci ve světě, ještě s menším nadšením očekávají hospodářský vývoj ve svém státě. Nejčernější vyhlídky spojují se zaměstnaností. Přibližně pětina (22 %) očekává, že se situace v jejich státě během dvanácti měsíců zlepší, třetina nepředpokládá žádnou změnu a dva z pěti dotázaných (40 %) se domnívají, že dojde ke zhoršení situace. Průzkum ukázal, že největšími pesimisty jsou občané Malty a Kypru. Ve všech ostatních státech totiž občané zastávají názor, že se evropská i světová ekonomika bude vyvíjet pozitivně. Největšími optimisty jsou Nizozemci, Řekové a Estonci, předpokládají pozitivní vývoj u všech čtyř ukazatelů (ekonomická situace v Evropské unii, ve světě, ekonomická situace a zaměstnanost v domovském státě). Češi očekávají letos pozitivní vývoj jak ekonomiky Evropské unie, tak celosvětového hospodářství. Očekávání českých občanů ve vztahu k ekonomickému vývoji České republiky a zaměstnanosti však byla před koncem minulého roku pesimističtější než na jeho začátku.

 

Součástí průzkumu byl dotaz, kdo má největší šanci úspěšně se vyrovnávat s dopady finanční a ekonomické krize. Po celý loňský rok vkládali občané největší důvěru do Evropské unie. Názor zastávalo 22 % respondentů, kdežto necelá pětina (19 %) věří ve schopnosti národních vlád. Třetí místo, pokud jde o důvěru v opatření proti hospodářské krizi, obsadila v průzkumu skupina zemí G 20 (18 %). Občané devíti členských států uvedli na prvním místě jako nejúčinnější nástroj pro boj s krizí Evropskou unii. Nejvíce na ni spoléhají občané Řecka (44 %), nejméně obyvatelé Velké Británie. Také víra ve schopnosti národních vlád se mezi jednotlivými státy velmi liší. Na Maltě má národní vláda důvěru takřka dvou z pěti dotázaných (39 %), kdežto v České republice zastává názor, že národní vláda je nejkompetentnější orgán pro boj s krizí, pouze šest procent občanů.

 

Část dotazů se týkala také globalizace. Občané se především vyjadřovali k otázce, zda má Evropská unie dost nástrojů a prostředků k tomu, aby mohla bránit svoje ekonomické zájmy v prostředí globální ekonomiky. Více než tři z pěti občanů (61 %) věří, že Unie je dostatečně silná, aby svoje zájmy ubránila. Ve srovnání s předcházejícím průzkumem však podíl občanů zastávajících takový názor mírně poklesl. Ve všech členských státech průzkum naznačil, že největší část občanů věří ve schopnost Unie uchránit své ekonomické zájmy a pozice. Nejvyšší důvěře se těší Evropská unie na Slovensku (74 %), v Řecku (70 %) a v Dánsku (69 %); na druhé straně nejméně jsou o jejích schopnostech přesvědčeni Irové (47 %) a Britové (52 %).

 

Průzkum Eurobarometru obsahoval i dotazy k reformě finančního systému Evropské unie. Ukázalo se, že občané ji považují za nezbytnou, zvláště proto, aby se předešlo opakování finanční krize. Liší se však v názorech, jak toho dosáhnout. Více než čtvrtina respondentů (26 %) uvedla jako hlavní prioritu reformy finančního systému dohled a kontrolu nad finančními trhy a institucemi. Stejně velký počet účastníků průzkumu řadí k prioritám transparentnost výhod (benefitů), nákladů a rizik na finančních trzích. Necelá čtvrtina dotazovaných uvedla odpovědnost finančních manažerů, včetně přiměřenosti jejich odměn. Dalších třináct procent občanů vidí prioritu ve vládních zárukách u soukromých vkladů jednotlivců.

 

Jedna z otázek průzkumu se ptala na způsob, jímž by se měl v jednotlivých státech obnovit udržitelný ekonomický růst. Otázku doprovázelo upozornění na potenciální negativní dopady tohoto růstu na životní prostředí. Celkem 47 % občanů preferuje ekonomický růst i za cenu toho, že ovlivní životní prostředí. Jen nepatrně větší skupina (48 %) takový názor nesdílí, každý dvacátý z respondentů se nebyl k danému problému schopen vyjádřit. Na danou otázku panují mezi členskými státy značné rozdíly v názorech. Ve třinácti státech neupřednostňují občané ekonomický růst, pokud by to mělo být na úkor kvality životního prostředí. S tímto názorem stojí nejvíce v popředí občané skandinávských států, Nizozemci, Kypřané a Rakušané. Občané čtrnácti zbývajících zemí zastávají většinou opačný názor. Dávají přednost hospodářskému růstu i za cenu jeho potenciálních negativních dopadů na životní prostředí. Takový názor nejvíce zastávají občané Maďarska, Irska a Rumunska.

 

I když jsou názory Evropanů na slučitelnost udržitelného ekonomického růstu a jeho dopadů na životní prostředí dost vyhraněné, neznamená to, že by se tyto dva elementy musely vylučovat. Na otázku, které aspekty jsou pro pozitivní hospodářský vývoj nejdůležitější, uváděli občané Evropské unie na druhém místě nejčastěji podporu ekologicky nezávadné produkce a služeb (30 %). V odpovědích zdůrazňovali, že hospodářskému růstu nejvíce napomůže povzbuzení výzkumu a inovací v průmyslu (31 %). O něco méně občanů (27 %) upřednostňovalo podporu zemědělství, čtvrtina byla pro povzbuzení soukromého podnikání. Zajímavé je také zjištění, že pro podporu zemědělství se vyslovovali především občané nových členských států, především Rumuni, Maďaři a Estonci.

 

Takřka pětina občanů (19 %) vidí jako faktor posílení udržitelného ekonomického růstu adekvátní oceňování nových myšlenek a tvůrčích postupů. Stejný počet respondentů se vyslovil pro posílení práv spotřebitele a kontrolu přílivu migrantů v souladu s potřebami evropské ekonomiky. Podle očekávání se každý sedmý z respondentů (16 %) vyslovil pro investování do nových informačních a komunikačních technologií.